Režie:
Kenneth BranaghScénář:
Michael GreenKamera:
Haris ZambarloukosHudba:
Patrick DoyleHrají:
Kenneth Branagh, Johnny Depp, Daisy Ridley, Michelle Pfeiffer, Penélope Cruz, Willem Dafoe, Judi Dench, Lucy Boynton, Leslie Odom Jr., Derek Jacobi (více)VOD (5)
Obsahy(2)
To, co začíná jako luxusní jízda vlakem z Istanbulu do Londýna, se rychle promění v jeden z nejnapínavějších a nejzáhadnějších detektivních příběhů, jaký byl kdy vyprávěn. Předloha Agathy Christie popisuje osudy třinácti pasažérů uvízlých v přepychovém vlaku Orient expresu kdesi ve sněhových závějích na Balkáně. V okamžiku, kdy ve vlaku dojde k záhadné vraždě amerického obchodníka, každý z nich se stává podezřelým. Ve vlaku naštěstí nechybí jeden neobyčejný Belgičan s velkým knírem a dokonale pracujícími šedými mozkovými buňkami. A právě tento nejslavnější detektiv na světě, Hercule Poirot, musí závodit s časem, aby vyřešil smrtící hádanku dříve, než neznámý vrah znovu udeří. (Cinemart)
(více)Videa (19)
Recenze (867)
Je rozhodně dobře, že se VRAŽDA V ORIENT EXPRESU dočkala další interpretace. ___ Zaprvé z filmařských důvodů, protože podobně jako v poirotovských filmech sedmdesátých a osmdesátých let Branagh úspěšně vytěžuje potenciál napětí plynoucí ze střetu makroperspektivy a mikroperspektivy. Makroperspektivou myslím vizuálně atraktivní lokality, velkolepé stranové i hloubkové kompozice plynoucí i ze zvoleného 70mm filmového materiálu a především luxusu v kontrastu s divokými kraji, jimiž vlak projíždí (obdivuhodná je i práce s proměňujícími se pohyby kamery, barvami a vztahem mezi rámováním a prostředím). Mikroperspektivou pak míním pro Christie typickou hru s drobnými aspekty fikčního světa v analýze společenských a psychologických vazeb mezi postavami, jež všechny mohou být vinné... i když tady je to obráceně, zdánlivě nikdo neměl důvod vraždit (jestli vznikne i SMRT NA NILU, tam hra s motivy naopak vystupuje do popředí). ___ Zadruhé je ale Branaghův snímek ozvláštňující i jako interpretace předlohy, zejména pak kvůli onomu závěrečnému testu morálního rozhodování, jemuž vystaví Poirot podezřelé - aby našel odpověď na test morálního rozhodování, jemuž je ve svých očích vystaven on sám. ___ Zatřetí shledávám pozoruhodným už samotný fakt, nakolik je Branaghovo pojetí Poirota herecky mnohem komplexnější než u předchozích variant. Svádí pozornost k velkému kníru a "aspergerovským" detailům typu porovnávání vajíček při hledání souměrnosti, ale tyto detaily spíše klamou, protože z hlediska uchopení vnitřní integrity postavy má vlastně jeho pojetí postavy méně karikujících rysů než u předchozích interpretů, jakkoli ona Suchetová uctivá a vlastně laskavá karikatura starosvětských hodnot, jež Hercule Poirot reprezentuje, je samozřejmě mnohem přijatelnější než Branaghův nikoli roztomilý, rtuťovitý nebo od reality lehce odtržený bonviván, nýbrž chladně uvažující, dost odměřený a jako společník ne úplně příjemný profesionál. ()
„The killer is mocking me. Good. His first mistake..“ S nápaditými kamerovými jízdami scénou, vizuálem připomínajícím expres spíše Polární a mládětem fretky přilepeným pod nosem vzal Kenneth Branagh do tělocvičny malé šedé buňky. Většina už tuší, že Mstitel nevinných není ve vlaku jen jeden a tak je i prostor zaměřit se na pokorný filmařský um a drobné finesy. Třeba když při nečekaně častém opouštění vyhřátých vagónů nejde postavám z pusy spolu s mlživými frázemi i pára nebo na aranžmá v ústí tunelu, při kterém mon přemoudřelý amie uděluje rozhřešení tuctu apoštolů u poslední večeře.. ()
