Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, František Řehák, Míla Myslíková, Jana Preissová, Jiří Menzel, Bohuš Záhorský, Vlasta Jelínková, Alois Vachek (více)Obsahy(2)
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (364)
Tak tohle pro mě opravdu není. Ne že bych byl nějaký puritán a možná jsem asi necitlivý buran, ale ta typická čecháčkovská poetika, která vzdává hold žraní, chlastání a souložení a celé to zaobaluje do něžné letní aury, mě vlastně dost odpuzuje. Samotný film navíc zcela postrádá děj a těch 75 minut si vystačí opravdu jen s tlacháním o ničem. Me Too s Rudolfem Hrušínským. 1/10 ()
Krásný film, byť i tady Menzel spíše zlehčuje závažnost předlohy, což není na škodu, ale do jisté míry vytváří autonomní děj a vlasní (pravda, velmi poetickou) interpretaci předlohy. Poetická atmosféra často vzniká vlastně volným nakládáním s předlohou, nebot právě nekorespondence mezi Vančurovými slovy a Menzelovým obrazem vytváří onen prostor pro poetickou nadsázku. Zároveň ale může způsobit to, že člověku pro samé ulpívání na poetických a úsměvných detailech unikne vlastní sdělení celého příběhu, což by byla nepochybně škoda... ()
Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech. ()
"Tento způsob léta," děl Antonín Důra odvraceje se od teploměru, "zdá se mi poněkud nešťastným." Toto je klenot české literatury a v podání Mistra Rudolfa Hrušínského i naprostý šperk české filmografie. Stejně jako Vančurova předloha je nadýchaná atmosférou, je vykrášlena nádherným jazykem, kterýmž bychom my, Češi, měli mluvit všichni, neb toto jest český jazyk spisovný ve své nejbrilantnější podobě. Bohužel, pro dnešní - a tedy i mou generaci - jazyk zapomenutý a málokdo pochopí jeho kouzlo. Leč, pokud chodíte na gymnázium a máte v povinné literatuře Rozmarné léto a nemůžete se prolouskat prvními stránkami, sáhněte po filmovém zpracování, které je opravdovou špičkou v dějinách české filmografie. Pro mne společně s Vlaky a Obchodem na korze to nejlepší, co šedesátá léta přinesla. (Pozapomněl jsem na Spalovače mrtvol...) Brilantní práce pana Menzela, brilantní výkon pana Hrušínského, jehož považuji za největšího českého herce, co kdy žil. Kdo neviděl, neexistuje. Kdo se nesnažil pochopit, nechť nehodnotí. ()
Já bych tak strašně rád dal o hvězdičku víc, ale prostě nemůžu. Filmařsky i herecky je to naprostý skvost, poetické to je dost a celkově to je docela příjemné, stejně jako stopáž, ale celkově mě Rozmarné léto prostě minulo, vůbec jsem se do něj nedokázal dostat a tak jsem se u toho spíš nudil. Možná to bylo tím, že tomu naprosto chybělo něco jako příběh a po téhle stránce by to bylo srovnatelné s většinou současných českých filmů, ale jinak nevím. Taky jsem možná nebyl ve správné náladě, takže někdy na ten film kouknu znova a třeba ho docením víc. Zatím tu nechám silné 3* ()
Galerie (15)
Zajímavosti (25)
- Františka Řeháka ponúkol miesto seba jeho šéf z Divadla za bránou Otomar Krejča, ktorý bol režisérom oslovený na rolu majstra plavčíka. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
- Rudolf Hrušínský se v době natáčení filmu zotavoval z těžké nemoci, proto se režisér Menzel snažil, aby se co nejvíc scén točilo blízko Hrušínského chalupě, kde herec odpočíval. (raininface)
- Pro Františka Řeháka byl jeho abbé první filmovou rolí. Režisér ho proto neustále chválil, aby mu dodal sebevědomí. Jiří Menzel na herce používal i jiné praktiky - pány Hrušínského a Brodského například jednou pozval na oběd ke své mamince na švestkové knedlíky. (Cucina_Rc)
Reklama