Jméno růže

Bohužiaľ sa autorom nepodarilo zobraziť čaro prostredia, v ktorom sa dej tohto skvelého románu od Umberta Eca odohráva tak dobre ako vo filme so Seanom Connerym a Christianom Slaterom z roku 1986. Rovnako nezabudnuteľný bol aj Volker Prechtel, česť jeho pamiatke. V seriály sa nepodarilo tak dobre zachytiť dobovú atmosféru ponurého stredovekého kláštora, tvorcovia sa pri prestrehoch občas pozabudli a v Piemonte v lese, kde sa Adso stretával so svojou ružou bolo takmer leto kým v kláštore treskúca zima, niektoré z prestrihov dokonca v animácii ani nezodpovedali pôdorysu kláštora a v záberoch z diaľky vyzerá rozľahlý ale v tých z dvora je všetko umiestnené tesne pri sebe. Prvýkrát, ako dieťa som sa na film z roku 1986 ani nedokázal pozerať, tak ma mnísi a ich výzor vystrašili. V tomto príbehu bol snáď iba Salvatore ako tak odpudivým, inak to boli ukážkový herci. Aj dej príbehu sa v istých momentoch príliš liberalizoval, nenávisť voči cirkvi a jej majetku a femme fatale aby si aj žienky prišli na svoje. V príbehu, ktorý sa odohráva v stredovekom mužskom kláštore. V každom prpade seriál za pozretie stojí ale opäť to bude ten prípad keď sa čitatelia knihy nebudú stačiť diviť ako sa ich vysnívaný príbeh mení na sotva priemerné divadielko. ****Ďalší zaujímavý komentár - gudaulin. (17.02.2020)

„Sme na mieste, ktoré Boh opustil.“ - „Poznáš snáď miesto, na ktorom by sa cítil doma?“ Johnovi Turturrovi asi preplo zo série Transformers a tak sa rozhodol, že bude ako producent, scenárista a hlavná herecká hviezda kryť seriálovú adaptáciu kultového románu Umberta Eca, podľa ktorého v 80. rokoch natočili najslávnejší film zo Stredoveku na svete. Ale bokom iróniu, treba priznať, že nakoniec ma to relatívne bavilo. Je to rozhodne iné, ako famózny film. Hlavne vizuálne chudobnejšie, stokrát menej temnejšie, dvestokrát menej úchylnejšie a herci sú nazvime to štandardní (keď to porovnáte so všetkými tými famóznymi ksichtami z filmu, tak je na mieste sklamanie). Ale vlastne sa mi (svojím spôsobom) páči, že tvorcovia nekopírovali, ale išli si svojou vlastnou cestou. Problém vidím v tom, že tá cesta je nudná (dejová línia s „lukostrelkyňou“ to takmer celé zabila) a či chcete, či nechcete, nedokážete sa pri jej sledovaní zbaviť intenzívnych spomienok na Annaudov parádny film. Seriál nie je zlý, ale vychutnáte si ho predovšetkým ak (po)zabudnete na film a ak ho budete pozerať v televízii ideálne v konštelácii nový týždeň nový jeden diel. A vonku, za oknami, bude panovať sychravá noc. Ak by som to mal pozerať na jeden záťah počas bieleho dňa, asi by som to vnímal negatívnejšie. (01.03.2020)

Tak, a jak začít? JohnTurturro je skvělý Vilém, přesně takhle jsem si jej při čtení představoval. Adso jakž takž ujde a osazenstvo kláštere se mi líbilo víc, než v Annaudově palimpsestu (s výjimkou Jorgeho). Zbytek hodnotím s rozpaky. Nerozumím snaze zbulvarizovat původní předlohu implementací aktuálně módních témat různých me too potratů, deformovaného feminismus a až idylického uchopení záporných postav. Tyto změny jsou na míle vzdáleny předloze, navíc jednotlivé zásahy nedávají v rámci celku moc smysl, nebo lépe, mají minimální vliv na charakteristiku postav. Z Bernardova doprovodu dobrá pětina rytířů cestou pokape, a on nic, jede si vesele dál, amazonka se šmiklým břuchem je po dni odpočinku schopná zase pobíhat atp. Kokotina. Na druhou stranu, v místech kde se scénář nesnaží aktualizovat knižní předlohu, je seriál hodně cajk. Takž výsledně za lidovku. (26.01.2021)

Když jsem se pouštěl do sledování seriálu, pořád jsem si říkal: "Nesrovnávat. Nesrovnávat." Ani s geniálním Ecovým románem, ani s výborným Annaudovým filmem. Ale všechno, co tvůrci seriálu přidali (flashbacky, avignonské prostřihy a lesní dostaveníčka), jen zbytečně rozbíjí atmosféru. Snaha nacpat do děje i silnou (doslova, nikoli jen metaforicky) ženskou figuru pak působí směšně. Turturro dobrý, ale než znovu tohle, raději si poněkolikáté přečtu knihu/ pustím Annaudovu adaptaci nebo povedenou rozhlasovou dramatizaci natočenou v roce 2002. (17.01.2020)

Velké překvapení, krásné zpracování, propracované pěkné dialogy, skvělý dabing a filozoficky možná mnohem hlubší, než můj srdcový film od jedinečného Jeana Annauda. Kniha je skutečně těžký balvan popisnosti, ale kriminální linii příběhu zkrátka miluji. Nebýt násilné vsuvky Fra Dolcinovi mstitelky, určitě dám 5 plných a s úctou. (20.10.2020)