Druhý tah pěšcem

Akční film? To je snad omyl ze strany téhle databázy, myslím, že jen rychlá projížďka aut během úvodních titulek může akční žánr zdánlivě připomínat. Co vysloveně v zdejším žánrovém zařazení naopak sedí, že vedle "krimi" není klasicky uvedeno "drama", na tomhle filmu opravdu snad nic není dramatického, spíš pouze napínavého. Téměř celý film buduje Vít Olmer s kameramanem Kopřivou ponurou krimi atmosféru 80. let pomalu se stupňující a vygradovanou až do dlouhé temné scény, kdy Karel Heřmánek bloudí po nočních chodbách salonu, aby spatřil svého agenta... Několik kriminalistických scén (jako třeba detailní porovnávaní typu písma psacího stroje na velkém plátnu) je opravdu netuctových. Muzika Ondřeje Soukupa všechno jenom podtrhuje. Divák v nápětí očekává nějakou tu akční honičku, rvačku nebo střílečku, v té nejnudnější verzi alespoň psychické zhroucení, ale on se nám jen špion po odhalení v klidu zeptá, zda si může nejdřív obléknout sako :o). To snad nee... To následní zatýkání dalšího agenta uprostřed lesa již není zapotřebí ani komentovat... Jaroslav Dietl se jako scenárista píšící současně v té době mj. scénáře pro "Malý pitaval velkého města" výrazně nepřemohl a sepsal pouze jakoby jednu z dalších těch slabších pitavalovských krimi s uspěchaným koncem. U filmu jsem se nenudil a přínos zhledávám, jen kvůli slabším a nedotaženým momentům musím jít s hodnocením niž. 60% (08.04.2018)

Velice slušný scénář (na kterém s Dietlem spolupracoval Hajný), prsa tentokrát neukáže Paulová, ale Bartošová, spousta známých herců v čurda rolích (dnes se tuším říká cameo), Praha a bistra 80. let včetně slavné rybí restaurace v pasáži na Václaváku, kam jsem moc rád chodil na jídlo (takové už dnes žel nejsou), nebo automat Koruna, a příběh je docela promakaný a pátrání vede každou chvíli jinam. Je fakt, že i tady pomůže krapet náhoda, ale jinak pátrání jede, jak má. Jo, a navíc ty Heřmánkovy cesty - jednou do Blavy, podruhé do Mikulova, přičemž vidět Mikulov 80. let + návštěvu ve sklípku i s lidovými písničkami, to se mi rovněž moc líbilo. Navíc je to svým způsobem hodě pohodový film, a potěšilo mě, že nakonec o ty drogy fakt nešlo. (28.01.2020)

Klasické československé krimi z 80.let, ničím příliš nevybočující z tehdejší filmové tvorby, avšak hlavní postava, kterou jedinečným způsobem ztvárnil K. Heřmánek, pozvedla film minimálně o jednu sféru výše. Heřmánek hraje kriminalistu, který byl pověřen pátráním po údajné nové konspirační síti špionů. Během vyšetřování si počíná velmi osobitě, kouří jedno cigáro za druhým, pořád někam jezdí svým Renaultem, neustále telefonuje svým kolegům a předává jim informace a pokyny, odmítá snahy o sblížení poněkud nerozhodné J. Paulové a také má svého nepříjemného nadřízeného J. Samka jaksepatří na háku. Je to frajer. Kouzelná byla též veselá vložka s nesprávným videem při kriminalistické analýze. Jako bývalého šachistu mě potěšil název filmu, přestože scény u královské hry jsou ve filmu pouze velmi okrajově. Dějová zápletka mi připadá docela kvalitně napsaná a zajímavá, identita hledaného špiona je velmi dobře skryta a Heřmánkovo pátrání mě prostě bavilo. V 80.letech zkrátka ještě V. Olmer uměl točit kvalitní filmy a navzdory všem zdejším kritikům nepůjdu pod 4 hvězdy. (29.05.2012)

Scénář je zoufale tragický (až si zase někdo přede mnou bude defekovat z úst o tom, jaký byl Dietl megatalent...), na druhou stranu díky filmu dostáváme docela přesnou představu o tom, jaký voprc (slovy filmu ovšem "hodinářská práce") asi takové zaměstnání agenta muselo být... Heřmánek díky svému charismatu dělá tu v postatě nesnesitelně sterilní postavu kontrarozvědčíka aspoň trochu bérebl. Velmi vyzdvihnout ovšem musím jednak práci Olmerova dvorního kameramana té doby Oty Kopřivy, jednak hudbu velmi talentovaného mladého Soukupa. Oba elementy tento film o v podstatě hnusné šedivé době dělají až skoro zajímavým... (25.09.2010)

Nebýt krátké scény z vinařského sklépka a vtipného dialogu na úplný závěr, nebylo by v této kriminálce o ničem nic zajímavého. Nesmírně ulondaný, dlouhý, zbytečný a nudný film. Heřmánek snesitelný, stále ale jen pátrá od ničeho k ničemu, zbytek osazenstva jen do počtu. Pointa též o ničem. Slabota alá Vít Olmer. (15.08.2012)