„NĚKDO NARUŠIL MOU TOUHU PO ODPOČINKU…“ /// Tak já vám nevím... hromada známejch herců, vyšetřuje tady jeden z nejslavnějších detektivů... ale je to jakási nuda. Ta paní vedle má furt nějaký připomínky (je to znalkyně, páč má doma všechny knihy + seriál a navíc je to manželka, takže ...) a já, jelikož jsem nečetl ani Babičku... no nestrhává mě to. I když je tady každej podezřelej a potencionální vrah (což asi má tak bejt). Dramatický finále je dostatečně dlouhý, ale nudím se. Prej PRAVEJ Poirot má úplně jinou osobnost. Prej, prej... nevím... ale film je nuda. I když hezky natočená. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1934 napsala Agatha Christie, neznám. 2.) David Suchet? Neznám... 3.) Ten novej Sherlock je zbytečně svižnej. 4.) Thx za titule „Parzival“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Výsledek zcela odpovídá očekáváním. Pravověrná adaptace se skvělými herci a místy téměř pohádkovým vizuálem splňuje nároky na kvalitní oprášení klasiky, Branagh však nepřidává nic moc navíc. Těžko říct, jak by bylo možné jeden z nejslavnějších detektivních případů inovovat a zároveň zacházet s látkou dostatečně uctivě – slavný charakterní tvůrce se o to raději ani nepokouší a s jistotou táhne vyšetřování z úlohy režiséra i titulního představitele. Na jeho úmyslně lámanou angličtinu si za chvíli zvyknete, a pak už jen žasnete nad poctivou detektivní prací. Obsazení je samozřejmě špičkové, jelikož jen tenhle odstavec by vydal na vyjmenování všech hereckých es, a vidět takové množství známých tváří pohromadě je pro fanouška vážně radost. Branagh tedy vedle nešlápl a dodal produkt, který tak nějak dodat měl. ()
"Je len dobro a zlo. Nič medzitým." Suchetovo stvárnenie Poirota je ťažko nahraditeľné, ale nevidím dôvod, prečo to neskúsiť. Zrejme neexistoval lepší nasledovník, než uznávaný shakespearovec Kenneth Branagh. Super je, že Poirota poňal inak. Síce tiež ako neznesiteľného egomaniaka, puntičkára a „asi najlepšieho detektíva na svete“, ale i menej vážne (až roztopašne). Lenže i kvôli tomu finále nefunguje až tak dobre, ako v televíznej verzii so Suchetom. V nej bol Poirot poňatý ako starý, životom, prípadmi a zločincami unavený, prísny, tvrdý, nekompromisný a spravodlivosťou nezdravo posadnutý muž. Nie je možné s ním vyjednávať. O to fascinujúcejší bol záver, v ktorom musel prehodnotiť mnohé zo svojich dovtedajších priorít. Výborne to fungovalo i vďaka úvodu, ktorý ukázal, že zločincom neodpúšťa (ukameňovanie ženy, samovražda vojaka). O to viac bol jeho finálny prerod epickejší. Branagh to od začiatku hrá trochu do komédie. Žiadna enormná posadnutosť zákonmi. Odhaľuje zločiny, ale nie je to životná filozofia, ale skôr hra, aby sa nenudil. Takže hoci je koniec už z princípu intenzívny a plný satisfakcie a pozoruhodných myšlienok o vine a treste, NIE JE to epické, ale „len“ OK. Branaghovo herectvo a réžia síce robia svoje, ale film v strede dosť stagnuje, niektoré scény sú čudne ustrihnuté, iné sú absurdné (nindža bitka s ruským baleťákom - to fakt nevystrihli a nechali to v hotovom filme???), kasting mohol byť lepší (vyložene páčiť sa mi páčil len Branagh a potom už v podstate nikto, ehm) a ak by ste sa tešili na slávne mená, vedzte, že každá známa tvár má malý priestor, ktorý nakrútila, tipujem, tak za dva tri dni. Troška čudne pôsobí tiež vlak, ktorý mal byť mohutným kolosom, križujúcim po železniciach, a nakoniec sa z neho stala len jedna lokomotíva ťahajúca tuším štyri vozne. Wtf. Ten príbeh je bombový (úžasné rozuzlenie!), ten sa pokaziť nedá možno ani keby niekto veľmi chcel. Ale proste to nefunguje tak emotívne silne, ako televízna (a podstatne lacnejšia) verzia so Suchetom. Za dobrý začiatok, pôsobivý záver, Branagha a predlohu 3,5*. Kino Považan NMNV 2017 ()
Galerie (92)
Zajímavosti (27)
- Film se odehrává v roce 1934, přesto se tvůrci nezdráhali použít atraktivní lokomotivu SNCF 241.P 65. Třída 241 ale byla produkována až mezi lety 1948 a 1952. Kromě toho: když vlak projíždí Tureckem nebo Jugoslávií, lokomotiva se nezmění, což by kvůli tehdejším předpisům bylo nemožné: na trase Orient expresu se lokomotiva vždy měnila na každém hraničním přechodu. (vojacekr)
- Ze severoamerických kin si film odnesl 102,8 milionu amerických dolarů, celosvětově to pak bylo 352,8 mil. (NIRO)
- Píseň „Never Forget“, která zazní při závěrečných titulcích, nazpívala Michelle Pfeiffer (Caroline Hubbard). Skladbu napsal autor hudby Patrick Doyle spolu s režisérem Kennethem Branaghem. (Mirokukii)
Reklama