The Haunting

Kdyby se tvůrci tohodle "nonsensu" rozhodli, že danou množinu postav a jejich vzájemných vztahů usadí do čistě dramatického formátu (klidně líznutého mysteriozním backgroundem), mohla by z toho být úžasná light verze Six feet under pro novou generaci. Problém je v tom, že THOHH se prezentuje primárně jako duchařský horror a v téhle rovině selhává na celé čáře. Je sice chválihodné, že se zde odvážně rezignovalo na prvoplánové lekačky (doprovázené ostrými zvuky hrnců padajícich na betonovou podlahu) ale jinak je to bohužel klišé vedle klišé. Dům vydesignovaný do nejstupidnějšího horrorového kýče může děsit snad fakt jen američany. Bubáci (když už se náhodou ukážou) se snaží být tak cool až jsou vlastně absurdní a směšní. Dvě základní časové linky vyprávěné paralelně vedle sebe se sice snaží mít v rámci celku smysl, ale automaticky tak odpadá polovina napětí, protože divák hned z kraje ví, komu všemu se nic nestane. Duchové vkládání do obrazů jsou spíš jen dodatečnou zábavou (a reklamním tahem) pro fandy než něčím co by skutečně jakkoliv podprahově působilo na diváka. atd atd.. Na druhou stranu je to z mého pohledu na solidní 3 rudé, protože vykreslení vztahů mezi dospělými sourozenci a jejich otcem, je tak vrstevnaté, citlivé a technicky, místy až onanisticky (v dobrém slova smyslu) vypiplané (jedním příkladem za všechny budiž těžká, snad 15minut dlouhá scéna rodinné hádky natočená na jeden záběr), že seriál prostě nelze jednoduše smést ze stolu jako sračku. Navíc to má krásné romantistické finále které na takové citlivky jako jsem já prostě funguje :) (19.11.2018)

Seriál roka a žánrový masterpiece. Takto bohato navrstviť klasický duchársky horor psychologicky premakanou rodinnou drámou, to sa len tak nevidí. Špičkové dialógy, výborní herci, tučná atmosféra a intenzívne napätie aj v scénach, ktoré neobsahujú žiadne mátohy. Suverénna réžia to krásne graduje k nezvyčajnému finále, ktoré sa zaobíde bez vrieskania a pobehovania, vystačí si s nahustenými osobnými strachmi, traumami a vinami. Pre hororových fanúšikov absolútna povinnosť. (08.11.2018)

Původně jsem tu měla komentář ohledně série Hill House, ale poté, co se tvůrci rozhodli seriál rozdělit na více částí (kde žádná z nich nemá nic společného s tou předešlou), nemohu jinak než komentář pozměnit a napsat tak své názory zvlášť k jednotilivým sériím. Původně jsem si myslela, že už mě nic tak jako právě Hill House nesebere, ale spletla jsem se. Bly Manor (stejně tak jako Hill House) je naprostá emoční bomba, která vás pomalu ale jistě ve finále rozcupuje na kousky. Nemohu jinak, než udělit všech pět pohromadě. Mike Flanagan a spol vědí, jak na to. Jestli tedy očekáváte strašlivý horor nadupaný lekavými scénami nebo nebezpečné prostředí, kde se to duchama a démonama jen hemží, raději si na sledování najděte něco uplně jiného. The Haunting je hlavně o propracování postav a jejich příbězích. Duchové v těchto vyprávěních, jsou bráni totiž uplně jinak. Ne každý duch musí mít fyzickou podobu a strašit vás. Může to být vaše vzpomínka, stará fotografie vašeho kamaráda, nebo vlastní odraz v zrcadle. Vše se tak nějak staví spíše na té emoční stránce, kdy pak máte z celkového děje daleko lepší zážitek a prožitek, ponevadž se dokážete s postavama pěkně přirozeně sžít. Já jsem z kolekcí příběhů The Haunting naprosto nadšená a doufám, že se brzy dočkám i třetí řady. - "More important than the horror for me, is always the human drama. If we loved these characters and if we truly could empathize with them on a personal level, we wouldn't be able to stop ourselves for being afraid for them." - Mike Flanagan (22.10.2020)

HAUNTING OF HILL HOUSE - Hororový žánr osobně řadím mezi nejtěžší k perfektnímu zrealizování. Ono vyvážit dobře vystavěný příběh s tou tíživou hororovou atmosférou okořeněnou lekačkami, jenž nepůsobí prvoplánově a lacině, to vše zvládnout jesť skoro pro každého hororového tvůrce nereálný úkol. Ale režisérovi Flanaganovi se to vydařilo. A nutkno podotknout, že lepší hororové drama jsem asi doposud neviděl (a tím mám na mysli i celovečerní snímky). Dům na kopci totiž zazářil v každém svém jednotlivém aspektu, doopravdy jsem nenašel sebemenší chybičku, kterou bych mohl autorům vytknout. Fakt nenašel, což nechápu. Vyprávění postavené na příběhu v současnosti s retrospektivními prvky v 26 let staré minulosti se zprvu jevilo dost chaoticky, ale postupem času, jak seriál plynul ke svému finiši, se všechny vyrojené otázky zodpověděly způsobem, že snad každičký divák musel být ve výsledku spokojen. Tak silný příběh o jedné rodině jsem na velkém plátně neviděl. Mnoho herců se tímto svým počinem neskutečně zviditelnilo, věřím, že to nakopne jejich kariéru a uvidíme je v mnoha projektech. Dětští herci mě nechali v úžasu, odhodili všechny zábrany nějakého strachu z publika a předvedli výkon, na který jsem jen dokázal čumět jako puk. Vše doprovází úžasně stylová hudba, podmanivý a drahý vizuál, výtečná kamera nenechávající diváka chladným a mrazivá atmosféra, jenž se vám zahryže až do morku kostí (pár scén mi přivodilo infarkt). Kromě dílů pět a šest, které jsou všude vynášené do nebes (a to poprávem!), mě závěrečné dva díly odrovnaly. Ať už svým precizním zakončením tohoto drtivého příběhu, ať už skvělými dialogy, které ve vás budou rezonovat hodně dlouho, a také i emocionálně strhujícími momentkami, kvůli kterým si budu muset dokoupit balení kapesníků. Mike Flanagan, jednoduše jméno, co se mi vrylo do paměti pod kolonkou PERFEKCIONALIZMUS VE VŠECH OHLEDECH. A to už nikdo nezvrátí. Za mě 100 % (26.10.2020)

Čím je pro mě Interstellar ve světe sci-fi, tím je teď pro mě Haunting of Hill House ve světě hororů (tak trochu)! Flanagan umíchal ultimátní džus strachu, dramatu a filozofična, ze kterýho ve výsledku pramení jedno moudro za druhým, aniž by to působilo kýčovitě. Přitom si dovedu představit, že se kde kdo ztratí v ději, protože příběh proplouvá po časových osách stejně, jako kapky deště prostorem během bouře! Skvěle napsaný, zrežírovaný i zahraný. Nečekejte nový využití hororových postupů, nebo nějakou poctu žánru. Čekejte příběh, jenž dnešním hororům tolik chybí! Bacha: Hodně děsů se odehrává v záběrech, ve kterých se zdánlivě nic neděje. (16.10.2018)