Sherlock (TV seriál)
-
Sherlock
-
Sherlock
Krimi / Mysteriózní / Drama
Velká Británie, 2010 - 2017, 17 h 51 min (Minutáž: 88–90 min)
Tvůrci:
Mark Gatiss, Steven MoffatRežie:
Paul McGuigan, Euros Lyn, Toby Haynes, Coky Giedroyc, Nick Hurran, Jeremy Lovering, Colm McCarthy, Rachel Talalay, Benjamin CaronPředloha:
Arthur Conan Doyle (kniha)Scénář:
Steve Thompson, Mark Gatiss, Steven MoffatHudba:
David Arnold, Michael PriceHrají:
Benedict Cumberbatch, Martin Freeman, Una Stubbs, Amanda Abbington, Rupert Graves, Andrew Scott, Mark Gatiss, Louise Brealey, Lars Mikkelsen, Phil Davis, John Sessions, Gemma Chan, Daniel Percival, Olivia Poulet, John Lebar, Russell Tovey, Lara Pulver, Zawe Ashton, Peter Brooke, Katherine Parkinson, Zoe Telford, San Shella, Chipo Chung, Will Sharpe, Peter Pedrero, Danny Webb, Peter Davison, Stephen Wight, Amelia Bullmore, Jeany Spark, Jonathan Aris, David Gant, Todd Boyce, Derren Brown, Lisa McAllister, Clive Mantle, Oona Chaplin, Tony Way, Lindsay Duncan, Nicholas Asbury, Victoria Wicks, David Fynn, Rosalind Halstead, Simon Kunz, Lauren Crace, Rick Warden, Daniel van der Molen, Alice Lowe, Malcolm Rennie, Rita Davies, Sharon Rooney, Alfred Enoch, Stefano Braschi, Stanley Townsend, Michael Müller, Bertie Carvel, Kevin Trainor, Honor Kneafsey, Stephanie Hyam, Gordon Kennedy, Georgina Rich, Claire Cage, Al Weaver, Sarah Lam, Deborah Moore, Luke Newberry, Trixiebell Harrowell, Rosalind Knight, Lorraine Hilton, Wanda Ventham, Alistair Petrie, Tom Brooke, Robin Sebastian, George Appleby, Barrie Martin, Vinette Robinson, Tanya Moodie, Siobhan Hewlett, William Scott-Masson, Sean Joseph Young, Ruth Everett, Syrus Lowe, Katy Maw, Ben Rufus Green, Pradeep Jey, Imogen Slaughter, David Nellist, Louise Breckon-Richards, Lasco Atkins, Alison Egan, Paul Chequer, Howard Coggins, Janice Acquah, Jack Bence, John Macmillan, Jacqueline Chan, Gillian Elisa, Stefan Pejic, Philip Benjamin, Joanna Burnett, Joe Hall, Matthew Needham, Kemal Sylvester, Caroline Trowbridge, Paul Albertson, Di Botcher, Alison Lintott, Haydn Gwynne, Doug Allen, Lynn Farleigh, Andrew Havill, Richard Cunningham, Rosemary Smith, Simon Thorp, Anthony Cozens, Munir Khairdin, Nathan Harmer, Thomasin Rand, Greg Bennett, Simon Blood DeVay, Amber Elizabeth, Simon Paisley Day, Sasha Behar, Tony Pitts, Jaye Griffiths, Ian Hallard, Sydney Wade, Paul Leonard, Christopher Hunter, Peter Basham, Robert Benfield, Ifan Huw Dafydd, Pano Masti, Douglas Wilmer, Michael Austin, Stuart Mulcaster, Matthew Rohman, Gillian Steventon, Sy Turner, Tomi May, Lovelace Akpojaro, Jim Conway, Nicole Arumugam, Ed Birch, Timothy Carlton, Hugh Holman, Adam Prickett, Susannah Todd, Paul Warren, Yasmine Akram, Oliver Lansley, Jalaal Hartley, Helen Bradbury, Tim Chipping, Will Keen, Ritu Arya, Wendy Wason, Debbie Chazen, Jozef Aoki, Katherine Denkinson, Laura Dale, Alexandra Doyle, Georgie Leonard, Clem So, Calvin Demba, Tim Wallers, Glen Davies, Brigid Zengeni, Matthew Wilson, David Newman, Katherine Jakeways, Will Ashcroft, Ged Forrest, Jamie Jarvis, Alan Bond, Tom So, Tom Whitecross, Adam Greaves-Neal, Toby Jones, Marcia Warren, Sacha Dhawan, Sian Brooke, Eleanor Matsuura, Gabrielle Glaister, Charles Edwards, Amanda Root, Rob Callender, Richard Syms, Georgina Rylance, Martin Savage, Gina Bramhill, Art Malik, James Holmes, Lars Mikkelsen (a.z.), Andrew Scott (a.z.), Katy Wix, Ralph Ineson, Grant Crookes, Chris Wilson, Clare FosterProducenti:
Sue Vertue, Elaine Cameron, Susie LiggatStřih:
William Oswald, Nick ArthursScénografie:
Edward ThomasMasky:
Claire PritchardHodnocení uživatelů
Premiéry
Na DVD
od:
|
10.05.2012 H.C.E. |
|---|---|
|
Na DVD
od:
|
17.05.2012 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
24.05.2012 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
21.06.2012 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
28.06.2012 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
