Reklama

Reklama

Sherlock

(seriál)
Trailer 7
Krimi / Mysteriózní / Drama
Velká Británie, (2010–2017), 17 h 51 min (Minutáž: 88–90 min)

Předloha:

Arthur Conan Doyle (kniha)

Hrají:

Benedict Cumberbatch, Martin Freeman, Una Stubbs, Louise Brealey, Rupert Graves, Mark Gatiss, Andrew Scott, Amanda Abbington, Jonathan Aris (více)
(další profese)

Série(4) / Epizody(12)

Excentrický detektiv z příběhů Sira Arthura Conana Doyla hledá důkazy v ulicích moderního Londýna. (Netflix)

Videa (36)

Trailer 7

Recenze (1 753)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Sherlockův z bezmezného ideálu osvícenství vzešlý deduktivní duch coby literárně živoucí oslava čiré racionality a životní zkušenosti se v interpretaci tvůrců z BBC změnil v arogantního mladého nerda, který v intencích dnešní doby posunul genialitu za hranici lidsky přijatelného a tak devalvuje Doylem adorovanou deduktivní metodu jako takovou, neboť tento x-tý klon doktora House se narozdíl od doktora House nemýlí nikdy, ani ve stadiu oznamování hypotéz. Kam se poděl prostor pro mystéria, naznačovaná tajemství, napětí, kouzlo staré detektivky, při němž pracuje také mozek čtenářův, potažmo divákův? Tak jako viktoriánskou éru nahradila kulisa současného Londýna, tak původní duch největšího literárního detektiva všech dob nahradil avatar modernismu. Dedukcím detektivovým ale lépe sluší dýmka v ústech a občasné mlčení... ()

