Vzpoura ve věznici Carandiru

Navzdory některých zdejších ohlasů, byl můj bezprostřední zážitek ze Vzpoury ve věznici Carandiru extrémně kladný. Je to jeden z těch filmů, u kterých jsem měl nejen radost z dějě - sympatických epizodek týkajících se jednotlivých vězňů, ale i ze samotného vyprávění, které ve mě svým prostředím, jakousi lehkostí, ale i syrovostí a celkovou přitažlivostí navozovalo blažené pocity bez ohledu na to, v jaké fázi dramatického oblouku (pokud se dá o něm vůbec mluvit) se zrovna nacházelo. Po určitém odstupu si však nemohu odpustit pár výtek - rozkouskovanost narativní linie postrádala skutečnou celistvost + tah na branku a pokud tím tahem mělo být "jen" krvavé potlačení vzpoury, tak to je zase poněkud samoúčelné vzledem k tomu, že vězni byli vesměs celou dobu vykreslování jako sympaťáci (což už samo o sobě není úplně košer). 8/10 (18.04.2009)

Soudobá brazilská verze Dostojevského klasiky Zápisky z mrtvého domu. Zobrazuje nejen život ve věznici, ale v prostřizích i osudy některých postav na svobodě. Docela barvité, snad i realistické. Zajímavý film. --- Po přečtení některých zdejších komentářů cítím potřebu doplnit, že, ačkoli jsem na takové věci pořádně citlivý, žádnou levicovou, politicky korektní, ani jinou agitaci jsem z filmu necítil. Nedělá z vězňů chudáky, „oběti“ nějakého systému. Společenská spodina je prostě taková a kriminál je normální součástí jejího života. Každý z nich se samozřejmě cítí svým způsobem nevinný. Že by to někdy někde bylo jinak? Že by se to dalo nějak „řešit“? Leckdo si to myslí, ale tenhle film nic takového neříká. (07.01.2011)

Slovenský názov filmu, ktorý so slovíčkom vzbura trochu klame, je mierne zavádzajúci. Samotnej vzbure je venovaných posledných niekoľko minút. Jedná sa skôr o pohľad na život väzňov v nej. A je treba povedať, že tento pohľad je podaný veľmi autenticky, skoro až dokumentárne. Prekvapila ma celková situácia vo väznici a spôsob života väzňov, ktorý sa zdá byť (nerátajúc hygienické podmienky) celkom voľný. Zábery v dokumente Bus 174 z väzníc sú podstatne skľučujúcejšie. Záver je samozrejme drsný. (28.05.2012)

Scénář: Hector Babenco, Fernando Bonassi, Victor Navas .. Zdařilá mozaika smutných lidských příběhu, vyprávěná vězni svému lékaři během preventivních prohlídek. Samotní vězni, ať už vrazi, dealeři drog nebo násilníci jsou vyobrazeni spíše jako kladné postavy ve špatném světě - tohle je jediné místo, nad kterým je třeba přimhouřit oko. Jinak servíruje režisér Hector Babenco drsnou podívanou plnou vězeňského sexu, drog, potyček a nepsaných pravidel z dnes už neexistující věznice, která se nevalně proslavila velmi krvavě potlačenou vzpourou. Byť samotná vzpoura zabírá jen minimální část děje, na působivosti a hrůznosti aktu to nikterak neubírá. Přesto těžiště příběhu leží spíše ve vyobrazení těžkých životních podmínek ve věznici i mimo ni. (11.04.2006)

Ani nevím, jak začít tento komentář, protože o Carandiru se velmi těžko píše. Těžko ji srovnávat s takovými filmy jako Vykoupení z věznice Shawshank nebo Zelená Míle. Divák je sice režisérem veden k fandění vězňům, ale na druhou stranu může vidět i jejich špatné vlastnosti odhalené v celé své "kráse". Snímek je tak plný jakési lidskosti, postavy jsou velmi věrohodné a i přes svou délku vám film nedá šanci se ani na chvíli nudit a vy jste naprosto vtaženi do děje. Ten je místy úsměvný, někdy tragický. A konec je jen logickým vyústěním děje - protože havarijní stav budov přeplněné věznice jen podpoří již tak velkou nespokojenost vězňů. Ve srovnání s Carandiru jsou vlastně naše české věznice luxusní hotely. (17.09.2004)