Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Byly to hry lásky, erotiky a přátelství, které pohltila okupace Československa v roce 1968... Adaptace jednoho z nejvýznamnějších románů českého spisovatele Milana Kundery osciluje mezi osobními problémy hrdinů a jejich vzájemných vztahů, stejně jako jejich pokusem přežít v diktatuře, která následovala po okupaci Československa Sovětskou armádou. Příběh milostného trojúhelníku se odehrává v Praze na pozadí událostí roku 1968. Lékař Tomáš žije v uvolněném vztahu se Sabinou. Z jedné cesty na venkov si přiveze mladou dívku Terezu, která se k němu nastěhuje a s níž se posléze i ožení. Ani potom se Tomáš nevzdává svých sexuálních výbojů. Události „pražského jara“ ale změní život všem… Tomáše ztvárnil Daniel Day-Lewis (Věk nevinnosti, Moje levá noha, Ve jménu otce, Boxer), úlohu Sabiny představuje Lena Olinová (Mr. Jones, Romeo krvácí), postavu Terezy hraje Juliette Binocheová (Milenci z Pont-Neuf, Posedlost, Anglický pacient). Při přepisu Kunderova románu se tvůrci filmu Jean-Claude Carriere a Philip Kaufman soustředili na existenciální ladění příběhu, částečně potlačili složitou skladbu předlohy a vyzdvihli erotickou linii vyprávění. Pozoruhodným způsobem se uplatnila kamera Svena Nykvista. Nabízí vytříbeně estetizující obraz Východní Evropy, často důsledně využívá četná zrcadla, jimiž jsou také odhalovány slabé nebo utajované stránky hrdinů. Ve filmu jsou rovněž promyšleným způsobem využity výňatky ze skladeb Leoše Janáčka. Protože se realizace uskutečnila v době našeho totalitního režimu, byly exteriéry natáčeny v Lyonu a Paříži. Film natočil americký režisér Philip Kaufman (Vycházející slunce, Frajeři). Hudbu napsali Mark Adler a Ernie Fosselius. Sochy vytvořil Michel Rival. Sabininy obrazy nakreslila Irena Dědičová. Kostýmy připravila Ann Rothová. Výpravu zajistil filmový výtvarník Pierre Guffroy. Při natáčení se podílel jako poradce režisér Jan Němec. (Česká televize)

(více)

Diskuze

Artigas

Artigas (hodnocení, recenze)

Trapnost a blabol zuřivého komunisty Kundery... Zvratek, stejně jako hejvlovy slinty. Ta jedna je za Julínku, ač nechápu, proč do téhle sracky šla...

Laliss

Laliss (hodnocení, recenze)

Dvě hvězdy a ani o hovínko nudné víc. Unylá hlavní herečka, ta druhá měla aspoň šmrnc, furt mě připomínala Samici Samkovou. Ten hezoun se furt jen tvářil tajemně, Landovský zase hraje vožralýho vola, panděro vyvalil. Proč to bylo tak trapně ulhané? Američani prostě potřebují prasátka a roztomilé blbce na traktůrkách, že? A ani jsem nevěděl, že vroce 1968 sovětská armáda stále ještě používala tanky T34, taky nějaké americký renonc. Prostě unylé hovínko.

Indominus

Indominus (hodnocení, recenze)

Kundera se nedá číst, pokud člověk není sadomasochista nebo pseudointelektuál. A zfilmovat takové svinstvo nelze tuplem. Nesnesitelná je dálka, nesnesitelní jsou herci a nesnesitelný je příběh o hovně a i když do hovna napícháte párátka a budete mu říkat ježek, tak ježek to není! Baví mě příběhy lidí s psychickou poruchou, ale tyhle hovada bych střílel.