Hellboy 

všechny recenze uživatele

[SPOILER] Sherlock se mi nelíbí. Ne proto, že Holmesovi více sluší viktoriánská éra (což si tedy skutečně myslím), ale proto, že je to téměř hloupé a hlavně mimořádně podbízivé dílo. Obě mé výtky jsou propojené. Seriál totiž i průměrnému divákovi umožňuje, nejen aby v průběhu vyšetřování držel krok s Holmesem, ale občas byl i o krok před ním, čímž se dává divákovi najevo, že je v podstatě stejně inteligentní jako slavný detektiv, ne-li ještě bystřejší. To je podbízivost. A hloupost? Řetěz je silný jako jeho nejslabší článek, v případě tohoto seriálu bych řekl, že dílo není chytřejší, než hlavní hrdina. A ten bohužel rozumem příliš neoplývá. Protože Holmes sice dokáže odhalit, že jakýsi policejní vyšetřovatel Anderson spí se seržantkou Donovanovou, což je jen jedna z mnoha do očí bijících samoúčelností, které ve své podstatě nemají ve scénáři místo, a kterýchžto zbytečností se díkybohu Doyle vyvaroval, ale například to, že je vrahem taxikář, to Sherlockovi dojde o přesně deset minut seriálu později než divákovi (49. respektive 60. minuta). Divák si tak celou tuto dobu může libovat, že je dokonce před Sherlockem, ergo je sám génius. (Mimochodem, právě jsem dočetl Studii v šarlatové, což je 123 let stará předloha Studie v růžové. Je příznačné, že v této povídce Holmes přijde téměř okamžitě na to, že vrahem je drožkář). Přitom se Sherlockovou domnělou inteligencí souvisí naprosto zásadní problém - jak může tak chytrý člověk dělat tolik chyb atd? Jednoduše - scenárista seriálu není tak inteligentní jako postava Sherlocka, takže se Sherlockova inteligence náhodně mění, podle toho, jak se to zrovna scenáristům hodí, a proto se divák dočká jak toho, že detektiv dlouho nedokáže odhalit taxikáře, tak i scén takových dedukcí, za které by se nemusel stydět ani Robert Langdon v Andělech a Démonech (což uvádím jako příklad těch nejdebilnějších možných dedukcí). Mám na mysli například vše co se týká nápisu RACHE. Jako jakási omluva jeho kolísavé inteligence má možná působit Sherlockova sebe-diagnoza vysoce funkčního sociopata (kterým mimochodem očividně není, vygooglil jsem si to přesně jak chtěl), ale v mých očích je to čistě jen scenáristická berlička. _______ Seriál se prostě tváří jako něco nesmírně inteligentního, díky své nadpozemsky chytré hlavní postavě. Přičemž je zde zásadní rozdíl oproti například současně uvedenému filmu Inception - Počátek, který také získal jakousi auru inteligentního díla. Ten rozdíl spočívá v tom, že image Počátku coby inteligentního filmu vytvořili fanoušci a kritici, zatímco (seriál respektive postava) Sherlock sám dává neustále (!) najevo, jak je ohromně chytrý. Nejen, že je dokonalý génius (a všichni ostatní děsně hloupí), ale ještě o tom musí diváka pořád ubezpečovat, přičemž běžný policajt by se k Holmesovi při vyšetřování neměl radši ani přiblížit. 24. minuta, Sherlock: "Sklapněte!" Polda: "Nic jsem neřekl." Sherlock: "Přemýšlel jste. Je to otravné." Nebo 60. minuta: "Andersone nemluv nahlas, snižuješ IQ celé ulice." Nebo ještě 70. minuta: "Proč prostě lidi nepřemýšlí?" _______ Skutečně inteligentní člověk o svých rozumových schopnostech mlčí, pokud se jimi vychloubá, asi zas tak chytrý nebude. Filmové postavy, které se vychloubají a tedy přeceňují své schopnosti, na to obvykle dojedou. Taxikář, který se sám považuje za nesmírně inteligentního génia (ačkoliv je odkázán k drožkaření), to samozřejmě schytá, Sherlock poněkud nepochopitelně ještě žije. Sherlock je seriál, jehož hrdina občas působí jako Holmes na speedu, Holmes na druhou, holmesovštější než Holmes. Což někomu sedne, mně ale ne. Ještě mě napadá, že bych mohl zmínit klady Sherlocka a věci, co se mi na něm líbily. Takže převedení do současnosti je povedené a bavilo mě v novodobých proprietách odhalovat jejich původní "klasické" předlohy. Stejně tak zvládnuté je zakomponování některých drobnosti, jako třeba Watsonovo ne-kulhání (které ale po první epizodě jaksi nenápadně zmizí). Dost maličkostí mě potěšilo, a vůbec mi kupříkladu nevadilo, že se z Sherlocka dělá ještě větší magor než obvykle, zaujalo mě, jak když umíral zločinec, tak ho zajímalo jen to, jestli si vybral správnou ampulku. To ale nemění nic na faktu, že jako celek je zápletka ubohá a strašně nepřesvědčivá, tím myslím vše, co se týká vraha, jeho motivace, jeho postavy, jeho vražd a hlavně provedení těchto vražd. _____ [DRUHÝ DÍL] "Celý svět je závislý na šifrách a kódech." Ne, to necituji Brownův poslední "opus" Ztracený symbol, ale Slepého bankéře. Je naprosto příznačné, že tato kniha je v seriálu vidět - a to na 72. minutě. Je jasné, jak kvalitní literaturu si tvůrci seriálu berou za vzor... Tato druhá epizoda je dost zaměnitelná právě s dějem nějaké Brownovy knihy, a je zde dost patrné, jak moc je hrdina/příběh zaměnitelný a neosobitý a jak by mu prospělo (alespoň z mého pohledu), kdyby se seriál vůbec nejmenoval Sherlock, protože titulní postava má s Doylovým charakterem společného pramálo. Děj je neuvěřitelně "šestákový", působil by lehce podezřele i v nějaké Doylově knize, o to více v seriálu odehrávajícím se v současnosti. Když si člověk epizodu důkladne promyslí, tak si uvědomí, že vůbec nedává smysl. _____ [TŘETÍ DÍL] Třetí epizoda přímo navazuje na první, přičemž se opět jedná o přehlídku Sherlockových super-schopností, ale naštěstí to není tak nesmyslné. Konec má evokovat atmosféru expresionismu, ale plešatý obr s přezdívkou Golem je opět něco naprosto brakového, co by se hodilo lépe do konce 19. století, než do současnosti. 1. epizoda - 50%. 2. epizoda - 40%, 3. epizoda - 55%. () (méně) (více)

