Rozmarné léto

Tři samozvaní aristokraté na malém a možná ještě menším městečku rozjímají o světě, popichují jeden druhého a nechávají se slastně okouzlit kouzelnickou asistentkou. Každý si poté nese už jen svůj šrám. Ta nejbohatší čeština, jakou lze slyšet, neopakovatelná atmosféra i herectví a celkově snímek, hladící po duši každého československého diváka. (11.09.2011)

"Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným." Zajímavý, milý a hřejivý film, kde jediné, co člověka zatíží jest filozofie tří přátel nad smyslem života a dokonalostí a krásou žen. Jsou dva důvody proč jsem se na to podíval. První: mám rád Menzela. Druhý: literatura středních škol. Předlohu si přečtu, protože ta milost, vtip a hřejivá nálada mě zasáhla a zajímalo by mě, jak na tom pracuje Vančurův originál. Pěkný film, kde jediné,co člověk může brzdit je básnický jazyk (chvíli mi to trvala, ale adaptoval jsem se na něj vcelku rychle). Ve filmu je dost pamětihodných dialogů, které člověka upřímně rozesmějí nebo vyčarují jen úsměv na tváři. Mám rád Hrušínského a tady se mi v roli (občas tak trochu pubertálního) Důry líbil. No a Janu Preissovou jsem poznal okamžitě. Hned, jak vyšla z přítmí maringotky jako půvabná Anna s maskou na tváři jsem ji poznal. Mohl jsem na ni oči nechat. Pěkný film, ke kterému se určitě ještě nejednou vrátím. "Milovati a býti milován je to nejlepší v našem žití." 80% (22.03.2014)

Dávám čestné pionýrské, že o Hrušínského replice ve vodě ani nemuknu!! Přece to není jediná kvalita filmu?! Jsou tam i jedinečné herecké výkony, živá, pohlcující atmosféra a Menzelova nesmírná odvaha, posílená loňským Oskarem, pokusit se převést Vančurův komplikovaný jazyk do filmové řeči a ještě si stříhnout nelehkou roli kouzelníka Arnošta. Co dodat? – Tento způsob zfilmování Vančurovy předlohy, ukázal se býti velice šťastným! (nikdy jsem nebyl pionýr :-) (25.07.2008)

Oproti jiným Menzelovým nádherám tak trochu opomíjený skvost, který je pro mne jeho asi vůbec nejpoetičtějším filmem. Trojka pánů na plovárně nemůže skorem padesátníka Jahola nenadchnout a když jim navíc vizuální feromony krásné cirkusačky Jany Preissové začnou bouřit hormony a dělat ze srdce Old Feithful, je to film, ve kterém je o životě mnohé. A kdyby snad ještě byly pochybnosti, zda opravdu za pět, stačí si vzpomenout na jemně satirické a smutně melancholické odstíny bokovky Míly Myslíkové s Arnoštkem a pro mne až krutou, nicméně opět opravdovou roličku Bohuše Záhorského (zde bych řekl, v rozporu s jinými hodnoceními, že se skrz laskavý nadhled na chvilku propálí krutost omezenosti, Menzel to tak ale jistě chtěl). (27.04.2008)

Umělecká hodnota tohoto slavného českého filmu je jistě nedocenitelná, přesto pro mě bylo problémem se nechat příběhem unést a okouzlit, jelikož jsem nebyla schopná se vžít do žádné z postav a ani jim nějak hlouběji porozumět. Navíc jazyk, kterým postavy mluví, měl pro mě spíše rušivou funkci. V knize mi tento styl mluvy nevadí, naopak někdy je opravdu přínosem, ale k filmu se mi nehodí a nelíbí. Snad nejsympatičtější postavou pro mě byl kouzelník Arnoštek v podání Jiřího Menzela. Takže zhruba 3,5 * zaokrouhleno nahoru. :) (18.06.2008)