Frankensteinův syn

Najväčším kladom tohto pokračovania je úžasná expresionistická výprava a scénografia. Dobre vymyslený je aj príbeh, avšak scenár nedokáže vyzdvihnúť jeho prednosti. O všetkom sa rozpráva v dlhých dialógoch, akcia sa tak neukazuje, ale iba sa o nej/vraždách dozvedáme z druhej ruky. Akoby Lee nechcel opustiť tie krásne vybudované interiéry. Dialógy prebiehajú presne tak, ako očakávate, obsahujú iba málo prekvapivých informácií a ak mal byť film o Ygorovej pomste, tak sa jej mal dať scenár väčší priestor. Takto je to predovšetkým o vzťahu/dialógoch komisára a Frankensteina. (03.09.2023)

Tento snímek je oproti ostatní hororovým dílům z produkce Universalu netradičně dlouhý, a le vůbec to nevadí, člověk se nenudí, ba naopak. Herci jsou výborní - sympaťák Basil Rathbone v roli Wolfa Frankensteina, Bela Lugosi coby Ygor, zloděj těl se zlomeným vazem, který nemůže zemřít a protože byl prohlášen za mrtvého, tak nemůže být znova popraven (mimochodem podle vzpomínek Bely jr. byla tohle nejmilejší Lugosiho role, neboť chtěl hrát vždycky v komediích a Ygor byl s vým způsobem komická postava), no a samozřejmě Boris karloff, který se zde naposled na filmovém plátně představuje ve své nejslavnější roli. V roli jednorukého policisty se zde objeví Lionel Atwill, který se poté objeví v různých rolích ve všech následujících pokračováních Frankensteinské série. Jediné co bych filmu vytknul je špatná návaznost na Frankensteinovu nevěstu. Pokud si vzpomínáte, tak v Bride stála Frankensteinova laboratoř ve strašidelné věži zcela mimo sídlo Frankensteinů a výbuchem byla srovnána se zemí a v ní skončilo pohřbeno i monstrum. Teď však laboratoř bezprostředně sousedí se zámkem, stojí nepoškozená (až na díru ve stropě) a navíc daleko lépe vybavená a obohacená o různé tajné chodby a místnosti. Přítomnost monstra, které očividně nebylo zničeno je zdůvodněna Ygorem, podle kterého monstrum nemůže být zničeno. Tato nesrovnalost s předchozími díly však na film jako takový nemá vůbec žádný vliv a proto jste ochotni snadno to odpustit, neboť se tak stalo pro účely příběhu. (Koneckonců musím uznat, že lepší je takovéto řešení, než aby Basil Rathbone strávil celý film tím, že bude běhat do nějaké vzdálené rozbořené věže) (23.07.2008)

Tak nějak musí vypadat filmařský orgasmus. Film je dokonalý snad v každém směru: předčí Frankensteinovu nevěstu a vyrovná se i legendárnímu prvnímu dílu. Přestože to později nebylo neobvyklé, jde o první film, kde se sešla všechna hororová all-stars třicátých let - nejen Bela Lugosi a Boris Karloff, to už tu bylo, ale spolu s nimi i Lionel Atwill a ještě navíc Basil Rathbone. Napínavý příběh, uchvacující, expresionismem říznuté kulisy, neiritující herecké projevy, a to i u dítěte, skvělá atmosféra, vynikající záběry hrající si se světlem a stínem... Ne, není co vytknout. Ani drobné nesrovnalosti s předchozími díly, to je zcela zanedbatelné. Velkolepý film, jeden z nejlepších hororů 30. let. (11.10.2013)

Opět variace na stejné téma jako v předchozích filmech o "vědeckých" experimentech rodiny Frankensteinů, vědec postupně propadající posedlostí s oživováním dávno mrtvých těl, "nelidské" monstrum a výrazná postava vědcova poskoka. A asi německým expresionismem nejvíce ovlivněný film studia Universal. Architektura staveb je přiměřeně pokřivená, stíny postav jsou patřičně zdůrazněny na bílých stěnách gotického sídla, ale tyhle vyšperkované záběry přicházejí už trochu pozdě. Basil Rathbone v roli pološíleného vědce není zdaleka tak přesvědčivý jako Colin Clive ve Frankensteinovi a už vůbec ne jako Ernest Thesiger v Bride of Frankenstein. A tak naprosto všechnu pozornost si v tomto případě krade Bela Lugosi v roli kriplíka Ygora a samozřejmě monstrózní Boris Karloff, ale u něj už je to jen zmíněná variace na stejné téma. (20.12.2006)

Poněkud rozvláčnější příběh, kde Karloffovo monstrum dostává daleko méně prostoru než pološílený magor Bely Lugosiho, sluha Igor. A právě pod jeho vlivem se z netvora stává pouhý nemyslící nástroj zkázy, téměř bez špetky lidskosti, snad jen v samotném finále, kdy zaváhá při pohledu do nevinné dětské tváře, je to zase ten starý Frankenstein (ano, ve filmu je i zmíněno, že se tak začalo říkat samotnému netvorovi). Formálně však Frankensteinův syn rozhodně nabízí nadšení vyvolávající podívanou, vliv expresionismu je tu hodně znát. A třeba i obyčejná snídaně hradních pánů tak nabývá zcela jiných perspektiv. O fous horší než předchozí perly, čtyři jizvy na těle... (02.05.2020)