Reklama

JitkaCardova 

všechny recenze uživatele

*První dvě řady mohly uspokojit každého, na jemné škále od průměrně chytrých a středně odvážných produktů doby, jež stačí nakrmit detektivkou a kros-žánrovým humorem, až po ty neijnteligentnější, tzv. sociopatické jednotlivce (ač se právě tak dá uvažovat o individuofóbii společnosti, která panikaří z vyspělých jedinců), kteří v seriálu spatřovali naději na zbrusu nové a nově přitažlivé (new sexy), tercimileniální pojetí základních životních hodnot jako je hra, partnerství, přátelství či nepřátelství (jak už se dnes běžně zaměňují podle Nolana - viz trilogii Temného rytíře), identita, síť vztahů čili společnost a svoboda či zajetí v ní, z toho postulovaná logika konání i nahlížení a z ní vyplývající cena určitého života vs. specifická informace atd. atd. *** První dva díly třetí série sice vtipně pohřbily laciná očekávání většinové masy diváků, jež to kvitovala vděčně a s oddaným potleskem, aniž by byla s to rozeznat, že jinak jsou neústrojné, vyprázdněné a laciné jako televizní přestávka s koťátky v košíku, že se tu bez náhrady pohřbívají i mnohem závažnější přísliby a vyhlídky a že se navíc jedná o velice nedůstojný ceremoniál. Závěrečný díl třetí řady pak přirozeně nemohl být dostačující náplastí na způsobenou bolest, takže se o to sebekriticky (tolik uznání tvůrcům patří) ani nepokoušel, ale navíc se v něm mezi řádky strategicky přiznává, že celá třetí série byla vlastně jen omezenou kratochvílí, interludiem, jež tvůrcům možná získává čas a oddaluje skutečné rozřešení všech zauzleností, jimiž se s námi seriál na konci druhé řady rozloučil, na příště. Tím si seriál zachovává jak přízeň mas, tak si i dopředu zajišťuje pozornost oněch několika (snad alespoň desítek mezi milióny) z dobrého důvodu zklamaných ostražitých diváků, kteří nyní nemohou jinak, než ještě dát tvůrcům šanci a zjistit, zda čtvrtá série do té středověké společenské etiky (-- neboť s letopočtem se posouvá i měřítko a rozlišování dobra a zla, jak se jím vládlo lidským životům ve druhém miléniu, už i dvacáté století s jeho jezovity, trpiteli i kacíři zahrnuje do éry středověku --) řízne alespoň tentokrát tak odvážně, jak seriál sliboval, a připraví nám skutečný new sexy spirited mind blower. *** Přes evidentní otravnost, nedůstojnost a přebytečnost třetí série nemůžu snížit hodnocení ani o cípek hvězdičky za to, co bylo tak jako tak v prvních dvou brilantně zaseto, navíc s mžikající částečkou naděje, že tvůrci jenom přirozeně oddrenážovali nahromaděný masmediální tlak a čtvrtá série v klidu naváže na podstatu a existenciální jízda bude pokračovat dál. ()

