Režie:
Jiří MenzelKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Jiří ŠustHrají:
Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský, František Řehák, Míla Myslíková, Jana Preissová, Jiří Menzel, Bohuš Záhorský, Vlasta Jelínková, Alois Vachek (více)Obsahy(2)
"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným..." V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Orše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet... Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (365)
Veľmi príjemne pozerateľný, roztopašne rozmarný film. Krásne prepísaná poetickosť a hranie sa s dialógmi. K negatívnejšej stránke a značnému poklesu hodnotenia však prispieva neznalosť a následné peripetie v oblasti porozumenia českých básnických výrazov a prostriedkov, a privítal by som aj menšiu absenciu humoru. 75%. ()
Knihu jsem četla a Vančurově poetice jsem na chuť moc nepřišla, i když ho oceňuji za jazyk. Převod knihy na filmové plátno, pokud se to povede, je vždycky skoro až zázrak. Ano, Menzel knihu převedl bravurně co se týče atmosféry a poetiky jednoho deštivého léta, sem tam se objeví náznaky humoru, ale i přese všechno se mi zdá, že mě film trochu minul. Neříkám, že film je špatný, to vůbec ne, jen to pro mě asi není to pravé ořechové... ()
60 léta, zlatá éra českého filmu, doba ve které během deseti let vznikly všechny nejlepší české filmy a která se vepsala do dějin nejen české, ale i světové kinematografie. Rozmarné léto je jedním z mezníků té doby. Vančura by nešel natočit lépe. Mnezel jeho příběh opatřil jakousi aurou magického realismu a sám si zde zahrál nezapomenutelným způsobem podivína Arnoštka. ()
Jak se tohle Menzelovi podařilo, dodnes nechápu. Přenést na plátno hřejivost, laskavost a rozšafnost Vančurovy předlohy je čin hodný blázna, ale světe zboř se, ono to funguje! Vančurova "nadpozemština" v ústech velkých jmen českého filmu nezní násilně, ani nepatřičně, zní přesně tak, jak znít má. Navíc takřka poetistické kulisy malého města a malého kouzelnického varieté dokonale pasují k původnímu textu. "Humor není smáti se, ale lépe vědět", napsal Vančura a je to koneckonců nejkrásnější motto k téhle komedii, kterou stavím ve svém osobním žebříčku nejvýše ze všech. ()
Slunce pálí, komáři štípou, voda má ideální teplotu ke koupání a tři pánové středního věku si užívají života a sladkého nicnedělání. Ovšem tuto idylku nezčeří jen náhlý déšť, ale i příjezd komedianta a především jeho krásné asistentky. A těmto třem chlapíkům se začnou zapalovat lýtka a probouzet obyčejný lidský chtíč. Jenomže věk a čas nezastavíš! Je až neuvěřitelné, s jakou lehkostí a bravurou se povedlo Jiřímu Menzelovi převést Vančurovu předlohu na plátno. Postavy mluví archaickým básnickým jazykem, přičemž to působí naprosto normálně a přirozeně. Hvězdné herecké obsazení je pak už jen třešinkou na dortu. 95%. ()
Galerie (15)
Zajímavosti (25)
- Ve filmu se jako komparzista objevil i uznávaný kardiochirug z IKEM prof. MUDr. Jan Pirk, který si tím přivydělával při studiu na vysoké škole. (Redyx1)
- Jiří Menzel trval na tom, že každá čiarka z predlohy zostane zachovaná aj v dialógoch. Herci si archaizující literárny jazyk osvojili aj s pomocou magnetofónu a reprodukovali ho úplne spontánne. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
- Kameraman Jaromír Šofr sa počas nakrúcania exteriérov do reportáže Mladého sveta vyjadril: "Režisér má osobitnú metódu, ktorou pracuje rekreačného rozptýlenia. Tá všetkým prospieva, ale kameramana ničí." (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
Reklama