Obsah
-
Velkým zklamáním pro příznivce Antonína Máši byl ambiciózní snímek Skřivánčí ticho, který měl premiéru v květnu 1990. Režisér si v něm předsevzal postihnout osobní i uměleckou krizi jednoho umělce, skladatele vážné hudby, který odchází na venkov, aby si tam uspořádal myšlenky i načerpal inspiraci. Společenská moralita však vyznívá falešně, stěží dokáže přesvědčit jak o životnosti jednotlivých hrdinů, tak o uvěřitelnosti událostí, jimiž procházejí. Autorský Mášův projekt byl s rozpaky přijat již v době svého vzniku a časový odstup jeho nedostatky, zvláště samolibou sebevzhlíživost, ještě umocnil. (oficiální text distributora)
- komentáře
- zajímavosti
- ext. recenze
- galerie
- videa
- v bazaru
- ve filmotéce
- diskuze
Komentáře uživatelů k filmu (6)
-
LiVentura
Paní Wilhlemová svou osobností přebyje i horší příběh.(26.7.2011)
-
WANDRWALL
Zvláštní priority mají hrdinové tohoto filmu. Vznikl těsně před změnou režimu, a mě nejvíc zaujala krize umělce-skladatele, který neví jak dál, když není hrán, a tak se jede rozptýlit na rodný venkov, kde si žije po svém jeho bratr a umělec se pokouší pochopit jak to vlastně žije a čím. Vedle dramatické krize skladatele je to příběh o tom co dělat, když mají lidi peníze, kam je vrážet a jak shánět stavební materiál.(24.12.2011)
-
cariada
Zvláští film, o jedné rodině či spíše dvou bratrech, jeden bydlí ve městě a je to skladatel vážný hudby a druhý žije na venkově a je předseda a žije si po svém. Buduje kde se dá, a všude leje beton či něco staví, což jeho brácha špatně nese. Zajímavý pohled jak se co dělalo , mnohdy platilo ruka ruku myje. Těžko to nazvat jen jako drama, spíš nepovedená moralita. Za zmínku určitě stojí trojice ožralých umělců co se chovají jak dobytek. Film je na jedno zkouknutí málo, na to aby se v něm člověk vyznal a lépe to pochopil.(19.12.2009)
-
argenson
Antonín Máša natočil v 60. letech několik dobrých filmů, tenhle jeho návrat je ale trochu nemastný neslaný. Kdyby to vzniklo počátkem 80. let, mohlo to mít význam společenské kritiky, ale v těsně předrevoluční době už to nemělo ten efekt. Navíc film přišel do kin až po listopadu 1989, kdy lidi na něco podobnýho fakt nebyli zvědaví (srovnejme návštěvnost s druhým dílem Slunce, seno... ze stejného roku - čtyři milióny proti 10.000 diváků). Přesto bych Skřivánčí ticho úplně nezatracoval. Jako moralita na dobové poměry je to bezzubé, doplněné navíc o těžko uvěřitelné a zbytečně vypjaté scény (například když si Ladislav Frej sebedestruktivně rozmlátí hlavu o klavír), má to ale několik výborných komických momentů (stěhování kamen, vysávání na dvoře), kterých je škoda, protože celek zapadl do průměru a podařené humorné vsuvky tak zanikají.(9.6.2010)
-
pulnicek
Ani špičkový dramaturg J.Šašek nedokázal této nepovedené moralitce pomoci....Nezvládnutá režie se brutálně podepsala na úděsných hereckých výkonech, na kterých je vidět,že jim scénář fakt nejde z "huby ".(7.1.2010)
-
Fifer
Mášu mám hrozně rád, je to velmi nedoceněný autor, který měl osud ne nepodobný Krylovi. Když jsem viděl Byli jsme to my? byl jsem nadšen. Film měl své chyby a patetické momenty, ale reflektoval život za komunismu daleko lépe než smířlivé Pelíšky ( Ačkoliv jsou Pelíšky výborná komedie, to nepopírám.). Předpokládal jsem tedy, že Skřivánčí ticho bude stejně podhodnocené, ale není tomu tak. Je to opravdu dost špatný film. Z postav šustí papír, jsou to často vlastně karikatury. Například skladatelovi kamarádíčci, jejichž jedinou úlohou ve filmu je znovu a znovu dokazovat jak jsou prohnilí a jak je hl.hrdina nedoceněný. Svoji myšlence podřídil Máša naprosto vše a nad uvěřitelností se vůbec nezamýšlel. Nebo si vážně myslí, že lidé přestanou chodit do lesa, kde je asfaltka? Cyklisté, a nejen oni, by asi nesouhlasili. Navíc hl. hrdina typově totálně nesedí. Ladislav Frej hrával fyzicky zdatné důstojníky, když ho má Petr Čepek zmlátit, vypadá to opravdu směšně, když se pustí do takového o hlavu většího chlapa, který má být vychtrlým umělcem, ale není jím. Petr Čepek je asi jediný, kdo film drží nad vodou, jeho maloměstský funkcionář a despota je poměrně uvěřitelný. Ve filmu přímo zazní termín "Vesničko má středisková", navíc zde opět hraje Čepek. Svěrák s Menzlem do svého filmu také dokázali dostat vesnické problémy ( korupce, kamarádičkovské kšefty), ale udělali to jemněji. Možná proto, že jim chyběla Mášova odvaha, jenomže to se paradoxně ukázalo jako klad, protože ve filmu je někdy lepší, když motiv jen nezastřeně zazní, když příliš akcentuje, je z toho kreč a patetičnost- Mášův největší problém.(14.11.2011)