• Ilicka
    ***

    Přiznám se, že knížku jsem zděšeně zahodila po několika přečtených stránkách, ale film mě zaujal. Možná kvůli tomu, že pronášení neživotných vět ústy životných postav je atraktivnější, možná kvůli sympaťákovi Arnoštkovi v podání pana režiséra.(18.6.2008)

  • darkrobyk
    *****

    Tento způsob natočení filmu se mi zdá velmi šťastný. Co pozoruhodného napsat k tomuto poetickému skvostu, když ho již tolik uživatelů výstižně okomentovalo. Koncem let 60., v oné těžké době těsně před vstupem spojeneckých vojsk, byl Jiří Menzel nařčen, že Rozmarným létem vzdává hold maloměšťákům a buržoaznímu způsobu života. Stalo se tak v tehdejším sovětském tisku, který Menzla označil za reakcionáře, stejně jako například Jana Němce. Časopis Kino ještě mohl na urážlivý článek reagovat a vyvracet jej, později však i zde zavládla cenzura. Že sovětští soudruzi ryze český film nepochopili, je více než jasné. Současně byl jedním z mnoha drobných důvodů, které měly ospravedlnit okupaci Československa.(4.1.2011)

  • NinadeL
    ***

    „Na tento chrám se kdysi nadávalo velmi urputně, neboť jej stavěl hýsek, který měl dosti drzosti, aby pozměnil půdorys proti pravidlu. Znali jsme tohoto stavitele a můžeme říci, že se nám líbil jakkoli byl poněkud prostopášný.“ aneb co se nám to vlastně urodilo po té, co měl Menzel za sebou Ostře sledované vlaky a nebyl nijak zvlášť nadšený, že by měl hned zase točit? Takto prakticky mimochodem se nám zrodil celkem rozkošný Vančurův přepis, který je překrásný svou bohatou češtinou, atypický v užití barvy v roce 1967 a přinášející na plátna kin čerstvé půvaby Jany Preissové, tehdy ještě Drchalové. Není to sice tak uvolněné a fajn jako Menzel ve spojení s Hrabalem, jako například v Postřižinách, ale ta moudra pronášená Brodským, Hrušínským nebo Myslíkovou jsou absolutní. To pak mohu zamhouřit oka i nad Řehákovým natrženým uchem. „Je dobře míti veselou přítelkyni, znám to. Jejich ouška a jejich tlamičky jsou malé a růžové. Pravím, že to znám, avšak čas míjí a věci se zapomínají.“(16.11.2014)

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • - Jiří Menzel po prvýkrát scenár Václavovi Nývltovi odmietol, ten ho zoškrtal a upravil, ale Menzel ho znovu odmietol, lebo sa mu zdalo, že by film peknú knižku iba pokazil. Napokon ho prijal na žiadosť kameramana Jaromíra Šofra, ktorý bol čerstvo ženatý, mal malé dieťa, nemal prácu a sťažoval sa, že nemá dosť peňazí ani na sunar pre kojenca. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)

  • - Pro Františka Řeháka byl jeho abbé první filmovou rolí. Režisér ho proto neustále chválil, aby mu dodal sebevědomí. Jiří Menzel na herce používal i jiné praktiky - pány Hrušínského a Brodského například jednou pozval na oběd ke své mamince na švestkové knedlíky. (Cucina_Rc)

  • - Hudbu složil Jiří Šust, jehož talentu režisér využíval ve všech svých filmech. (Cucina_Rc)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace