John Wick 2

My co máme za sebou tzv. kojící hattrick, tzn. v časové posloupnosti : maminka - akční filmy 80.let - pan hospodský, tak nad Johnem provádíme vyslovenou slintofilii. Akční scény jsou vymazelný na tři doby a je jedno zda se jedná o car honičky, přestřelky nebo fighty vše je přehledný, nápaditý, nekompromisní. Jasně, kdybych měl být v osobě hlavního hrdiny, potřeboval bych na celej film tak 1.250 životů abych vše přežil, ale i tohle je vlastně fajn, konečně tu máme akční tank se vším všudy. Chtělo se mě vyčítat, že film zejména zpočátku nabírá těžce tempo, ale ve finále je hezký, že kolem veškeré té akce a drsňáckých hlášek a ještě drsnějších zabijáků, nám tu vyrůstá takovej zabijáckej B2B svět, který má své zákony a pravidla. Takže je to sice na hraně, zejména John vs. hluchá se spolu mohli kočkovat trošku déle, ale akčnáček je už pomalu vymírající žánr a tak budu za hvězdíčkovýho ježíška a půjdu do plnejch. (24.02.2017)

Something wicked this way comes! V jedničce měli čokla, ve dvojce umělecké ambice. A tváří se při tom stejně smrtelně vážně... a já jim to tentokrát žeru. Důkaz toho, že headshoty patří do galerií a pozdní bondovky jsou možná přežité, ale svým důrazem na stále troufalejší sety ovlivňují i filmy, od kterých byste to úplně nečekali. Zároveň se Stahelski otrkává jako režisér a ještě víc si hraje s timingem akce, který, na rozdíl od mnoha kolegů, považuju za podstatně vymazlenější než v jedničce (už ani nevím, kdy jsem se tak přiblble usmíval při vyzbrojovací scéně). Wick se chytil přesně toho, co mě v jedničce bavilo nejvíc – zvláštní mytologie bratrstva zabijáků – a doplňuje další zajímavé střípky. Hlavní ingrediencí vedle vymazleného vizuálu, bláznivě pompézní scénografie a fantastických choreografií je pochopitelně Keanu. Ten jde proti módě osvalených bijců a zabíjí stále stejným a stále stejně průrazným pohledem. Reeves se vrací mezi elitu dveřmi, od kterých to ještě před třemi lety nikdo nečekal. A já nemůžu než konstatovat, že na trojku ve stylu "him vs the world" se prostě těším. Velmi, velmi milé překvapení, které se stejnými figurkami zahrálo ještě lepší partii. (17.02.2017)

Hmm to je, ale povyku kolem jedný lehce nadprůměrný místy i rádoby oldschol akční záležitosti navazující na první díl. Mno po pravdě má to pár podařených momentů a akčních sekvencí který jsou celkem přehledně zpracovaný a taky to tak trochu definitivně kašle na něco jako je logickej děj. Už jednička byla přitažená za vlasy a dvojka je ještě víc, ale víceméně se jedná o hodně podobné filmy. Úplně mě to neuchvacuje, ale když není nic lepšího k dispozici, tak se to dá vidět, ale zase to tu z těmi oslavami nepřežeňte.60% (25.02.2017)

Druhý John Wick je lepší než jednička, protože je mnohem absurdnější. Některé scény zcela navážno zabíhají do surreálna, když svět nájemných vrahů koliduje s apatickou "každodenností". Což není myšleno jako výtka. Vlastně by to mohlo zajít ještě dál a byl bych rád. Navíc to krásně vypadá, byť trhavá kamera občas naplno nezužitkuje Reevesovo fyzické herectví (Tom Cruise by rozhodně trval na tom, aby mu během akce bylo aspoň vidět do obličeje). Jediný opravdový problém je stejný jako u jedničky - graduje opačně. Od nejlepších scén po ty slabší, což je samozřejmě poněkud nepříjemné. Ale bavilo mě to a překvapivě to uteklo. Zatímco po jedničce mi ta série byla tak jako jedno, teď chci kapitolu tři, která to všechno posune ještě o kus dál. Rozhodně se neobejdu bez souboje se světelnými meči mezi Johnem Wickem a Wernerem Herzogem na popředí explodujícího panorámatu Manhattanu... nebo tak. (18.02.2017)

Mé dvaapůltisícé hodnocení náleží krvelačnému Johnu Wickovi a já jsem vesměs zklamán. Těžko říci, jestli se dvojky ujmula ta talentovanější půlka režisérské sesle z jedničky nebo naopak, to se nejspíš dozvíme až u druhého Deadpoola (nebo už u Atomic Blonde?). Před třemi roky byl Wick jako zjevení, bylo to osvěžení chřadnoucího akčního žánru, které naprosto nikdo nečekal a já v kině jen zíral jak nestárnoucí Keanu udělaje jeden přesný headshot za druhým. Moment překvapení ale funguje jednom jednou a když už každý věděl do čeho jde, čeká ho krom obstojné akce také nabalování nové mytologie a u toho jsem vesměs jen žasl, jaké krávoviny (Jedna čestná zmíňka za všechny - neprůstřelné sako) se tvůrcům podařilo vymyslet. Ian McShane znovu jen tupě kopíruje svá moudra z prvního dílu a jedinou pořádnou postavou je snad jen ten John Wick, pořád stejně cool, pořád stejně zručný (taky od minula uběhlo jen několik dní) a šanci vyniknout má snad jen nemesis ztvárněná Commonem, z jejichž fightů je cítit přirozená rivalita a energie dvou vyvážených protipólů. Pro mě půlhodina čistě jen vata, kterou strhující jednička postrádala a vůbec mi to nechybělo. Znova si radši pustím jen nějaký souhrn akčních sekvencí, z čehož budu mít lepší zážitek. A v příštím díle JW vs. the whole world! PS : Nejzbytečnější cameo všech dob : otravný Laurence Fishburne...Tentokrát ještě za 7/10, příště už kino zvážím. Tedy vlastně ne, Wick bude i na potřetí povinnost, jelikož je to furt skvělej film, jenom ta mytologie mě tolik nebavila. PS : Napodruhé dojmy o něco lepší, zvyšuji na 8/10 (23.02.2017)