Režie:
Karel JanákScénář:
Petr HudskýKamera:
Martin PreissHudba:
Jan MaxiánHrají:
Patrik Děrgel, Kryštof Hádek, Eva Podzimková, Pavel Kříž, Josef Abrhám, Ladislav Mrkvička, Jaromír Hanzlík, Veronika Freimanová, Petr Štěpánek (více)Obsahy(1)
Kdesi v Zapovězeném lese žije zlý čaroděj Kruciatus (Josef Abrhám). Ten se před sto lety pokusil zničit království, kterému dnes vládne král Alexandr (Jaromír Hanzlík), jenž má dva syny – následníka trůnu Jana (Patrik Děrgel) a mladšího prince Karla (Kryštof Hádek). Karel se však nechce s rolí druhého v pořadí za žádnou cenu smířit. S pomocí svého sluhy Pakosty (Pavel Kříž) se na hradě vloupá do zakázané komnaty, získá kouzelné rekvizity, které tu po zlém čaroději zůstaly, a hodlá svého bratra zničit. Princ Jan tak vypije kouzelný lektvar, který mu jeho povedený bratr naservíruje, a ten mu vmžiku vymaže paměť. Jan se poté bezhlavě vydává na cestu do Zapovězeného lesa, ve kterém každý, kdo tam kdy vkročil, beze stopy zmizel. Od tohoto okamžiku se začíná odvíjet řetězec dramatických, ale především často komických situací. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (494)
Korunní princ je na české poměry pěkně udělaná a místy i opravdu zábavná pohádka, která si vzala nejeden filmový prvek ze světové kinematografie (např. vtipně pojaté souboje o princeznu alá Příběh rytíře, čaroděj a jeho vězněný pomocník na řetízku alá Hvězdný prach atd.). Herecké obsazení mi přišlo dobře zvolené, od sympatického prince Jana, přes potrhlého sluhu v podání Kříže, až po tajemně temného Abrháma. S příběhem jsem byl též spokojený, jelikož člověk opravdu netušil, kdo všechno se napije elixíru zapomnění. Z technického hlediska byla pohádka zvládnuta rovněž dobře, byly tam pěkné záběry kamerou, příhodná hudba a i ten drak nebyl na naše poměry až zase tolik tragický (když si vezmu v potaz hrůzy od Asyla). Zkrátka milé filmové překvapení z tuzemské produkce, které si zaslouží pozornost. ()
Po ohlasech na nedávné štědrodenní pohádky (které jsem ovšem neviděl) jsem čekal víceméně katastrofu, ale výsledek mě ani nenadchl, ani neurazil a nejspíš už to nikdy neuvidím. Nejsem si jistý, jestli je nutné točit české pohádky v hollywoodském stylu (trojnásobný Wilhelm scream byl dost bizarní). (1 096.) ()
Jsou lidé, kteří označují Karla Janáka jako novodobého Antikrista. Já s ním problém ale nemám. Neříkám, že se mu daří vše, na co jeho režisérská ruka sáhne, ale Korunní princ se mu podařil. Skvělé je především herecké obsazení: oba královské páry, princ Jan (co na tom, že moc nehraje, mně se jako princ líbí), princ Karel (konečně vidím Kryštofa Hádka v záporné roli a jde mu to skvěle), Gandalf Josefa Abrháma nebo princezna (jak se vlastně jmenovala?) Evy Josefíkové, která je sázka na jistotu. Jo, trochu se tam šišlalo (pana Mrkvičku jsem jen tušila), hodně se tam zdravilo ("Dobrý den"), malinko se kouzlilo a kazily to snad jen ty roztleskávačky a tribuna z Příběhu rytíře. Ale vlastně proč ne. Já tohle od českých televizních pohádek, které se vysílají (nejen) o Vánocích, chci: aby se hlavně nebraly vážně. A to Korunní princ splňuje. ()
Příjemné překvapení. V úhoru současných televizních i celovečerních pohádkových příběhů zastává Korunní princ tu přijatelnější formu, částečně také proto, že se dokázal vymanit ze zavedeného líbivého stereotypu (což je vzhledem k výběru režiséra přinejmenším podivuhodné). Příběh má spád, myšlenku a je na něm znát jistá scénáristická propracovanost, přestože leccos by se dalo ještě vylepšit. Jak už se ve svém obšírném pojednání zmínil kolega Adam Bernau, za nejslabší považuji překvapivě oba královské páry, které se stávají pouhou kulisou, přičemž jejich rozhodující slovo má nemalý význam. Tradičním nešvarem moderních pohádek je potom jejich záliba v rytířských turnajích, většinou stylizovaných do velkorysé akční podívané, ale v případě Karla Janáka je to přece jen posun k lepšímu (viz. jeho předchozí tvorba). Celkově nelze proti Korunnímu princi nic zásadního namítat, atmosféra je přímo pohádková, elixír zapomění bych ocenil jako jednu z nejzdařilejších ingrediencí současných českých pohádek a herci hrají své postavy s neskrývaným potěšením a elánem. Příjemně překvapili jak mladí, tedy Děrgel, Hádek i Josefíková, tak herci starší generace, především vynikající Kříž a Abrhám. Ten v roli půvabného čaroděje, tedy mimo svůj klasický záběr, naznačuje, že by mohl být vítanou posilou i lehčích žánrů. Po letech prachbídného strádání a nepřekonatelného odporu se konečně objevil záblesk něčeho lepšího, vtipnějšího a stylovějšího. Na obyčejnou televizní pohádku málem zázrak. ()
Osobně jsem byl tedy velice zklamán výběrem pohádky na tento den. Již několik let patří mezi naše tradice zasednout po štědrovečerní večeři k televizi, zapnout ČT1 a strávit společné chvíle u nové pohádky. Tento rok jsme byli všichni velice zklamaní. Mě prostě hrozně vadí, když se v pohádkách snaží zakomponovat nějaké zmodernizované scény a věci. Mám raději typickou klasickou pohádku bez všech těch hloupostí a udělátek. Místy mi to přišlo spíše jako parodie. No, ČT1 má ještě dva pokusy (dnes a zítra), kde chystají také nové pohádky. Momentálně u mě ale stále vede Sedmero krkavců, které vysílala Prima trošku s předstihem. ()
Galerie (151)
Zajímavosti (10)
- Všechny postavy královského rodu mají historická královská jména: princové Jan (Patrik Děrgel) – Lucemburský, Karel (Kryštof Hádek) – Lucemburský, princezna Viktorie (Eva Podzimková) – britská královna, král Filip (Petr Štěpánek) – Makedonský, král Alexander (Jaromír Hanzlík) – Makedonský, královna Kateřina (Zlata Adamovská) – ruská carevna, královna Markéta (Veronika Freimanová) – dánská královna. (Adiemus)
- Mnohé, nejen interiérové scény, byly natáčeny na hradech Křivoklát (hrad princezny) a Kokořín (sídlo princů). Veškeré souboje se točily na louce pod hradem Točník. (formelin)
- Truhla, ve které princ Karel (Kryštof Hádek) převáží své kouzelné lektvary, byla také použita v seriálu Četnické humoresky (od r. 2001), konkrétně v epizodě Poklad (2007), a to konkrétně v jedné z posledních scén dílu, kdy Šoufek (Ondřej Vetchý) objeví tajnou místnost s pokladem. (Stone_Cold)
Reklama