Obsahy(1)
Glorie
Úředníku banky Slavie Šemberovi se narodila dvojčata. Kolegové mu gratulují a starý účetní Knotek odnese jeho kontokorent nadřízenému. Práce je však vyhotovena špatně a prokurista Knotkovi přede všemi vynadá. Knotek se brání jen chabě, nechce nováčka Šemberu shodit. Je však velmi nazlobený a doma si stěžuje svému jedinému příteli - psovi. Rozhodne se napsat prokuristovi vysvětlující dopis. Navštíví ho však Šembera s velikými díky a buchtami. Knotek se rozhodne vinu mladého muže neprozradit. Od té chvíle má nad hlavou svatozář. Jasně svítící gloriola mu však působí samé potíže. Na ulici vzbudí Knotek rozruch, takže je zatčen. Pak je vyhozen z kostela. Lékaři na psychiatrii jej svými testy málem umučí. Teprve starý doktor Vaňásek mu poradí, aby zkusil trochu hřešit. Knotek jde do kanceláře, vynadá Šemberovi i prokuristovi. Prozradí také, jak to bylo s chybnými výpočty. Konečně jeho svatozář zmizí a z Knotka je opět ten starý obyčejný účetní.
Tajemství písma
Postarší starožitník Karas žárlí na svoji mladou ženu Martičku. Jeho přítel, soudce Hübler, jej na příkladech ze své praxe přesvědčuje o tom, že důkaz věrnosti lze získat jen náhodou, spíše nedopatřením. Karas závidí Hüblerovi jeho domácí štěstí, neboť paní Hüblerová je usedlá ženuška. Karas pošle ženu do lázní, ale k jejímu sledování najme detektiva. Karas s Hüblerem navštíví produkci grafologa Jensena. Ten označí Martičku podle písma za ženu počestnou a upřímnou. Naopak soudcova žena, jejíž písmo předloží Hübler omylem, je nazvána osobou prolhanou, přízemní a smyslnou. Soudce podlehne sugesci a začne na své manželce tyto chyby nacházet. Karas dostane od Martičky dopis, který začíná slovy "Milý Arturku". Žárlivec se nejprve trápí, neboť psaní je zjevně určeno rodinnému příteli, elegánu Arturovi. Obsah dopisu je však důkazem o Martiččině věrnosti a stesku po manželovi. Uklidněný Karas koupí drahý dárek a odveze ho ženě do lázní. Rafinovanou lest s dopisem vymyslel Martiččin milenec Artur a žena ho za to později odmění vroucím polibkem. Nakonec se Artur finančně vyrovná s úplatným detektivem.
Právní případ
Pan Kupr se plíží ulicemi i domem. Doma se uklidní, ale vzápětí ho příšerně vyděsí zazvonění. Za dveřmi stojí pojišťovací agent. Nervózní Kupr se chová jako blázen a agent chce odejít. Nakonec se nechá přemluvit a vyslechne si Kuprův příběh. Před časem způsobil pan Kupr malou dopravní nehodu. Vjel svým vozem do pohřebního průvodu, porazil nosítka s rakví a nebožtík, který z rakve vypadl, ožil. Penzionovaný železničář Bartoš je velmi rád, že nebyl pohřben a zpočátku je panu Kuprovi vděčný. Jeho rodině se ale postupně celá záležitost rozleží a žádá na Kuprovi zaplacení pokaženého pohřbu, včetně hostiny. Starý Bartoš se domáhá na svém zachránci proplácení důchodu, neboť pro úřady je mrtev a penze mu byla zastavena. Má dost času, takže vytrvale a na různých místech Kupra obtěžuje. Pojišťovací agent pana Kupra nyní chápe, ale přišel mu bohužel oznámit, že neměl zaplacenou pojistku na vůz. V tom okamžiku opět přiťuká se svou hůlčičkou Bartoš a Kupra raní mrtvice. Starý pan Bartoš mu chodí zalévat květiny na hrob.
