Playgirls

Příběhově je to sice volovina, ale líbilo se mi balancování humoru až skoro na hraně parodie (Víznerova postava je prostě luxusní). A na herečky se dá koukat (Míša Kuklová na mě působila perfektně přitažlivě i odpudivě - femme fatale). Esence devadesátek - uvolněné mravy, podnikavost, zrady a všude samé mobily :)  Místní hodnocení se mi zdá až překvapivě přísné. (24.04.2022)

Naprosto zbytečný filmy, který na tomto světě slouží jenom k tomu, aby jste po 15 minutách začali umírat nudou + ještě z té neskutečné demence filmu, která je na vysoké úrovni. Nevim o co to byl pokus, ale každopádně se povedla výtečná konina, blbost a slátanina. Herecké výkony naprosto příšerné...Jestli tohle měla být komedie, tak já jsem činský papež. Tohle není ani céčková kategorie, tohle je "zetková". Druhý díl jsem díky bohu neviděl, to bych už musel spáchat asi (sebe)vraždu. :-D (13.01.2011)

Film nebyl tak dobrý jako Páralova románová předloha; bohužel jeho myšlenky a psychologické prvky se nedaly zfilmovat, to se Olmerovi nezdařilo, a nezdařilo by se to nikom; to chce přečíst si knihu... Herecké výkony také nebyly skvělé, ale nezapomeň, že to byl v našich dějinách snad první povolený lehce pornografický pokus... (07.01.2012)

Otíku, dřív jsi byl jen takovej hajzlík... Ale teď jsi prvotřídní svině. Olmer se s tím nepáral. Už tak dost svérázný vhled poučeného severočeského literáta do problému prostituce převedl na plátno, jak se na první polovinu 90. let sluší: na druhořadém materiálu značky Fuji; s herci, které nikdo jinde nechtěl; s rozpočtem jako na podřadnou reklamu; se scénářem, který by neuhráli ani ti, kteří angažmá odmítli. Nejvěrohodnější štětkou v ansámblu je prakticky nehrající Martina Adamcová. Zestárlo to hůř a víc, než Vávrův Jan Hus. I když je to jako celek vážně tak špatné, že už to není ani podmanivě legrační, najdou se okouzlující jednotlivosti, pro něž na film stojí zato koukat i po bezmála třiceti letech: Zeitgeist, že by se dal krájet; tělo a obstojné herectví Michaely Kuklové; bizarní erotické scény s Miroslavem Moravcem a dalšími nemehly. Skutečnými třešničkami na dortu jsou potom soundtrack z pera Miroslava Vydláka, znějící jako dehonestující karaoke Duran Duran a Tears For Fears. A budhistické meditace v podání Oldřicha Víznera. Zbytek jsou pomeje... (11.02.2021)

Na melancholickou Simonu Chytrovou bych se mohl dívat celý den, ale to je tak všechno, co se tu dá pochválit. Scénář je zmatený a postrádá gradaci, hudba s anglickými písničkami je výsměchem. Laciná explicitnost se nese na vlně porevoluční snahy šokovat a vnášet do všeho erotiku. Vůbec nevím, proč tohle vzniklo, a ptám se sám sebe, zda je Páralova předloha taky tak hloupá. Pro komentář s tímhle pořadovým číslem jsem si mohl vybrat lepší film. (1 111.) (29.02.2016)