Rudý úsvit

Po tomhle intelektuálnim nesmyslu jsem dostal chuť na nějakej výplach mozku a zvolil jsem pro změnu tenhle nesmysl. Rudý úsvit jsem měl rád asi tak před dvaceti lety a v mojí alkoholem a drogama poznamenaný paměti mi to utkvělo jako klasický 80´s akční béčko s hromadou mrtvol. A těch mrtvol je tam opravdu dost. Od začátku filmu neuběhlo snad ani 5 minut a hned palba ze samopalů na nebohý študenty ve škole. Bohužel tady moje chvála bude končit, protože postupně to začne bejt tak strašně naivní a hloupý, že se na to nedá koukat ani s vypnutym mozkem. Trochu mi to přišlo jako ta historka o ruskym vojákovi, co přeběhnul zamrzlej Dněpr a pak se schoval v lánu obilí. Parta sedmi statečných puberťáků pod velenim Patricka Swayzeho drtí nepřátelskou armádu takovym stylem, že generál Patton by zblednul závistí. A v podstatě to podle filmu vypadalo, že tyhle puberťáci vyhráli 3. světovou válku. To by byl námět spíš na nějakou parodii. Jenže ono se to tváří celou dobu smrtelně vážně. Jinak za zmínku stojí, jak si kvůli natáčení vyhráli s úpravou nejrůznější bojový techniky, aby vypadala jako sovětská. Na první pohled to vypadá opravdu docela reálně a nedivim se, že jim to plno lidí sežralo (třeba i tady na čsfd). Nicméně na druhej pohled je to prostě lacinej fejk a třeba Hind je ve skutečnosti nějakej francouzskej vrtulník olepenej papundeklem. Mimochodem nejvíc jsem se zasmál, když jsem si tu přečet komentář nějakýho jelita, že kdo dá tomuto filmu nízký hodnocení, je levicovej intelektuál. (31.07.2012)

V době, kdy originální snímek má už svůj remake, jsem se konečně dokopal k tomu původnímu. Téma je celkově hodně originální (na svou dobu), ale tak nějak ty dvě hodiny nutí koukat na něco, co vypadá hodně lacině, zároveň dobře. Protože některé scény jsou parádní. Jen škoda, že takových filmů není více. (16.03.2014)

Reds a Rudý úsvit, rozmezí 4 let, v obou se hrála Internacionála. Dva pohledy na sověty, byť s odstupem pár desetiletí, jedné světové a jedné studené války. Jinak ale nebe a dudy... Představa konvenční války mezi SSSR a USA v osmdesátých letech je asi tak stejně reálná, jako svatořečení J.V.Stalina. Nemám v zásadě nic proti námětu "co by, kdyby", ale nesmí to "co by" vypadat tak strašně jako v tomhle filmu (proti tomuhle "kdyby" v podstatě nic nenamítám, alespoň zajímavá myšlenka). Směs naivity, nafoukanosti "to být Američan" a trapnosti. Nad detaily odboje se nesmí přemýšlet, jinak hrozí zkáza i toho mála, co se režiséru Miliusovi (dobré jméno) podařilo zachránit. Pro mě osobně je film zajímavý spíš setkáním Patricka Swayze s Jennifer Grey (v tomhle čtyřiadvacetiletou), tři roky před Hříšným tancem. Patrickovi bylo v době natáčení přes třicet, ale vypadá spíš na polovinu. Musíte-li vidět budoucí Baby střílet z kulometu na sovětský tank, je to film pro vás. (20.07.2008)

Ještě než si Patrik a Bejby zatančili Hříšný tanec, likvidovali komunisty. A vidět Bejby u těžkého kulometu, už jen proto stojí za to původní verzi Rudého úsvitu vidět. Navíc to na rozdíl od nové verze není jen taková korektně nezávadná akční zábava pro omladinu, ale malé válečné drama postavené na poněkud bizarním nápadu. Stačilo ho přijmout a přes několik nelogických detailů, jsem si ho užil v pohodě. Hrdinové nejsou neprůstřelní a předem neodhadnete, kdo přežije a kdo ne, postavy nejsou žádní Dušínové bezchybného charakteru. Některé scény jsou působivé a některé až překvapí svou nekorektností (však také v nové verzi už neprošly a byly překrouceny do zcela bezzubé, ale korektní podoby). Navíc te dnes už svým způsobem klasika. Pokud už tedy Rudý úsvit, pak určitě tento původní. (11.08.2015)

Tenhle film, ač je ve valné většině své minutáže nechutně kýčovitý, stupidní, patetický a hloupý (jak jen americké hrdinské vlastenecké filmy umí být – proti třem plně vyzbrojeným bitevním vrtulníkům se s pouhým samopalem postaví jen idiot, nebo John Rambo a ten v tom filmu nehraje), mám docela rád (ač tomu mé hodnocení odporuje), protože ve mně vyvolává několik asociací. Představa vojenské invaze na území Spojených států je docela zajímavá a z toho škodolibého hlediska i zábavná – jen ať si taky vyzkouší jaké to je :-). Na druhou stranu to hodně ukazuje o Amících samotných – kdyby se tento příběh odehrával (a že se určitě odehrává) svého času např. v Iráku nebo Afghanistánu, zdejší hrdinská skupinka neohrožených partyzánských usmrkanců by byla těmi nejhoršími krvežíznivými teroristy. Inu, dějiny holt píší vítězové. Ale zpět k filmu – je to akční, svižné, zábavné a jak už jsem řekl, tak nechutně vlastenecky vylízané, že je radost jednou za čas na to kouknout. Oddechnout si a pobavit se. Jednou ze závažných chyb toho filmu je, že v něm hlavní roli nehraje Sly, Arnold nebo Dolph, s nimi by to bylo mnohem stravitelnější a „přirozenější“. Navíc, hodně možností k setkání s Jennifer Grey zase tak moc není. (27.06.2012)