Sloní muž

fantastický lidsky strhující příběh, jak je řečeno, opírající se o skutečné události... Tak tenhle film jednoznačně nenechá nikoho emotivně na pokoji, ani toho největšího otrlce a cynika... Černobílý filmový materiál jen podtrhuje všudypřítomnou syrovost a krutost.... Jóóó... když David L. ještě nebyl úplně pasován mezi dalšími Davidy... taky šílenými.... Smekám pane Lynchi... (21.01.2005)

Osobitý snímek předhazující divákovi hlavně téma lidskosti a snad i tolerance a pochopení. Ačkoliv film je bezesporu emocionálně silný, neodpustím si menší poznámku. Přišlo mi že spoléhá pouze na to, že divák bude nad sloním mužem cítit maximální lítost, bude držet Anthony Hopkinsovi všechny čtyři palce, ať mu s jeho začleněním do společnosti pomůže co nejvíc a na závěr, jako bonus, si odnese i nějaké to morální ponaučeníčko o tom, jak by se s lidmi (a snad i zvířaty) zacházet nemělo, byť vypadají jakkoliv... Co když se mi ale fakt John Merrick na pohled moc nelíbil? :) 8/10 (25.02.2008)

Ne že by mi to extra hrálo na city a přišel si teď unešen, ale bylo to tak temný, atmosferický, s velkou spoustou všiváků, lidský špatnosti a se zvláštní uměleckou noblesou, že mi ta nekonečně odkládaná projekce určitě utkví v mysli a ano, vyplatí se vidět. Za palec stojí jak vyjevený Hopkins, tak výkon Hurta v hlavní roli pod ohavnou (v dobrém smyslu) voorheesoidní maskou. Černobílý filtr byl zvolen dokonale a podtrhl starosvětsky avantgardní tón i ten viktoriánsko-industriální Londýn. Nejedná se o typický lynchovský mozkolam, ale překvapivě jednoznačnou a svým způsobem jednoduchou story, vyjma tedy úvodní a závěrečné sekvence. Je hnusnější taková ohyzdná fyzická anomálie, anebo pokleslá společnost a bezcitné chování běžných lidí kolem? Film logicky evokuje staré dobré FREAKS. (14.09.2017)

Debutová snímka Davida Lyncha z roku 1976 Eraserhead je hrôzostrašnou víziou priemyselného sveta plného syčiacej pary a tovární znečisťujúcich životné prostredie, dokonalých katalyzátorov pre základné pôrodné fóbie Jacka Nanceho. V The Elephant Man Lynch pracuje s mnohými rovnakými témami a obrazmi, tentokrát však nesúvisia so žiadnou podivnou, nevysvetliteľnou metaforou, ale s dojemným humanistickým posolstvom. Mel Brooks sa roky usiloval o to, aby priniesol na plátna kín pravdivý príbeh Johna Merricka, kvôli nádorom kruto prezývaného „The Elephant Man“. Rovnako usilovne sa snažil priviesť na scénu Davida Lyncha. Režisér pracujúci s nádherným širokouhlým čierno-bielym obrazom zobrazuje Londýn 19. storočia ako škaredé, nepríjemné miesto, kde sa stretáva prudérna (hanblivá) viktoriánska precitlivelosť s nevyberavou, drsnou realitou priemyselnej revolúcie. Hurt hraje Merricka s citlivosťou a dôstojnosťou, ktorá vyžaruje aj spod kilogramov líčidiel, pod ktorými ho vôbec nemožno poznať. Rovnako vynikajúci je i Hopkins, ktorý si uvedomuje, že navzdory svojim pôvodne dobrým zámerom Merricka zrejme podvedome zneužíva ako lekársku zvláštnosť. Film predstavuje pre všetkých zúčastnených naprostý triumf, predovšetkým však pre Lyncha, ktorý obdržal nespočet pôct, ktoré mu umožnili uniknúť z ghetta umeleckého filmu. 85% (27.02.2011)

"I am a human being!"... Tú ľudskosť u tohto znetvoreného muža postupne objavuje doktor v podaní vynikajúceho A.Hopkinsa. Podarí sa mu ho vytiahnuť z neľudských podmienok cirkusu a pomaly ho zasväcuje do života normálnych ľudí. Vie čítať, rozprávať, postupne, ale bojazlivo sa ukazuje v spoločnosti, príjma návštevy zvedavcov i obdivovateľov, cez deň vítané a v noci nenávidené a prekliate. Túži byť ako všetci ostatní, ale je natoľko inteligentný, že vie, že to nejde. Preto na otázku: "Dokážete ma vyliečiť?" dostal od doktora odpoveď, ktorú čakal. Chcel byť ako my a veľmi chcel spať na rovnej posteli ako dievčatko na obrázku... Po všetkých stránkach vynikajúco zvládnuté dielo, jedno z mála od D.Lyncha, v ktorom sa nesnaží zbytočne zahmlievať dej ani postavy. Film 100%. (01.02.2009)