Rudý úsvit

Chybělo tak málo. Stačilo jen zamakat na detailech, hovnocucem odstranit hromady patriotismu a byla by to jedna z nejlepších crazy komedií osmdesátých let. Jenže komunistický útok na pacifistické USA je, bohužel, míněn naprosto vážně, stejně jako parta študáků neomylně zasahujících cíle z neznámé techniky. Nemohu dát odpad, protože na to jsem se moc nasmál, ale stejně mám pocit, že hodně nadhodnocuji. (13.09.2012)

Trochu naivní dobrodružná bojůvka z 80. let. Námět mi připomínal počítačové hry Freedom Fighters a Homefront, tedy vpád Sovětské armády do Spojených států. Námět zajímavý, zpracování ovšem lehce béčkové. Film má ale takový ten typický 80. feeling, který spočívá především v realisticky působící akci - žádné umělé CGI efekty. Krásné prostředí ale nedokáže zamaskovat místy plytký děj a ploché postavy. V rámci čistě akčních filmů je to ovšem příjemná jednohubka s tehdá ještě mlaďoučkou Leou Thompson. (29.10.2013)

Ako sedemročný som bol z toho excitovaný a pár týždňov som behal v bielej plachte po lese. Ako desaťročného ma to už vôbec nebavilo. Po dnešnej projekcii konštatujem, že je to mierne podpriemerný film, nemôžem však nezohľadniť jeho unikum, čo sa týka námetu. Prvá polovica má celkom dobrý spád, ale druhá už je dosť nuda. Sú to celkom šikovne pozliepané motívy z vojenských a najmä partizánskych filmov. Prestrelky a pátos ako z Ramba. Zaujímavý je ideologický podtext: Tí kubánci majú ešte nádej, to nie su až také svine ako Rusi. Kubánsky vojenský vodca si nakoniec sype popol na hlavu a ľutuje, že sa vôbec zúčastnil invázie do USA. Ruský politruk je však nefalšovaný hajzlík a toho treba na konci s chuťou zastreliť. Kuba (a iné menšie národy) sú len nevoľníkmi ruského komunizmu. Toto je asi hlavný ideologický odkaz filmu Rudý úsvit. (01.03.2013)

Ja by som rozprávkovosť a drzú provokatívnosť Červeného úsvitu až tak neriešil, vtedy sa totiž riešila vojna v Afganistane a film je jej doslovnou reminiscenciou. Nakoniec ak je niečo 80kovo smiešne, je to skôr plusom. problémy sú čisto filmového rázu, vďaka dĺžke sa totiž nedarí udržať po celý čas divákovu pozornosť a slušné scény strieda vata. Film je však prekvapivo drsný a nepredvídateľný a nikdy si nemôžete byť istý, kto bude "ďalší na rade". Sme svedkami verejných popráv a je fajn, že Milius ukazuje, čo robí vojna s ľudskou psychikou a čoho je v nej človek schopný. Červený úsvit tak nakoniec nie je slabší pre svoju uletenú zápletku, ale pre spomenuté nedostatky a neschopnosť pocítiť, že konflikt je skutočne celosvetový. Zmienka o Číne zaváňa skôr veľmi čiernou paródiou. Ak si v sci-fi 50. rokov dosadzujeme za mimozemšťanov Rusov, tak tu si zase kľudne dosaďte za Amíkov mimozemšťanov a nemusíte sa rozčuľovať nad ideológiou filmu. To sa nemuseli ani Sovieti, pretože filmári ich ukazujú ako národ, ktorý bez problémov vtrhne do USA a urobí z nej fašírku. CIA je tak bezmocná a americká armáda nie je schopná reagovať. To, že nič netušili vopred, je ešte veľavravnejšie. Lenže týchto lapsusov si asi tvorcovia vedomí neboli a my sa tak môžeme baviť o to viac. (12.05.2014)

Film, který bych si asi přál vidět jako puberťák. Propaganda mi nepřišla zase tak hrozná, jako některým zde. Na ruské straně nejmodernější ruská vojenská technika (nebo její filmové makety). Jediné, co prudí (ale to je tradice), že dobrý hrdina pokosí 60 ranným samopalem 120 nepřátel, ale druhá strana při střelbě ze všech, i těžkých zbraní, sem tam někoho škrábne.... (03.12.2006)