Z hříček o královnách
Obsahy(1)
Tento poslední příběh se možná ani nikdy nestal, a přece ho znáte v mnoha podobách... Dramatik O. Daněk přetvořil příběh prince Hamleta, který byl původně starodánský mýtus a později se stal nejslavnějším dramatem W. Shakespeara, v apokryf na druhou: vrah a krvavý král Klaudius (J. Vinklář) byl nevinen, a není ani mrtev. Je uvězněn na norském hradě, kam Horatio (V. Preiss) dvanáct let po smrti Hamleta přivede mladou královnu, manželku norského panovníka Fortinbrase (K. Brožová). Z dialogu královny a vězně Klaudia vyrůstá nový, nečekaný obraz dánské tragédie jako brilantní metafora o lásce a moci, ovládání a vládnutí. (Česká televize)
(více)Recenze (30)
Takováto dokonalost už v ČT nevznikne! Kde také vzít druhého Daňka? Kde vzít herce typu Vinkláře? Herectví je spolehlivě ničeno telenovelami. Úžasný kus, u kterého si vůbec neuvědomíte, že je celý postavený a odehraný v ateliéru. Mistrné dialogy a fabulace. Herecký koncert pod režijním vedením autora. Myslím, že Kateřina Brožová už nikdy více takovou příležitost zahrát si v mistrné nejvyšší herecké lize asi nedostane. ()
Pan Oldřich Daněk si vypůjčil dánského kralevice Hamleta a podíval se na jeho tragický osud očima Klaudiovýma, no páni, to byl brilantní útržek norský na závěr hříček, velmi zajímavý, překvapivý, poutavý.. Josef Vinklář jako nepoddajný vězeň, bývalý král a provinilec byl dech beroucí, moc krásná role.. U mě spokojenost nejvyšší.. ()
Slabší hříčka s velmi dobrým, alternativním, dějem Hamleta, ale se slabším rámcem rozhovoru vězně, královny a rádce. Tady se trojice herců uchyluje k trochu přepjatému, spíše divadelnímu herectví a i dialogy jsou divadelně nadnesené. Zbytečně byly do filmu zakomponovány scény vystřižené z představení Hamleta v Národním divadle. /21. 8. 17./ ()
Z Daňkových historických dramat patrně nejzajímavější a nejvyzrálejší kousek, který využívá alternativního pohledu na legendu o princi Hamletovi. Tato verze sice narozdíl od Shakespearova podání není tak romantická, ale je realističtější a o nic méně tragická. Je to příběh lásky s tragickým koncem. Vynikající výkon Josefa Vinkláře, který jako zajatý Klaudius vytvořil postavu cynického státníka, který si rezignovaně uvědomuje, že prohrál svůj citový vztah i politický zápas, a teď už jen pozoruje, jak se dějiny a politika stále opakují. Celkový dojem: 95 %. ()
Vzpomínka na Hamleta patří do rodiny Haprdánsů a jiných, kteří rozvíjejí myšlenky z patrně nejoblíbenějšího Shakespearova dramatu. A ačkoli nejsem nijak zvláštní přítelkyní fenoménu shakesperiany a alžbětinské kultury vůbec, shledávám útržek norský nadmíru zajímavým. Drama graduje jako nejlepší detektivka, trojice herců si dává vzájemné příležitosti růst na ukrajování dialogů a atmosféra je také velice příjemná. Ano, nakonec i ta Brožová je hodna Vinkláře a Preisse a tu a tam má příležitost dokázat, že své profesi se nevěnuje jenom na základě okázalého zevnějšku. Je skutečně škoda, že některé jistoty, které se i několik let po revoluci zdály být neotřesitelné, jsou dnes zcela pasé. Nicméně, pakliže bych se měla vyslovit k tomu, který útržek je mi nejmilejší, zůstávám si i po seznámí s celým cyklem na své původní touze a Záskok pro Sissi považuji ve své rozkoši za nepřekonatelný. ()
Galerie (1)
Zajímavosti (1)
- Ve filmu jsou použity záběry z inscenace Národního divadla „Hamlet“ (1982) režiséra Miroslava Macháčka. (makimarketa)
Reklama