Rozmarné léto

Umělecká hodnota tohoto slavného českého filmu je jistě nedocenitelná, přesto pro mě bylo problémem se nechat příběhem unést a okouzlit, jelikož jsem nebyla schopná se vžít do žádné z postav a ani jim nějak hlouběji porozumět. Navíc jazyk, kterým postavy mluví, měl pro mě spíše rušivou funkci. V knize mi tento styl mluvy nevadí, naopak někdy je opravdu přínosem, ale k filmu se mi nehodí a nelíbí. Snad nejsympatičtější postavou pro mě byl kouzelník Arnoštek v podání Jiřího Menzela. Takže zhruba 3,5 * zaokrouhleno nahoru. :) (18.06.2008)

Oproti jiným Menzelovým nádherám tak trochu opomíjený skvost, který je pro mne jeho asi vůbec nejpoetičtějším filmem. Trojka pánů na plovárně nemůže skorem padesátníka Jahola nenadchnout a když jim navíc vizuální feromony krásné cirkusačky Jany Preissové začnou bouřit hormony a dělat ze srdce Old Feithful, je to film, ve kterém je o životě mnohé. A kdyby snad ještě byly pochybnosti, zda opravdu za pět, stačí si vzpomenout na jemně satirické a smutně melancholické odstíny bokovky Míly Myslíkové s Arnoštkem a pro mne až krutou, nicméně opět opravdovou roličku Bohuše Záhorského (zde bych řekl, v rozporu s jinými hodnoceními, že se skrz laskavý nadhled na chvilku propálí krutost omezenosti, Menzel to tak ale jistě chtěl). (27.04.2008)

Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech. (25.01.2004)

Velmi těžký film. Až bych řekl, že jedno zhlédnutí nestačí. Menzel byl v dobách své největší slávy expertem na přenesení knižních předloh na velká plátna. Ať už se jedná o povídky Hrabala, Havla nebo v tomto případě Vančury. V drtivé většině případů to dokázal s velkou noblesou, jako v Rozmarném létě. (15.08.2012)

Poetický film, kde se méně mluví, více hraje, více se hlavní postavy snaží ukrývat své motivy, vykřesat něco zajímavého z všedních a pomalu odžívajících životů tří pánů v maličkých lázních Krokovy Vary. Co se stane mezi pány a Arnoštkovou asistentkou jsou vlastně prkotiny. Co ale udělá paní Důrová panu Důrovi, za to by měla být tvrdě potrestána. A přece pan Důra už není nejmladší a tak zase přijme zpět ženu nezdárnou a umožní jí, aby dál vedla jeho domácnost. Klobouk dolů, pane Důra! (26.08.2010)