Arctic: Ledové peklo

Konvenční pomalý survival, kde Mads Mikkelsen přežije pád letadla za severním polárním kruhem a dělá vše pro to, aby se dostal zpět do civilizace. Téměř žádné dialogy, jen čisté herectví - před Mikkelsenem smekám, na jeho výkonu a mimice celý film stojí. Děj ovšem nenabízí nic moc nového, co bychom už neviděli v jiných žánrově podobných filmech, a tak nějak tuším, že mnoho diváků bude časem Arctic popisovat jako ten film, kde Mads táhne sáně. Po zhlédnutí jsem se cítil stejně vyčerpaný jako hlavní hrdina. [Sitges 2018] (07.10.2018)

Aneb když označení "minimalistický nedoslovný chladný odosobněný procedurál" pro survival žánrovku vezme tvůrce doslovně. Jakože echt doslovně. A dobře udělal. Nemluvný, zabejčený, strhaný, pragmatický a o naději i vůli (pře)žít nepřicházející Mikkelsen to ruku v ruce s působivě mrazivou atmosférou nekonečných sněžných dálav spolehlivě táhne navzdory poněkud tuctovému průběhu a překážkách během všeho toho úmorného krok-sun-vydýchat-krok plahočení. (16.05.2021)

Že je film minimalistický, to se asi dalo čekat. Všehovšudy v něm skutečně uvidíte jen dva herce. Co jsem ovšem čekala, to by bylo nějaké ozvláštnění, nějaký twist. Nemusel to být zrovna útok medvěda, který by jedna z postav nepřežila, ale Arctic se drží velice při zemi. Rozhodnutí hlavního hrdiny ne tak docela rozumíme, protože o něm zkrátka nic nevíme a musíme přijmout, že je to prostě správný chlap. Atmosféra je na druhou stranu velmi sugestivní a za Madse mi byla zima. (29.03.2019)

Kromě pouště si nedovedu představit nudnější survivalové prostředí, než je to arktické. Široko daleko jen sníh a led, sem tam nějaká vichřice a někde v dálce se batolí lední medvěd. Pennovi se přesto podařilo držet jistý punc zábavnosti a relativně monotónní počínání hlavního hrdiny dokázal podat v mezích možností pestrým způsobem. Své si odvedl i Mikkelsen, který by dokázal zahrát i pytel brambor. Nic dechberoucího, ale jako debut slušné. 65% (08.08.2019)

Mám rád Mikkelsena. Mám rád polární pustiny. A úplně nejradši mám filmy o ztroskotání a přežívání v divočině. Takže tenhle flák měl být pro mě potenciálně jasná pětihvězda. Že je to prý film pomalý, kde se vlastně "nic neděje"? Ale to je naprostá senzace, takový filmy právě miluju! Žádný pitomý flashbacky, žádný klišoidní a uslzený návraty do minulosti, ve kterých Mikkelsenovi skáče kolem krku jeho malá princezna a říká mu "ajlavjů dédy" a tak podobně. Prostě jenom existenciálně strohej a syrovej survival, ve kterým sledujeme hlavního hrdinu při jeho každodenní přežívací rutině, paráda. Ovšem filmová realita mě nakonec přece jenom trochu zklamala. Největší problém mám s tím, že na mě Mikkelsenova postava působila naprosto neživotně, ploše, vyumělkovaně, nebyla mi ničím sympatická, popravdě prd mi na ní záleželo. A nebavily mě její monology. A nebylo to Mikkelsenem, ale ubohým scénářem. Tak ubohým, že bych chvílema dokonce uvítal nějaký ty flashbacky abych se aspoň dozvěděl, jak se náš hlavní hrdina do týhle patálie dostal, co dělá v civilu a tak. Ani záchrana (kvazi)asijské polárnice, ani setkání s ledním méďou Béďou nepřinesou silnější divácký zážitek. Pamatuju, jak se mi u DiCapriovy rvačky s medvědicí v Revenantovi zrychlil tep, tady jsem se jenom ušklíbal a mrmlal něco jako: "Proč mu sakra nenarveš hůlku do voka, ty demente?" A úplný závěr mě zklamal, posledních pár sekund filmu si rejža mohl odpustit a dal bych čtvrtou. Je to zkrátka jenom středoproudový vyměklý melodrama, blééé. Největší (a asi jediné výrazné) plus pro mne byly nádherné exteriéry z mrazivého islandského vnitrozemí, na které se mi z pohodlí postele příjemně koukalo. (25.04.2019)