Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na začátku 50. let byli slavní vynálezci, umělci a nejrůznější buditelé představováni bezmála jako předvoj dělnické třídy. Vždy utrpěli útiskem a nepochopením měšťácké společnosti. Hrdinou tohoto filmu je Josef Božek, jenž mimo jiné sestrojil funkční vůz poháněný párou, avšak nepříznivé podmínky znemožnily, aby se prosadil. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (21)

Rattlehead 

všechny recenze uživatele

Září 1815, park Stromovka - právě zde byl předveden první parní vůz na našem území. Jeho konstruktérem byl právě Josef Božek. Tímto děkuji tvůrcům výborného filmu, že mi tuto zajímavou postavu našich dějin představili, neb ze školy jsem si ho vůbec nepamatoval. Přiznávám, že jsem technický ignorant. Jaká škoda, že tento film skoro nikdo nezná, viz zdejších dvě stě hodnocení. ()

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československý film vyprávějící o českém vynálezci a konstruktérovi Josefu Božkovi (1782-1835). Talentovaného mladíka, jenž se zapsal do historie konstrukcí prvního vozu poháněného párou, ztvárnil V. Ráž. Životopisný snímek vypráví o příchodu mladého nadšence do mechaniky do Prahy a o jeho těžkostech v prosazování svého talentu a uskutečňování svých průkopnických myšlenek. Potíže v jeho práci a rozvoji jeho schopností mu způsoboval především F. J. Gerstner, ředitel a zakladatel Královského polytechnického učiliště v Praze, předchůdce Českého vysokého učení technického, v podání J. Plachého. Ve snímku jsou dobře patrné historické události a souvislost oné doby, od Napoleonova tažení na Moravu v době Božkova příchodu do Prahy až po zobrazení počátků průmyslové revoluce v Čechách, kdy byly průkopníci jako pan Božek, často nepochopeni. Stroje poháněné párou začínaly být průmyslově využívány místo dělníků, kteří ztráceli práci, a to sebou neslo patřičné společenské problémy. Snímek V. Kršky, jenž se v některých svých dílech věnoval životům zapomenutých českých géniů, vnímám jako čistě historický, neboť jsem v něm zaznamenal pramalý vliv tehdejší všudepřítomné komunistické propagandy. Ona nespokojenost dělníků vůči vrchnosti a aristokracii pramenila z dobové situace, kdy stroje začaly nahrazovat jejich pracovní pozice, a navíc se celý děj odehrává ještě před vydáním komunistického Manifestu. V malých rolích se v tomto snímku objevili pozdější slavní herci jako S. Fišer, Z. Řehoř, V. Hrubý, a jak jsem se dozvěděl později, také J. Lír. Mistrovský kousek se Božkovi povedl, když svému příteli Václavovi (V. Švorc), který ztratil ruku v boji proti proti Napoleonovi, vyrobil umělou končetinu. Majitele továrny, jemuž Božek zdokonalil postřihovací stroj, který zvýšil produktivitu práce, ztvárnil B. Karen. Podporovatele z řad lidu, kteří Božkovi poskytovali útěchu a zpočátku přístřeší, představoval J. Vojta s J. Kurandovou. Božkovu manželku ztvárnila téměř neznámá H. Kavalírová. Krškův historický film se mi líbil a navzdory datu vzniku a jeho naprostému zapomenutí ho budu hodnotit nadprůměrně, neboť dává jasný příklad toho, že i filmy vzniklé na počátku nechvalně proslulých 50. let mohou být kvalitní a co je ještě výjimečnější, mohou být také neovlivněny tehdejším politickým režimem. ()

Reklama

Martin741 

všechny recenze uživatele

mam rad filmy o vynalezcoch a vynalezoch. Viem, kto vynasiel parny stroj, telefon, ziarovku, velky tresk ... a hrdo hlasim, ze aj ja som uz prispel k neustalemu progresu a pokroku na tejto planete a uz som uspesny vynalezca. Zatial sice moj vynalez nema prakticke uzitie /vynasiel som len hyperosviezovac zumpy/, ale nevzdavam sa a raz urcite vynajdem aj nieco potrebne a prospesne. Nadej umiera posledna a nikdy sa netreba vzdavat. 68 % ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Zaujímavé nahliadnutie do profesného života historického vynálezcu, mne síce teda úplne neznámeho, ale to vôbec nevadí. Som rád, že sa film točil okolo tvorby nových hračičiek, a nielen okolo životných radostí a útrap. Trochu vadí, že postavy sú šablónovito podané. Napriek tomu, že je tam do istej miery cítiť ideologický vplyv - robotníci sú tí naj, šľachta iba vydriduchovia a tie klasické nemilosrdné praktiky ziskuchtivých veľkozamestnávateľov - tak je to nie celkom čiernobiele a predvoj robotníckej triedy tu nie je ani v zárodku spomínaný. Svojou výpravou a pútavosťou nezostal iba históriou, ale dokáže zaujať aj dnešného diváka. ()

cpt.Lynch 

všechny recenze uživatele

Celkem zajímavý a kvalitní životopisný snímek by to byl, nebýt té zhoubné bolševické ideologie a propagandy. Bohužel to nejde přejít tím, že je to poplatné době, kdy se to točilo vzhledem k faktu, že přesně v této době bolševici popravili stovky, jinak zabily tisíce a uvěznili desetitisíce nevinných lidí. ()

Galerie (7)

Zajímavosti (2)

  • Natáčelo se na zámku Jindřichův Hradec a zámku Hořín. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Při nápadu s klikami hřídele pootočenými o 90° předběhl obraz myšlenku. V čase 1:22:23 sedí Božek (Vladimír Ráž) u výkresu, kde jsou již pootočené kliky o 90°. V čase 1:23:00 mluví o tom, že chce docílit, aby vůz jel bez setrvačníku. V čase 1:25:16 kreslí jakoby poprvé schéma s pootočenými klikami o 90°. (HonzaR.)

Reklama

Reklama