The Unbearable Lightness of Being
Režie:
Philip KaufmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Mark AdlerHrají:
Daniel Day-Lewis, Juliette Binoche, Lena Olin, Derek de Lint, Erland Josephson, Pavel Landovský, Donald Moffat, Daniel Olbrychski, Stellan Skarsgård (více)Obsahy(1)
Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (223)
Souhlasím se stanoviskem Milana Kundery, který po této zkušenosti s povolením filmové adaptace jeho díla, zakazuje veškéré jiné adaptace Nesnesitelné lehkosti bytí... Kniha a film mají pramálo společného, hlavní myšlenka se ve filmu zcela vytratila a nehledě na to, že film sám o sobě za moc nestojí. ()
V ten páteční večer jsem měl za sebou už dva filmy, perný pracovní týden a „na krku“ třetí hodinu ranní. Netušil jsem však, že Kaufmanovým zpracováním Kunderova románu NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ budu natolik pohlcen, že po následující (bezmála) tři hodiny nebudu mít na spánek ani pomyšlení. Snímek se vedle tématu složitosti a tíhy života s člověkem, který bere život „nesnesitelně lehce“, a strachu v „diktatuře proletariátu“ dotýká také problémů života v exilu. Poznámka: snímek - nabývající na síle také díky filmovým sekvencím z dokumentu Jana Němce ORATORIUM PRO PRAHU (zachycující pohnuté srpnové dny roku 1968) - byl v roce 1988 nominován na Oscara, a to ve 2 kategoriích - kamera a scénář. ()
Ten konec pohřbil jakékoliv ambice na skutečně velký film, kterým by Nesnesitelná lehkost bytí určitě chtěla být - kýčovité vyobrazení venkova coby oázy klidu a štěstí, přepatetizovaná vedlejší epizoda se psem, oslava prostého venkovsho člověka (nevím, zda to byl autorův záměr, ale rozhodně to tak vyznělo) a neúměrná natahovanost degradují film na průměrnou a nezvládnutou záležitost. Knihu si určitě rád někdy přečtu, k filmu již se vracet nehodlám. ()
Nezastavitelný kolos, který pod myšlenkovou bohatostí ukrývá prostý a zároveň příliš rozvláčný příběh, který navíc není v pravém slova smyslu adaptovaný, jako spíš pokusný. Ústřední myšlenku bych pochopil při poloviční stopáži a když se ze mě po půltřetí hodině snaží scénář dostat poslední zbytky emocí pomocí dojemné hudby, dlouhých pohledů a rázných gest, už jsem jen seděl a cítil se vyčerpaný až na dřeň. S Kunderou jsem si zatím nepotykal a film na tom vůbec nic nemění. ()
Žádnou knihu od Kundery jsem nečetla, ale pokud je tato zfilmovaná věrně, chce se mi zvolat - co tímhle chtěl Kundera říct - a pokud není, tak nechápu proč tento film vznikl. Připadá mi studený a prázdný. PS: Teď už jsem knížku četla je vynikající a přesně vím, co chtěl Kudera říct a tímto se mu omlouvám a nechápu, proč jeho knihu někdo zfilmoval. ()
Galerie (45)
Photo © 1988 MGM
Zajímavosti (19)
- Hlavní roli měla ve filmu hrát původně Veronika Freimanová, přišla ale zrovna poprvé do jiného stavu a roli nakonec odmítla. Kvůli roli by navíc musela i emigrovat. Podle mnoha fotografií, které s ní byly nafoceny, nakonec tvůrci stylizovali Juliette Binoche. (ČSFD)
- Po tomto zpracování Kunderova díla se spisovatel rozhodl žádné další adaptace nepovolovat. (hippyman)
- Ve filmu byly použity dokumentární záběry, které v srpnových dnech roku 1968 v Praze pořídil režisér Jan Němec. (raininface)
Související novinky
Festival íránských filmů
5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)
Reklama