23.09.2013 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
30.09.2013 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
07.10.2013 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
20.11.2013 H.C.E. |
|
Na DVD
od:
|
13.05.2016 Bohemia MP |
|
V TV
od:
|
02.01.2017 Česká televize |
Faidra
Once you rule out the impossible, only the improbable remains... Zdá se nemožné přijít na poli kriminálních seriálů přijít s něčím novým. Ne v éře mentalistů a anatomů lži, kteří, aby dodrželi zákon a pořádek a nestaly se z nich odložené případy, musí procestovat všechny kouty světa, aby navštívili kriminálku v každé díře a stejně není jisté, zda nebudou jenom sbírat dávno ohlodané kosti. Naštěstí Moffatovi s Gatissem došlo, že originalita za každou cenu se ne vždy vyplácí a že když se osvědčilo navléknout nový kabát starému doktorovi Jekyllovi a panu Hydeovi, proč troškařit a nezkusit totéž s nejslavnějším čmuchalem všech dob. "Není nad původnost. Každý po ní touží. Lidé chodí přes most. To já půjdu louží," napsal svého času o vyhraňování se za každou cenu Karel Havlíček Borovský a tak zatímco nám Ritchie v té louži se svým druhým Sherlockem vymáchal čumák (tím tě nechci nějak shazovat, Guyi, naopak jsem tě v době tvého prvního příběhu o obyvateli Baker Street 221 hájila, když jiní distinguovaně zvraceli do svého čaje o páté), Moffat a Gatiss nad tou louží vystavěli elegantní moderní most na pevných pilířích. Prvním je vědomí, že akcie excentrických géniů s diagnózou potácející se někde mezi autismem, sociopatií, bipolaritou a schizoidní poruchou, IQ mezi Stephanem Hawkingem a Da Vincim a sociální a emoční inteligencí kdesi mezi ploštěnkou potoční a paúhořem elektrickým jsou dlouhodobě na vzestupu ("měla jsem Aspergera dřív, než to bylo cool," zkonstatovala na toto téma moje sestra). Druhým úcta k předloze a zapracování i nejmenších detailů do nového rámu, takže pravověrný holmesovec spokojeně vrní v souzvuku s moderním divákem. Třetím využívání Sherlockova nového habitu v Londýně jednadvacátého století a mobily, Google a taxíky hrají první housle v příběhu spolu s Holmesovými stradivárkami. Čtvrtým bezchybné herecké obsazení a postavy, kde žádná není jednorozměrná a vztah Holmes-Watson je posílen vědomím, že stojí sami proti světu, do kterého obtížně hledají cestu. Pátým dialogy a jazyk celkově. Šestým... ále kašlu na to, nebudu tady rozebírat cihlu po cihle, podívejte se sami. Druhá série hravě přeskakuje nastavenou laťku a obohacuje humor a napětí předchozích tří dílů o emoce v celé jejich ne/kráse. Skandální čtvrté Sherlockovo a Johnovo dobrodružství dokazuje, že rozum a chtíč nemohou zůstat v opozici natrvalo, i když mezi námi, být zrychlený tep a rozšířené zorničky důkazem lásky, tak jsem hluboce zamilovaná do finančního úřadu při jeho pravidelných návštěvách naplněnými děsem, co ti Vogoni zase vymyslí. Psi baskervillští zase nechtěně dokazují, že starého psa novým kouskům nenaučíš a tak je postihlo prokletí prostředních dílů a v Dartmooru protentokrát poněkud chcípl pes. Ale může to být čistě tím, že tenhle případ zná každý do detailů a neobčůrávat tisíckrát označkovaný plot je hodně těžká práce, takže dost možná štěkám na nesprávný strom. Každopádně přeměna Sherlocka z antisociálního magora ve frajírka, kterému všechno projde, protože velký bratr se dívá a v případě potřeba uhladí cestičku, mi nepřijde úplně nejšťastnější. Ale vem čert všechny výhrady, Reichenbach Falls coby londýnská varianta Temného rytíře dělá čest svému titulu a po setkání s Moriartym, unikátním mixem Alexe z Mechanického pomeranče a Jokera dosvědčujícím, že some men just want to watch world burn, se budete cítit jako po pádu z hodně velké výšky a povzneseně současně - konečně slovy mistra "falling is just like flying, except there's a more permanent destination." A na okamžik zůstane i prostor na pochyby, než si