Reklama

Reklama

Mission: Impossible Odplata - První část

  • USA Mission: Impossible - Dead Reckoning Part One (více)
Trailer 2

Obsahy(1)

Ethan Hunt (Tom Cruise) se s týmem Impossible Mission Force tentokrát vydává po stopách děsivé zbraně, jež má potenciál zničit celé lidstvo, aby ji zajistil dřív, než se dostane do rukou nějakého šílence. Při svém zběsilém a nebezpečném pátrání se však musí neustále ohlížet přes rameno, protože z jeho dávné minulosti se vynořil až příliš živý přízrak. Gabriel (Esai Morales) znal Ethana v dobách, kdy ještě nebyl elitním agentem, a ví o každé jeho slabině. Ethan, pro kterého bylo vždy zdraví a bezpečí jeho blízkých a členů týmu víc než úspěšně splněná mise, možná bude tentokrát muset své priority přehodnotit. (Cinemart)

(více)

Videa (14)

Trailer 2

Recenze (614)

Matty 

všechny recenze uživatele

Mission: Impossible Odplata – První část ještě názorněji než předchozí epizody zpřítomňuje obavu související s budoucností lidstva a Hollywoodu. Film, jehož hlavním padouchem je mimořádně mocná umělá inteligence, vstoupil do kin v době dvojité stávky hollywoodských herců a scenáristů, kteří kromě důstojného ohodnocení žádali také záruku, že nebudou nahrazeni moderními technologiemi. Počítačem vytvářené iluze ve filmu ohrožují přístup k pravdě a relativizují etické kategorie dobra a zla. Ethan Hunt/Tom Cruise je pochopitelně jedinou pojistkou proti tomu, aby stroje ovládly svět, posledním článkem držícím pohromadě lidské společenství (v závěrečné akční scéně, kdy jej jeho parťačka využije jako žebřík, to platí doslova). Čeká jej konfrontace se zatím nejmocnějším nepřítelem, který shromažďuje naše nejskrytější tajemství, přetváří realitu a nachází se všude a nikde. Jinými slovy se bude muset utkat rovnou s (falešným) bohem... jehož zájmy reprezentuje zlosyn s biblickým jménem Gabriel a klíč k jeho ovládnutí má tvar kříže.___ Ačkoliv málokdo dnes v Hollywoodu dokáže tak účinně navodit závratný pocit z pohybu vpřed jako běžící Tom Cruise, Odplata je do značné míry filmem návratů. Ke starým tvářím a analogovým technologiím z dob studené války. Do protagonistovy minulosti i k vychýleným úhlům De Palmovy paranoidní jedničky. A ještě hloub do minulosti. K Frigovi na mašině, Hitchcockovým komediálně špionážním thrillerům nebo na ně navazujícím caper komediím ze sedmdesátých let typu Co dál, doktore? McQuarrie kombinuje stavební principy kinematografie atrakcí a klasického Hollywoodu, ale situace zintenzivňuje a dovádí do takové krajnosti, že se nad jejich nemožností občas rezignovaně uchechtnou i postavy. Vzniká pnutí mezi (neviditelným) klasickým a (sebereflexivním) postmoderním přístupem ke stylu a vyprávění, kdy film střídavě naplňuje a zrazuje naše očekávání, je chvíli hravě ironický, pak tragicko-romantický. Podobně jako se Hunt vzpírá algoritmu. A podobně jako si hrdinové vypomáhají maskami a pokročilými sledovacími technologiemi, které ale opakovaně selhávají. Nakonec se mohou spolehnout jen na lidská těla, důvtip a týmovou souhru. ___ Nedůvěru a podezřívavost postav vůči tomu, co vidí a slyší, vyjadřuje v dialogových scénách nakloněná kamera, zabírající zblízka a v decentrovaných kompozicích tváře herců. Někdy bez ustavujících záběrů, což spolu s překotným střihem (zahrnujícím i skoky přes osu) zesiluje pocit dezorientace, nemožnosti určit, co je pravda a kdo řídí hru. Jindy, obvykle při plánování dalšího postupu, kamera zas neklidně krouží kolem postav. I upovídané vysvětlující sekvence jsou díky tomu strhující a ve filmu prakticky není statický okamžik. K téměř kubistickému rozložení obrazu dochází zhruba v půlce vyprávění během setkání většiny klíčových aktérů na párty v benátském Dóžecím paláci. Dialog postav snažících se rozklíčovat motivace protihráčů je stříhán v rytmu diegetické hudby hrající v pozadí. Jejich slovní přestřelka, při které je každý pohyb kamery synchronizovaný se soundtrackem, připomíná scénický tanec. Také v jiných scénách, byť ne tak nápadně, jsou zprostředkovávané informace srovnatelně významné jako estetická potěcha ze souhry tvarů a linií. Například během honičky úzkými a temnými benátskými uličkami a kanály není pořadí záběrů dané jen kontinuitou probíhající akce, ale také rytmickým střídáním kontrastujících nebo doplňujících se úhlů a pohybů. ___ Epizodicky vystavěný film je tradičně tvořen několika masivními akčními sekvencemi, z nichž každá má vlastní cíl, překážky a vývojový vzorec. Zároveň jsou do sebe pevně zaklesnuté. Každá nás připravuje na to, co se bude dít dál (a co ne vždy probíhá podle předestřeného plánu), a uvádí do pohybu další pomyslné kolo bezchybně seštelovaného mechanismu. Doplňují se také vybrané lokace, poskytující postavám stále menší manévrovací prostor (od rozlehlého několikaúrovňového letiště po uzavřený vlak). Skoro každá sekvence pracuje s těsným deadlinem a nutností přesného načasování, a jak napříč sekvencí, tak v dílčích úsecích (v závěru římské sekvence např. nutnost uprchnout z auta dřív, než jej smete přijíždějící souprava metra). ___ Přestřelky a výbuchy zde narozdíl od těžkotonážních komiksových adaptací nebo vysokooktanové, díl od dílu pitomější série Rychle a zběsile nikdy nezastiňují lidský element. Naopak jsou dvojnásob napínavé díky chemii mezi uvěřitelnými postavami. Jejich charakterizace, probíhající bez pauz rovnou během akce nebo přípravy na další úkol, je navrch šikovně navázána na určité navracející se motivy a rekvizity (např. Huntův zapalovač, jehož putování mezi postavami odráží vývoj vztahu mezi Grace a protagonistou). Právě o tom je celá série. Cruise v ní neváhá s maniakálním odhodláním zas a znovu nasazovat život, aby nás přesvědčil, že sebeinteligentnější stroj nikdy nedokáže něco tak velkolepého jako člověk (resp. tým lidí). V nejnovějším filmu, který je vypravěčsky nejharmoničtější a stylisticky nejvíc experimentální, tak poprvé nečiní jen v podtextu, ale v prvním plánu. Čas na subtilnost už vypršel. 95% () (méně) (více)