(oficiální text distributora)
Recenze (64)
"Copak? Kolík je hodin?" Poviedkový film čiernohumorného charakteru, s veľmi dobrými prvými dvoma poviedkami a slabšou treťou poviedkou. Hodnotenie jednotlivých poviedok: 1. Glorie: 3,5* Poviedka s výborným nápadom i realizáciou, s výborný Peškom v hlavnej role. Trefná satira ľudskej pokryteckosti. 2. Tajemství písma: 3,5* Poviedka s veľmi peknou pointou a s výbornými hercami. Satirický prst tentokrát mieri na poverčivosť a na to, ako ľahko sa ľudia nechajú zmanipulovať. 3. Právní případ: 2,5* Čiernohumorná poviedka parodujúca noir filmy. Má síce pár dobrých nápadov (pohreb), ale je slabšia ako ostatné poviedky (nočné scény amatérsky nasnímané, namiesto hry svetla a tieňom len akési čierne machule) a tiež najdivnejšia. Celá je založená na tom, že sa tam ustavične zjavuje jeden otravný dedo, čo má byť akože veľmi strašidelné (niektorí to dokonca porovnávajú s Hitchcockom). ()
První povídka je docela nudná. Trochu zajímavé je snad jen ponaučení, že být vždy dobrý se nevyplácí. Druhá povídka je taková ta ze života, jenž ukazuje, že ženy jsou zkrátka mrchy (ne všechny samosebou) :-) Poslední povídka a hřeb večera. Parádní kafkovsky absurdní příběh, jenž je opravdu vtipný a stylově vypointovaný. ()
Geniální soubor tří povídek. 1. pojednává o muži, kterému se nad hlavou objevila svatozář za to, že nenapráskal kolegu v práci. Výborný Ladislav Pešek. Ohromně originální povídka za 100%. 2. je o nevěře, ta je trošku slabší než zbylé dvě, přesto skvělá 80%. A nejlepší na závěr. Třetí povídka s Milošem Kopeckým, to je jako kdyby jí natočil slavný Hitch. Je o muži, který vlétne s autem na pohřeb, probudí nebožtíka z upustěné rakve. A toho se pak nemůže zbavit. Neuvěřitelně napínavá povídka o pronásledování a šílenství. Jeden z vrcholů československé kinematografie. 120%. V průměru jasných 5* pro celek. ()
Tak jako mnozí jiní, i já jsem si zapamatoval jen první povídku s Ladislavem Peškem. Dokonce jsem si myslel, že je celý film jen o něm. Není divu, protože nad dvěma zbývajícími dominuje námětem i vtipností. Košilatou veselohru o žárlivém starožitníkovi táhne jen vždy výborný Marvan, a poslední povídku nespasila ani skvělá kamera, ani podivně nevýrazný Kopecký. ()
Tento film byl pro mě velmi milým překvapením. Náhodou jsem ho shlédnul tento týden dopoledne na dvojce a dobře jsem udělal. Opravdu nechápu, jak mi mohlo toto dle méhoi názoru nadčasové dílo unikat. 3 perfektně ztvárněné příběhy, každý z jiného soudku. První příběh z L.Peškem a jeho svatozáří, které se zbaví, teprve až lidem kolem sebe nalije čistého vína, je parádní úvod. Druhý příběh s J.Marvanem a O.Novým, je jako by ho napsal sám život, s velmi propleteným příběhem (milostný trojúhelník) a se zajímavým rozuzlením. Finále s M.Kopeckým je ovšem vrcholem celého snímku. Přízrak znovuoživlého dědka, který nebohého hrdinu pronásleduje dnem i nocí, je opravdu masakr. Z jeho silného ťukání přicházející hůlky, mě doslova mrazilo. Pro tento díl doslova platí : Čiň čertu dobře, peklem se ti odplatí. Marná sláva, tohle mě opravdu hodně nadchlo a doporučuji shlédnout všem, co doposud neměli tu možnost. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (2)
- Povídku „Tajemství písma“ doprovází hudební motiv ze skladby „Ve sluji Krále hor“ hudebního skladatele Edvarda Griega. Zmíněná skladba je součástí scénické hudby k divadelní hře „Peer Gynt“ (1867) Henrika Ibsena. (Haller)
- Povídka Glorie získala na XII. MFF v Locarnu druhou cenu, z MFF v Mar del Plata si v témže roce odnesla Zvláštní cenu poroty. (Karlos80)
Reklama