vzpomenete na ďáblův nejpovedenější trik spočívající v tom, že lidi přesvědčil, že neexistuje. Tenhle luxus ale máme jen my, kteří vidíme víc než postavy v Sherlockově univerzu, zatímco tam zůstal Sherlock osamoceně s vědomím, že pavouk i v lidské podobě mívá víc párů očí než jeden. V duchu grimmovského ladění závěrečného dílu tedy rytíř vyráží do boje proti drakovi, kterému nestačí utnout jednu hlavu a my si musíme povzdechnout s vědomím, že dobrého pomálu a počkat si na rozuzlení po konci světa. Vědomí, že než se zase shledám se svým oblíbeným hrdinou, bude můj syn už chodit a mluvit, to moc neusnadňuje, ale snad mi do té doby ještě zůstanou nějaké nehty.(16.4.2012)
Tom Riddle
Detektivky jsem nikdy nemusel. Knižní ani televizní. Kdy jindy bych měl dát šanci těm knižním, když ne s příchodem Cormorana Strika (J.K. Rowling a.k.a. Robert Galbraith, vřele doporučuju), a kdy jindy bych měl dát šanci těm televizním, když ne s příchodem Sherlocka? Já totiž Stevena Moffata miloval ještě v době, kdy to nebylo v módě, kdy ho v ČR znalo jenom pár vybraných fandů Couplingu. Po třech minisezónách Sherlocka musím s potěšením konstatovat, že ani tentokrát nezklamal. Znovu a znovu totiž dokazuje, že je mistrem point, a je jedno, jestli zrovna píše lechtivou komedii, epické sci-fi, nebo supercool kriminálku s kulometnými dialogy. V jeho podání mě zkrátka baví i tahle dvojka sestávající z arogantního vševěda a loajálního sidekicka, ke které bych si jinak cestu hledal jen těžko. Moffat staré známé příběhy kombinuje, převrací vzhůru nohama, a šperkuje humorem sobě vlastním, herci jsou bez výjimky přesní, a divák se pak jen těžko rozmýšlí, jestli mít nejradši Sherlocka, Watsona, dobrosrdečnou paní Hudsonovou, démonického Moriartyho, nebo geniálního Mycrofta (poslední dva jmenovaní jsou dost možná mí osobní favoriti). Není to dokonalé, některé díly místy váznou, některé dedukce působí až příliš vykonstruovaně, a na to, že je Sherlock schopný z půlvteřinového pohledu vydedukovat, co jste měli před měsícem k snídani, mu některé myšlenkové pochody trvají nelogicky dlouho, ale.. Komu to vadí?(2.9.2014)
Douglas
Sherlock (respektive jeho první epizoda) mě analyticky, esteticky i čistě divácky neuvěřitelně potěšil, až jsem měl při jeho sledování během zuřivého psaní poznámek a odklikávání záběrů chuť skákat nadšením. Vzpomněl jsem si na okamžik, kdy jsem poprvé před řadou let viděl CSI - rovněž upřímná oslavou myšlení a nerdů, vyvěrající z přesvědčení, že i kriminálku lze ozvláštnit nečekaně promyšlenými způsoby. // AKTUALIZACE: První dvě řady Sherlocka pořád shledávám jedním z nejinspirativnějších a nejprogresivnějších moderních seriálů, ovšem na rozdíl od Arthura Conana Doyla se tvůrcům nepodařilo překonat jak hrdinovu smrt na jedné straně, tak vědomí obrovského množství natěšených fanoušků na straně druhé. // AKTUALIZACE PO 4x2: Na Sherlockovi bylo super, jak to genialni mysleni ozvlastnovalo dost povedomy fikcni svet a relativne bezne kriminalni namety. Vice ci mene soukrome problemy (tj. zasazovani Sherlocka do zavedenych schemat spolecenskych situaci) staly jako dumyslny motiv v pozadi hry s ocekavanimi spojenymi na jedne strane s detektivkou jako takovou a na druhe strane s klasickymi doylovskymi pribehy. Proto byla tak sokujici posledni epizoda s Moriartym, protoze najednou slo o superhrdinsky pribeh o stretu dvou intelektualnich superhrdinu - a pak konec. ___ Od treti rady se to obratilo... a ted uz je to jen transparentní melodramaticky pribeh na pozadi fikcniho sveta, ktery je z hlediska realistickych motivaci neuchopitelny, okazale vystredni a jediny normalni je v nem Lestrade. Je to jiste zen pro fanousky fanfiction, ale vypravecsky, tematicky a tentokrat i stylisticky mi to pripadlo vlastne umorne neinspirativni. Minule jsem jeste doufal ve zmenu skrze ozvlastnovani tradic nikoli detektivky, nybrz britske spionazni fikce. Ale dneska