Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ústřední hrdinkou filmu „Frona" je mladá žena, která se z touhy po lepším životě vdala na grunt. Později však hledá cestu, jak se ze zajetí majetku vysvobodit. Grunt poznamenal Floriše i jeho otce nenávistí k lidem. Proto intrikují proti družstvu, proto se nenávidí navzájem, proto nakonec Floriš vraždi svého otce. Ve zběsilé nenávisti neváhá sáhnout na život ani Froně. Intriky Zobačů i jejich krutá nenávist jsou však posléze smeteny čerstvým větrem nového života. Také Frona najde svoji svobodu a kráčí po boku svého milého Jury vstříc šťastné budoucnosti. Film byl na VIII. MFF vyznamenán Cenou boje za nového člověka. (Filmový přehled)

(více)

Recenze (18)

Abdul 

všechny recenze uživatele

Krejčíkův snímek „Frona“ kupodivu nepostrádá velmi dramatický děj, založený na uchopitelném projevu Hany Čelkové (později Hegerové) v titulní roli a situaci na venkově, kdy se grunty- jediné opravdové živobytí obyvatelů- vyhazovaly oknem směrem do JZD. Gustav Hilmar jako téměř člověk bestie, jeho hloupý syn- manžel Frony, její neklidný nápadník Jura (Otto Lackovič), otec Frony to vše jsou postavy které v dramatu velmi dobře fungují a částečně svou atmosférou připomínají mnohem pozdější Michálkův snímek „Je třeba zabít Sekala“. Tuto „idylu“ ovšem narušuje dvojice v podání Marcela Martínková a Josef Bek, neboli vyučená traktoristka s tajemnickou nulou z města, neboli dobrý nápad jak se nepokoušet najít možnou jehlu v kupce sena. ()

Ony 

všechny recenze uživatele

Tento snímek působí úžasně esteticky, místy je navozena téměř horrorová atmosféra. Ale není to moc platné, protože co se příběhu týče, cesta k předem jasnému konci je celkem nudná a postavy jsou zoufale nezajímavé. I když Hana Hegerová přecejen lecčemus prospěje svou tajemnou vizáží a její filmový manžel má taky světlé chvilky. Jejich střety mi silně připomínaly vesnické prózy a dramata 19. století. To je s tematikou kolektivizace pro mě vražedná kombinace. Ale vždycky se vyplatí vidět tu dnes už těžko představitelnou "pruhovanou" krajinu před rozoráním mezí, obzvlášť v tomto filmu, který má skutečně pěknou kameru. ()

Reklama

Vitex 

všechny recenze uživatele

Záleží na tom, jestli chceme soudit tvůrce a jejich záměry (což by v tomto případě bylo také velice ošemetné), anebo jestli film hodnotíme podle emocí a myšlenek, které v nás vyvolal – a to bez ohledu na to, jestli to bylo záměrem oněch tvůrců. Pokud bych se na tento film díval v roce jeho vzniku a s tím, že bych si tehdy jako jeden z mála uvědomoval „zhoubnost“ jím představovaných myšlenek, jistě bych ho odsoudil, bo by mi nepřinesl vůbec nic. Dnes se ale divák, který je aspoň trochu znalý historie, musí chtě nechtě dívat jinak. Já jsem se díval na drama lidí, kteří bojují o cosi, co je stejně předem prohrané - a naopak ti, kteří si na konci myslí, že vyhráli, připojují se (aniž by to tušili) k velkému zločinu. Čím tragičtější události nastávaly, tím absurdnější, zbytečnější a smutnější se musely jevit diváku, který jakoby znal budoucnost. Závěrečná scéna s traktorem a rudým praporem mi pak vyzněla zvlášť soucitně, zvláště při pohledu na ony konečně zorané meze. Je to něco podobného, co jsem zažíval u Pudovkinova filmu Matka – také jsem nesledoval budovatelský film, ale film o koloběhu útlaku – o tom, že Rusové svrhli cara jen aby je za pár let mohl perzekuovat pro změnu zase Stalin. Je jasné, že toto nemůže nastat u jakéhokoli starého filmu. Ačkoli jsem viděl mnoho agitek z 50. let, tímto způsobem na mě zapůsobila pouze Frona, neboť to především žádná prvoplánová agitka není. Je to velice zručně natočený film o lidech v jistých politických a sociálních souvislostech. Jde o to, jak film čteme. Já jsem si Fronu přečetl po svém a početl jsem si pěkně. Mimoto má film nádhernou kameru. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Tenhle milostný trojúhelník mě zaujal na první dobrou, Frona je nešťastně provdaná za Floriše a její tajnou láskou je Jura, mladinká Hana Hegerová je tu okouzlující a její přirozený projev se mi zamlouval.. Když si odmyslím tu politiku a politikaření, jedná se o zdařilé drama s moc hezkou výpravou a kostýmy, je to pěkně natočené + výborný herecký ansámbl.. S ohledem na rok vzniku hodnotím shovívavě, pravdou je, že mě to místy nutilo ke škodolibému úsměvu, pomyslím-li na to, jak to s těmi soudruhy a jejich družstevničením nakonec dopadlo.. U tohoto snímku velice silně vnímám, že hodnocení uživatelů se odvíjí od politiky, bohužel na úkor filmu.. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Nehorázná propaganda aneb Jak rozorat meze. 1) Na svižně natočený, řemeslně kvalitní (kamera, režie) snímek se dá s uspokojením koukat i dnes. Používané nářečí mně, Pražákovi, přijde roztomilé a herecké obsazení je výtečné._____ 2) Ano, film je nehoráznou propagandou. Po rozorání mezí na polích je třeba rozorat meze v hlavách a srdcích lidí. Ale ve spojení se stylizací do vesnického dramatu bratří Mrštíků a s ohledem na řemeslnou úroveň získá divák zážitky vskutku nečekané._____ 3) Zaujala mě 23letá Hana Čelková (po matce) alias Carmen Farkašová (po otci), která ve své filmové prvotině (Frona) ještě nezpívala ani se nejmenovala Hegerová._____ 32letý Július Pántik (Floriš Zobač, syn) byl nejen pěkný chlap, ale i majitel pěkného hlasu (Tydlidom, tydlidom, ženu prodám židom)._____ 4) Zajímavý koment: monolog (odpad). ()

Galerie (1)

Zajímavosti (3)

  • Jiří Krejčík obsadil Hanu Hegerovou do role Frony poté, co ji náhodou potkal na ulici. Oslovil ji, ačkoliv ani netušil, že se jedná o studentku herectví. ,,Zastavil mě na ulici a řekl, že by ho zajímalo, jak vypadám na plátně," vzpomíná herečka. (Zdroj: kniha Hana Hegerová - str. 34, autor Miroslav Graclík). (Willy Kufalt)

Reklama

Reklama