Madelein

Madelein (hodnocení, recenze)

Včera jsem shlédla podruhé a napíšu k tomu tolik, že: filmu škodí (resp. Kunderovi a jeho knize škodí), že byl natočen dle knihy M.K. a ani zdaleka neobsáhl a nepostihl to, o co šlo MK v jeho knize. Druhou, asi největší, vadou bylo to, že nic v tom filmu nevypadalo česky - nedali si záležet, odbyli to a ve výsledku to tomu filmu strašně uškodilo (už jenom netypické sesterské uniformy, nemocnice a lázně s lítacími dvěřmi, které tu určitě nebyly, nízké stropy - u nás byly nemocnice ve starých budovách s vysokými stropy a velkými okny, čisté a sterilní, dále oblečení a účesy neodpovídaly - zde se v 60letech nosily krátké sukně, kostýmky, kabelky, drdoly, muži nosili většinou obleky...., dále venkov - vypadalo to jak nějaký venkov na Ukrajině nebo v Rumunsku). Tím ten film strašně znevěrohodnili a nechápu, jak to mohli takhle odbýt.

Ale pokud odhlédnu od výše zmíněného, prostě od toho, že to byl film natočený na základě knihy MK a že se měl odehrávat v 60letech v Československu, tak musím říct, že byl fajn - dobré herecké výkony, sympatičtí i když značně nečeští herci a dobrá kamera. Normálně bych dala za 4hv, ale takto nemůžu.

Uživatel Madelein smazal svůj příspěvek.

Dertas

Dertas (hodnocení, recenze)

Uff po shlédnuté filmu naprosto chápu Kunderův zákaz o zfilmování jeho knížek. Kniha je silnější, detailnější a emotivnější. Film je shrnutí děje, ale chybí tam podstatné informace co jsou v knize.... film ve mě vyvolává Nesnesytelnou těžkost bytí a ne lehkost. Hercům role moc nevěřím... Škoda

T.r.i.s.h.

T.r.i.s.h. (hodnocení, recenze)

Druhá polovina příběhu mě bavila mnohem víc než první, ale Juliettino chování mě s*alo od začátku do konce :D Nejsympatičtější mi bylo ve výsledku to prasátko.

h4ever

h4ever (hodnocení, recenze)

vrnk: Tak to já jsem byl s filmem velice spokojen. Viděl jsem ten film už asi třikrát, ale pokaždé jsem si myslel, že to je český film s vesměs českýma hercema. Jak jsem byl překvapen, když jsem si o něm něco našel a zjistil, že je to americký film a američtí herci. Postě šok. Román jsem nečetl, takže nemohu srovnávat.

vrnk

vrnk (hodnocení, recenze)

Vůbec se Kunderovi nedivím, že po tomto filmu už nikomu nedovolil natočit žádnou jeho další knihu. Film je praktická ukázka toho, o čem se v té knize píše - určitý pojem může mít u různých národů mít různý význam, každý totiž vychází z jiných historických zkušeností. Amík si přečetl (snad ji četl...) knihu o zemi a době, které neznal, nechal si napsat scénář od někoho s podobnými zkušenostmi, najal krásné herce s tak francouzskými ksichty, že by nikoho ani na vteřinu nenapadlo, že jsou to Slovani a hurá točit! Vzhledem k tomu, že znám předlohu skoro nazpaměť, bylo pro mě sledování filmu úplně bolestný...chudák Kundera :o)

Brmátko

Brmátko (hodnocení, recenze)

Achjo... Prostě postmoderní román, který je napůl esej a úvaha, prostě nemůže jít zfilmovat (natož amíky) aniž by byl předělán v něco úplně jiného, jako se tomu stalo tady...

Carodej_pes

Carodej_pes (hodnocení, recenze)

Taková umělotina. Herci připomínají Čechy asi tak, jako tvorba Evy a Vaška hudbu. A navíc to tempo... :-! No, jednoduše jsem to nedokoukal, radši bych si přečetl Kunderův originál.

Související novinky

Festival íránských filmů

Festival íránských filmů

13.01.2016

5. ročník Festivalu íránských filmů proběhne od 13. do 17. ledna 2016 v pražských kinech Světozor a Bio Oko, nově zavítá také do kina Lucerna. Od 19. do 20. ledna se potom festival už podruhé… (více)

Reklama

Reklama