uz me to proste jen stvalo, protoze na me kazda vterina kricela, jak strasne je ta vystavba dila chytra, aniz bych nachazel duvody, proc si to myslet. ___ Z osobniho hlediska, doby dechberoucich moffatovskych zapletek (jeho dily Doctora Who v prvnich peti radach, prvni dve rady Sherlocka, Tintinova dobrodruzstvi, Jekyll) jsou pryc... a zustal... jen virivy vyprodej excentrickych postupu. Ma sve fanousky a ta zavratnost je pro nektere divaky zrejme pohlcujici (byt mi trochu pripomina okouzleni Danem Brownem par let zpatky), ale z analytickeho hlediska jsou to vlastne hrozne pruhledne kouzelnicke triky. :((2.8.2010)
RedAK
Po úmorném dvouletém čekání, kdy se všechny cumberpičky snažily uměle oplodnit z prachu na Benediktových plakátech, jsme se konečně letos v lednu dočkali regulérní třetí řady a dřív, než jsme se stihli nadát, bylo zase po všem. Tvůrci se však nečekaně rozhodli jiným zcela odlišným směrem a místo trávy začali evidentně konzumovat kokain, neboť třetí řada se komplexně odtrhla od vžitých standardů a konzervativní fanoušci bez špetky inovátorského ducha začali demonstrativně vyhrožovat skoky ze střechy Jedličkova ústavu. Mně osobně se to však kurevsky líbilo a během třetí sérky jsem nejen močil blahem do svých plen. Netřeba dodávat, že jsem odjakživa fanatickým fanouškem cynického panice a jeho hobitího přítele a úspěšně se snažím být ve všech aspektech jako oni; zneužívám ženy a jejich city, nevynechám příležitost k dehonestaci všeho živého a pohrdám vlastními rodiči. Na nedělních kroužcích Umění dedukce jsem již nasbíral mnoho zkušeností a dokáži brilantně pouze podle hovna v záchodě vydedukovat, že tady někdo zapomněl spláchnout a podle pubického ochlupení mezi zuby moji sousedky, že včera zase dělala blowjob bráchovi. Prostě stručně řečeno, ten seriál mi hodně dal a už se nemohu dočkat čtvrté série a těch nekonečných, bolestivých masturbací nad fejsem paní Hudsonové.(28.1.2014)
Matty
Pokrok nezastavíš, milý Watsone. Dětinská radost z pilotní epizody („měli bychom aktualizovat jejich status“) se během dalších dvou dílů neopakovala, ale pocit, že sleduji nejvybroušenější kriminální seriál posledních let, zůstal. Tvůrci s námi hrají vyrovnanou partii. Než pustí ke slovu Sherlocka, ponechají prostor divákově dedukci. Kdo chce s géniem (nebo úchylem, jak je libo) držet krok, musí přemýšlet dopředu. Pasivní přijímání nabízeného k plnému prožitku nestačí. Abychom to neměli snadné, jsou nám předkládány zavádějící (nikoli lživé) informace. Každý detail má svůj význam. Zatímco nálada jednotlivých epizod je poměrně nevyrovnaná (od lehce žoviální k těžce pochmurné), Sherlock a Holmes, sociopat a labilní válečný navrátilec, zůstávají konzistentně zábavní. Většinu pozornosti si pochopitelně nárokuje Holmes, v podstatě nerd, který rozumí moderním technologiím lépe než lidem. Ukázkově ambivalentní postava: zločiny řeší a zároveň k nim má obsedantní vztah, protože mu odhalování pravdy činí radost – méně krvelačná verze Dextera. Watson vedle něj působí poněkud méněcenně, ale kdo by ne (svou otravnou vševědoucností Holmes pro změnu nachází paralelu v Sheldonovi z The Big Bang Theory). Napsat po posledních minutách třetí epizody, že na pokračování jenom těším, by bylo jako označit Holmesovy dedukční schopnosti za ucházející. Nemůžu se dočkat! Apendix: Překombinované, násilně překvapivé a příliš mnoho pravidel naráz porušující finále třetí série, která celá působila jako zkouška, co všechno postava Sherlocka snese, výrazně utlumilo mou touhu vidět další epizody. Paradoxně bych raději viděl spin-off s čím dál pozoruhodnějším Watsonem než další experimentování s nelimitovaně nepředvídatelným Sherlockem. Minimálně prví díl třetí řady je ale svou fanfikční metarovinou, reflektující tvůrčí přínos diváků, vtipně a sympaticky "up to date". 90% Zajímavé komentáře: imf, DaViD´82, Oskar, Rex Mundi, Toj, Hwaelos, agathon(7.4.2011)