Korunní princ

K obrazovce jsem usedala s vědomím, že klasickou pohádku dnes někdo těžko zplodí (pokud ano, stane se zázrak), s náladou přijmout nadsázku a s dobrou Whisky v ruce. Tyto tři aspekty (především ta třetí) sehráli svou roli a u pohádky jsem se nenudila. Dvojice Kryštof Hádek – Pavel Kříž byla skvělá a vtipná. Kříž jsem jen udělala jen nad přiblblou hudbou na turnaji, roztleskávačkami a divným drakem. Nevím jak děti, ale mne jako dospěláka výsledek uspokojil. (25.12.2015)

Když už jsem začínal mít pocit, že s českou pohádkou je definitivně konec, dorazil Korunní princ a s ním kapka naděje, že by nemuselo být tak zle. Konečně po dlouhé době zase jedna povedná. Pohádková, úsměvná a konečně i lidsky milá pohádka, která vypadá přesně tak by pohádka vypadat měla. Nechyběla romantika, humor, ani napětí. Až na Hádka nikdo křečovitě nepřehrával, Gandalf Abrahám pobavil, Patrik Děrgel několikrát rozesmál, stejně jako zápletka s lahví, která je vždy po ruce, aby děj zkomplikovala. Animovaný úvod vyvolal v paměti ozvěnu klasických zemanových pohádek kombinovaných se vzpomínkou na Harryho relikvie smrti, nechyběl slušný rytířský turnaj evokující Příběh rytíře, a hudba potěšila, přestože občas byla velkolepější než celá pohádka. (31.12.2016)

Není to totální průser - je to totální průměr. Z herců mne nejvíc zaujali dnes obzvláště mentálsky vypadající a snaživě se pitvořící Hádek s Křížem a především roztomilá Eva Josefíková která je k nakousnutí, neboť co jí chybí na objemu hrudníku (nebo že by to byl optický klam způsobený nevhodným kostýmem?), to snadno nahradí sympatickým projevem a úspěšnou snahou o skutečné herectví. Ostatní neurazí, nenadchnou. Příběh nic moc, upřímně řečeno, ta opakovaná amnézie a hlavně dialog: "Kdo jsi?" "Já nevim" mne už po jisté době začínaly srát. Buď už stárnu a měknu, nebo mám letos abnormálně sváteční náladu, nevím - faktem zůstává, že "Korunní princ" je zdaleka to nejlepší, co jsem kdy od tohoto režiséra viděl a tak, ať nežeru, za 3. (25.12.2015)

Abych nezapomněl okomentovat štědrovečerní pohádku: hmm, co jsem to vlastně chtěl? Ach, ta paměť, ta paměť, to víte už mám své roky, letos mně bude čtyřiadvacet... pokud si pamatuju... heč! Á, už vím, Kryštof Hádek a Pavel Kříž! Po delší době to vyšlo, stvořili nezapomenutelné záporáky! Což však nemohu říci o představiteli titulního hrdiny, Patriku Děrgelovi, on a jeho princ se mně hned po změně kanálu vykouřili, ano, z hlavy. Celkem vzato, měl jsem tu čest s bohužel opomenutíhodnou pohádkou. Repete nehrozí. 55% (02.01.2016)

Po pár letech konečně vánoční premiérová pohádka, za kterou mi nebylo na první pohled stydno. Příběh docela originální, přiměřeně vtipný, decentně moderní ve chvílích, kdy se to hodilo (turnaj). A většina negativních hodnocen zde na CSFD se objevila po prvních deseti minutách, takže prostě jen standardní dávka blbců. (24.12.2015)