Gimp 

všechny recenze uživatele

Ten seriál je především úplná píčovina. Sherlock opravdu nutně potřebuje geniální intelekt, protože jeho sheldoncooperovská asociálnost mu zabraňuje vyšetřovat standardními postupy (tzn. místo toho, aby se zeptal podezřelych, jestli mají alibi se jim musí koukat na drobky na košili a podobný blbosti). Scénář je tak podpírán karbonovýma berlema jako je super hitech zabezpečení telefonu kyselinou a choře geniální criminal mastermind. Občas to je zábavné (e02s01), občas těžce odzívaná hodinka a půl (e02s02). Hlavně ať to nepokračuje v Lost duchu, už ten závěr druhý série je strašný scifi (sázím na domluvu s Molly a nějakou strašnou konstrukci). ()

Faidra 

všechny recenze uživatele

Once you rule out the impossible, only the improbable remains... Zdá se nemožné přijít na poli kriminálních seriálů přijít s něčím novým. Ne v éře mentalistů a anatomů lži, kteří, aby dodrželi zákon a pořádek a nestaly se z nich odložené případy, musí procestovat všechny kouty světa, aby navštívili kriminálku v každé díře a stejně není jisté, zda nebudou jenom sbírat dávno ohlodané kosti. Naštěstí Moffatovi s Gatissem došlo, že originalita za každou cenu se ne vždy vyplácí a že když se osvědčilo navléknout nový kabát starému doktorovi Jekyllovi a panu Hydeovi, proč troškařit a nezkusit totéž s nejslavnějším čmuchalem všech dob. "Není nad původnost. Každý po ní touží. Lidé chodí přes most. To já půjdu louží," napsal svého času o vyhraňování se za každou cenu Karel Havlíček Borovský a tak zatímco nám Ritchie v té louži se svým druhým Sherlockem vymáchal čumák (tím tě nechci nějak shazovat, Guyi, naopak jsem tě v době tvého prvního příběhu o obyvateli Baker Street 221 hájila, když jiní distinguovaně zvraceli do svého čaje o páté), Moffat a Gatiss nad tou louží vystavěli elegantní moderní most na pevných pilířích. Prvním je vědomí, že akcie excentrických géniů s diagnózou potácející se někde mezi autismem, sociopatií, bipolaritou a schizoidní poruchou, IQ mezi Stephanem Hawkingem a Da Vincim a sociální a emoční inteligencí kdesi mezi ploštěnkou potoční a paúhořem elektrickým jsou dlouhodobě na vzestupu ("měla jsem Aspergera dřív, než to bylo cool," zkonstatovala na toto téma moje sestra). Druhým úcta k předloze a zapracování i nejmenších detailů do nového rámu, takže pravověrný holmesovec spokojeně vrní v souzvuku s moderním divákem. Třetím využívání Sherlockova nového habitu v Londýně jednadvacátého století a mobily, Google a taxíky hrají první housle v příběhu spolu s Holmesovými stradivárkami. Čtvrtým bezchybné herecké obsazení a postavy, kde žádná není jednorozměrná a vztah Holmes-Watson je posílen vědomím, že stojí sami proti světu, do kterého obtížně hledají cestu. Pátým dialogy a jazyk celkově. Šestým... ále kašlu na to, nebudu tady rozebírat cihlu po cihle, podívejte se sami. Druhá série hravě přeskakuje nastavenou laťku a obohacuje humor a napětí předchozích tří dílů o emoce v celé jejich ne/kráse. Skandální čtvrté Sherlockovo a Johnovo dobrodružství dokazuje, že rozum a chtíč nemohou zůstat v opozici natrvalo, i když mezi námi, být zrychlený tep a rozšířené zorničky důkazem lásky, tak jsem hluboce zamilovaná do finančního úřadu při jeho pravidelných návštěvách naplněnými děsem, co ti Vogoni zase vymyslí. Psi baskervillští zase nechtěně dokazují, že starého psa novým kouskům nenaučíš a tak je postihlo prokletí prostředních dílů a v Dartmooru protentokrát poněkud chcípl pes. Ale může to být čistě tím, že tenhle případ zná každý do detailů a neobčůrávat tisíckrát označkovaný plot je hodně těžká práce, takže dost možná štěkám na nesprávný strom. Každopádně přeměna Sherlocka z antisociálního magora ve frajírka, kterému všechno projde, protože velký bratr se dívá a v případě potřeba uhladí cestičku, mi nepřijde úplně nejšťastnější. Ale vem čert všechny výhrady, Reichenbach Falls coby londýnská varianta Temného rytíře dělá čest svému titulu a po setkání s Moriartym, unikátním mixem Alexe z Mechanického pomeranče a Jokera dosvědčujícím, že some men just want to watch world burn, se budete cítit jako po pádu z hodně velké výšky a povzneseně současně - konečně slovy mistra "falling is just like flying, except there's a more permanent destination." A na okamžik zůstane i prostor na pochyby, než si vzpomenete na ďáblův nejpovedenější trik spočívající v tom, že lidi přesvědčil, že neexistuje. Tenhle luxus ale máme jen my, kteří vidíme víc než postavy v Sherlockově univerzu, zatímco tam zůstal Sherlock osamoceně s vědomím, že pavouk i v lidské podobě mívá víc párů očí než jeden. V duchu grimmovského ladění závěrečného dílu tedy rytíř vyráží do boje proti drakovi, kterému nestačí utnout jednu hlavu a my si musíme povzdechnout s vědomím, že dobrého pomálu a počkat si na rozuzlení po konci světa. Vědomí, že než se zase shledám se svým oblíbeným hrdinou, bude můj syn už chodit a mluvit, to moc neusnadňuje, ale snad mi do té doby ještě zůstanou nějaké nehty. () (méně) (více)