Wade Wright

všechny recenze uživatele

Tom Cruise a Christopher McQuarrie spolu „zachraňují“ akční žánr už osm let a pomalu začínají servírovat svoje finální chody. Měli jsme tu po všech stránkách dokonalý Národ grázlů, chladný a po akční stránce vycizelovaný Fallout, no a teď tady máme už šedesátiletého Toma Cruise a umělou inteligenci v podobě první ze dvou částí  Odplaty. Ačkoli na mě film působil lépe než díl předchozí, ten jsem na rozdíl od většiny moc nemusel a přišel mi utahaný, nedá se nové misi upřít pár vrásek. (více) ()

Reklama

Cival 

všechny recenze uživatele

Kvalitní akční blockbusterová práce s několika highlighty - ale to nestačí. Cruise a McQuarrie našli svůj osobitý, poctivý a trpělivý styl a přidávají další solidní díl do série. Řemeslo je velkorysé a na vrcholu současných hollywoodských možností - ale 160 minut neutáhne, protože příběh pokulhává. Story je opět zbytečně zalidněna čtyřmi proplétajícími se partičkami, jejichž kmitání zbytečně brzdí osobní linku, zároveň poněkud zneklidní vize AI jako padoucha. Odklad o rok téhle hrozbě určitě přispěl na aktuálnosti, ale pojetí AI jako zlovolné laškující entity, zamčené na klíček v jedné skříni v ponorce, co se ráda projevuje v podobě windowsáckého screensaveru, pořádá party a není schopná zastavit jednoho ambiciózního šedesátníka, když logicky musí vědět o každém jeho kroku... je prostě bizarní a mimo. Film tak funguje zejména v rovině blízkých osobních vztahů (cool montáž okolo benátského mostku, nástup a výstup z vlaku), špiónský opus se však nekoná, spíš kvalitní průměr v rámci žánru. MI3 >... MI6 > MI5 >  MI1 > MI4 > MI7 ............... MI2. ()

