Lelíček ve službách Sherlocka Holmese

Příběh se - jako ostatně často u Buriana - rozpadá na sled více či méně humorných scének proložených písničkami. Vypořádání se s věřiteli je vtipné, podobně jako posléze záměny v královském paláci včetně královny. Ze všech burianovek ale tahle drží celou dobu nějaký styl, a to i díky postavě Sherlocka v podání Martina Friče. Pravda, Sherlock zde vlastně nic nededukuje, a má jen jednu akční scénu, ale bohatě stačí, jak působí jako vážná protiváha ukecanému Lelíčkovi. (20.01.2016)

Tato komedie s Vlastou Burianem má oproti většině ostatních velké plus v dosti originálním námětu a scénáři. Opět tu máme téma záměny charakterů, ovšem inteligentní a bez dějových nesmyslností. Po komediální stránce však film ničím příliš nepřekvapí ani nenadchne, takže 3 hvězdičky jsou logickým výsledkem mého hodnocení. (27.02.2012)

„276 a kolik je 50? 276 a nic…nic je padesát. A nic je padesát…tak to on by nedostal nic.“ Copak Lelíček, to je počtář z nejlepších. A když už hrozí, že si na tohoto věčného studenta (který je také věčně švorc) došlápnou věřitelé, zjeví se před ním legendární Sherlock Holmes („ten co měl vobchod se psema“) s nabídkou, která se neodmítá…Burian je ve dvojroli perfektní. Neustále „jakoby mimochodem“ trousí nějaké poznámky a většina z nich pobaví, podobně jako jeho pohybové kreace. Škoda jen, že je v tom poněkud osamocen. S Fričovým Holmesem jsem se trochu pral (a vlastně do teď nevím, zda se mi jeho ztvárnění spíš líbilo či ne), ale jako nahrávač docela obstál, ostatní postavy už byly poměrně jalové. Převážně jsem se ale bavil, takže ty slušné 4* dám. „Oběd u dvora sestává z…“ - „To je na dvoře? Vobědvá se na dvoře?!“ - „Ale ne, u dvora se… - „U dvora…“ - „…oběd u dvora sestává z několika chodů. - „To jako psohlavci tam seděj u stolu nebo?“ - „Ne…chodů s malým ch. - „S malým…ale vy ste řek s velkým Ch!“ (12.01.2020)

Na jednu stranu film obsahuje pěkné Burianovy hlášky, které by třeba z jiných úst zněly poněkud trapně, ale v jeho podání působí vtipně (to bude žezlo upocený - audience, jak ta se jí - ruko, totiž páže), na druhou stranu ovšem podívanou kazí Frič, který sice byl vynikající režisér, ovšem coby herec se umisťuje na čestném druhém místě v žebříčku nejhorších prvorepublikových herců hned po Bedřichu Veverkovi. Ale bylo to o chlup. Jinak Baarová krásně ukazuje, jak se nevyplácí poslouchat ženy a snažit se před nimi předvádět, protože to muž často zaplatí vlastním krkem. Ona si vůbec neuvědomila, že ten pravý Fernando se nechoval zbaběle, ale čistě racionálně, protože hrozba atentátu byla víc než reálná. Statečná Fernandova imitace přežila ukázání se na veřejnosti jen čistou náhodou. Dále, každému určitě utkvěla v paměti skvostná úvodní scéna, kde se Burian snaží vypořádat s věřiteli, což není lehké, když má jen 50 Kč (bytné dlužím 47 Kč, 47 a kolik je 50, 47 a 3 je padesát, bytná mi tedy zaplatí 3 Kč). Díky ní jsem odhalil, že přímý Burianův potomek žil určitě před pěti lety v Praze, a dokonce vím, kde pracoval, za přepážkou Komerční banky, a jmenoval se pí. Kolářová. Určitý člověk mi totiž chtěl zaplatit určitou částku, přinesl příkaz do téhle banky, dal na něj své razítko a svůj podpis, ale omylem prohodil plátce a příjemce. A pí. Kolářová bez mrknutí oka ty peníze z mého účtu strhla a poslala mu je. (11.09.2014)

Lelíček ve službách Sherlocka Holmese je další zabydlování Vlasty Buriana ve zvukovém filmu a jen potvrzuje, že se přímo pro něj narodil. Ač má výtečnou mimiku, jeho nejsilnější zbraní je jeho pohotová vyřídilka a bez zvukového filmu bychom o ní přišli. Pro mě Lelíček patří spíše k filmům Vlasty Buriana druhého sledu. Společně například s C. a k. polním maršálkem, filmem Anton Špelec, ostrostřelec a Hadimrškou. To ovšem nemění nic na tom, že všechny jsou stále skvělá volba na večer s výtečnou komedií. Jen zkrátka nedosahují absolutního vrcholu jeho nejlepších filmů. Tradičně bláznivý příběh je obohacen dvojrolí Vlasty Buriana. Všem, co jej mají rádi, můžu doporučit. Dostanete ho tentokrát dvojitou dávku. :-) (28.04.2022)