Galerie (412)

Zajímavosti (107)

  • Role Molly Hooper (Louise Brealey) se v původních povídkách spisovatele A. C. Doyla neobjevila. Tvůrci však tuto postavu do seriálu zařadili, aby tak více znázornili Sherlockovu (Benedict Cumberbatch) neschopnost sociálního cítění a chování. (cihlenka)
  • Inspektor Greg Lestrade (Rupert Graves) je kombinací inspektorů Gregsona a Lestrada z knih spisovatele A. C. Doyla. V knižní předloze je zmíněno pouze detektivovo křestní jméno začínající na písmeno "G". Z tohoto důvodu si Sherlock Holmes (Benedict Cumberbatch) v seriálu na Lestradovo křestní jméno nemůže několikrát vzpomenout. (cihlenka)
  • Představitel Johna Watsona Martin Freeman má shodou okolností druhé křestní jméno John. (Uuuza)

Související novinky

Andrew Scott je nový pan Ripley

Andrew Scott je nový pan Ripley

26.09.2019

Hvězda seriálů Sherlock (Moriarty) a Potvora (sexy kněz) Andrew Scott získal hlavní roli v připravované seriálové adaptaci slavné série knih o známém zloději, podvodníkovi a sériovém vrahovi Tomu… (více)

Drákula od tvůrců Sherlocka našel obsazení

Drákula od tvůrců Sherlocka našel obsazení

29.11.2018

V nové drákulovské minisérii od tvůrců seriálového Sherlocka se v hlavní roli objeví herec Claes Bang (Dívka v pavoučí síti, Most). Třídílnou sérii dělají Steven Moffat a Mark Gatiss pro BBC a… (více)

Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku

Febiofest má letos Deneuve i stan na Václaváku

11.03.2018

Pětadvacátý ročník Mezinárodního filmového festivalu Praha - Febiofest letos nabízí velmi kvalitní dramaturgii a zajímavé hosty. Tím jistě nevyhledávanějším bude francouzská herečka Catherine Deneuve… (více)

Bond má prvního kandidáta na režii?

Bond má prvního kandidáta na režii?

03.05.2017

Po miliardovém Skyfallu nám bondovská série nabídla Spectre, které se dočkalo horšího přijetí a nevydělalo ani 900 milionů dolarů. Filmová logika v takových případech velí zastavit stroje a zvážit… (více)

Reklama

Reklama