novoten 

všechny recenze uživatele

K prasknutí napínavý a k neudýchání gradující nesplnitelná mise, kterou se možná neredefinuje celý žánr, ale série určitě ano. Nechápu, jak to McQuarrie dělá, že je díl od dílu intenzivnější, nepředvídatelnější a i přes množství lokalit a postav sevřenější. Všechno, co vidíme, je známé z jiných filmů či značek a stejně to snad nikdy nevypadalo a neznělo takhle dobře. Pasáž na letišti mi přišla jako něco tak rafinovaného a tempem k dokonalosti vyladěného, až jsem se bál, že zbytek filmu se podobné lahůdce bude snažit jen přiblížit, ale díky Benátkám, motorce i vlaku byl pravdou přesný opak. Jedna z návštěv kina, kdy bych i po pěti hodinách chtěl přídavek. ()

MrHlad 

všechny recenze uživatele

Já si s těmi letošními blockbustery moc nerozumím, to uznávám, ale u Mission: Impossible jsem si byl jistý, že to prostě dopadnout musí. No a nedopadlo. Ten zásadní problém jsem měl od samotného začátku, protože příběh jako by vypadl z filmů, které se točily před dvaceti lety. Celá zápletka s umělou inteligencí, která všechno ví a všechno dovede předvídat, mi připomněla v lepších momentech Oko dravce, v těch horších Next s Nicolasem Cagem. A jako hlavní záporák působí poněkud nepatřičně a ani trochu děsivě, což bohužel platí i pro Esaie Moralese. Děj mě zkrátka nestrhnul, protože působil jaksi dědkovsky. Jako kdyby scénář napsal někdo, kdo má pořád ještě tlačítkový telefon, dočetl se nedávno něco o umělé inteligenci a když mu spadne Seznam.cz, volá vnoučatům, že mu nefunguje internet… jenže ono je toho víc. Krom mizerných záporáků s nulovým charismatem a pochybnou motivací tu jsou i občas podivně sestříhané akční sekvence, které jsou často navíc zbytečně dlouhé. Chemie mezi Cruisem a Atwell prakticky neexistuje a film doslova kašle na práci s emocemi a nezastavuje, aby si hrdinové i diváci mohli vychutnat a užít i ty hodně zásadní zvraty. Po nabušené pětce a šestce zkrátka Cruise s McQuarriem naservírovali sakra dobré hollywoodské řemeslo, kterému však oproti předchozím dílům občas dost často dochází pára a nedovede nabídnout žádnou vyloženě zapamatování hodnou scénu. Ale bohužel spolu s tím i skutečně pitomý příběh, po kterém se trochu bojím toho, co přijde ve velkém finále. ()

Galerie (85)

Zajímavosti (34)

  • Orient Express používá elektrické a dieselové lokomotivy poskytované místní železnicí a nepoužívá uhlí. (sator)
  • Orient Express nejezdí z Benátek do Innsbrucku. Současný Orient jezdí z Paříže do Vídně přes Mnichov. V letech 1919–1939 jezdil z Paříže do Istanbulu přes Benátky a poté v letech 1945 až 1977. (sator)
  • Pri natáčaní režisér McQuarrie zistil, že herečka Pom Klementieff je tak ohybná, že ju pre jej gymnastické schopnosti prezýval „Pom Cruise“. (Arsenal83)

Související novinky

Nominace na Ceny Akademie zveřejněny

Nominace na Ceny Akademie zveřejněny

23.01.2024

V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (více)

NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD

NEJ filmy a seriály roku dle žebříčků ČSFD

31.12.2023

Blíží se konec roku, a tak opět nastal čas na bilancování toho, které filmy a seriály z letošní produkce se umístily nejlépe v ČSFD žebříčku, jehož podoba není ovlivněna ničím jiným než celkovým… (více)

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

NEJ roku dle TOP uživatelů a adminů ČSFD

30.12.2023

Rok 2023 se uchýlil ke svému konci a přišel tedy čas, abychom vám stejně jako v předešlých letech opět představili výroční topky tří filmů a případně taky tří seriálů podle některých z… (více)

Krásné svátky a PF 2024

Krásné svátky a PF 2024

24.12.2023

Nebýt přesunu druhé Duny na jaro 2024, byl by uplynulý filmový rok výjimečný. I přesto ale byl skvělý, plný filmových překvapení. Tím největším byl “selfmade fenomén” sociálních sítí Barbenheimer,… (více)

Reklama

Reklama