Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (223)

Vědma 

všechny recenze uživatele

Žádnou knihu od Kundery jsem nečetla, ale pokud je tato zfilmovaná věrně, chce se mi zvolat - co tímhle chtěl Kundera říct - a pokud není, tak nechápu proč tento film vznikl. Připadá mi studený a prázdný. PS: Teď už jsem knížku četla je vynikající a přesně vím, co chtěl Kudera říct a tímto se mu omlouvám a nechápu, proč jeho knihu někdo zfilmoval. ()

eLeR 

všechny recenze uživatele

Film to nebol výrazne zlý, dej sa nijako zvlášť neodkláňal od knihy, lenže nikomu ste nevideli do hlavy. Nikomu. A o tom vlastne tá kniha je. O citoch, pocitoch, myšlienkach, výpovediach, intímnostiach, pohnútkach ... nečudujem sa, že po tomto filme Kundera úplne zakázal točiť filmy podľa jeho kníh. ()

Reklama

zette 

všechny recenze uživatele

Kunderu jsem nikdy necetl. Ale samozrejme udela ceskemu divakovi radost, kdyz se zahranicni filmovi tvurci rozhodnou tocit podle "nasi" knizni predlohy. Ackoliv jsem jim ceske prostredi sotva veril, myslim, ze si dali s vypravou praci. Dejove to uplne nesedi pohromade, je zde ale cela rada zajimavych momentu. Kazdopadne je zajimave divat se na nasi historii cizim pohledem. Z hereckych vykonu nikdo vyrazne nezaujal, Landovsky potesil. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Nesnesitelná nuda dívání. Ne že by česká hymna zpívaná Američany neměla své kouzlo, ale mě prostě ten příběh absolutně nezaujal. Nevím, jestli je na vině Kundera sám nebo filmoví tvůrci, každopádně jsem se nevýslovně nudil, naprosto mě to nebavilo a postavy filmu nezajímaly (jak je to ostatně u drtivé většiny filmů o "intimitě"). Shrnul bych to do konstatování že on mrdá kdekoho, oba jsou na sobě svým způsobem závislí a končí špatně, protože takové je umění. ()

Marci 

všechny recenze uživatele

Film se mi líbil. Podle mého názoru je to jedna z mnoha variant jak mohla adaptace vypadat, určitě ne nejideálnější, ale tvůrci se s tím snažili vyrovnat poctivě. Jako jednoznačný klad filmu vidím určitě výběr herců: jednoznačně Juliette Binoche v roli Terezy, Daniel Day-Lewis jako Tomáš a Lena Olin jako Sabina. Tvůrci dali přednost dějové linii, vynechali tu "snovou" část nebo třeba Franzův příběh, což je možná škoda. Co mi tady vadilo, byla určitá naivita dobových reálií. Co ta sovětská vlajka na československé hranici? Prostě tohle mi připadá ze strany Američanů vždycky k smíchu. Asi tak jako když českoslovenští tvůrci v době socialismu točili kapitalistický západ... Přesně ta samá naivita. I přes to přese všechno si film určitě nezasloužil odsudek, myšlenku i atmosféru si zachoval a Milan Kundera měl dát dalším tvůrcům šanci k natočení svých děl. Tento román by novou adaptaci snesl určitě a srovnání by bylo více než zajímavé. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (19)

  • Jedním z adeptů na post režiséra byl i Miloš Forman.  Jan Němec projevil zájem o post režiséra. Nakonec při natáčení fungoval jako poradce. (Cheeker)
  • Film je adaptací Kunderova stejnojmenného románu. (contrastic)
  • V roce 1989 byl film poprvé promítán v Rusku. Tyto projekce se konaly o půlnoci a i přesto film zhlédlo 3 000 lidí a další tisícovka se otočila u dveří kina. Většina Rusů viděla záběry z invaze roku 1968 z pohledu Sovětského svazu a toto bylo poprvé, co ji viděli z druhé strany pohledu. (Cheeker)

Související novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)

Reklama

Reklama