Televize v Bublicích aneb Bublice v televizi

Přesně, jak zde už zde metaforicky popsal "mchnk" nebo v sáhodlouhém komentáři "Adam Bernau": Na jedné straně se nezapře osobnost Jaroslava Papouška, který v předešlé dekádě spolupracoval např. s Milošem Formanem na filmu Hoří, má panenko! a je tu také dost cítit trendy nové vlny zlatých šedesátých let, pokud jde o uvolněný, improvizačný styl. Nápad slušný, dialogy a ztvárnění věrohodné, poutavě působí rovněž účast populárních herců (Haničinec, Libíček, Hlinomaz) mezi neznámými tvářemi či přímo nehereckými účinkujícími. Na druhé straně onu "experimentálně" zachytávanou současnost tvoří období vrcholné normalizace a téma kulturního a pracovního života na vesnici... Ve výsledku nejde sice o tradiční agitku, ale pachuť nějakého toho socialistického dokumentu či podprůměrné slávností estrády přes veškerou originalitu, uvolněnost i dokonce satiru zůstává. Některé momenty z příprav a realizaci televizního natáčení na vesnici jsou vtipné , jiné (např. když akční soudružka na kole honí předsedu kvůli srazené slepici) přímo na ránu. Takže za mě vcelku zajímavý, leč rozporuplný a spíše průměrný filmový počin. (55%) (13.11.2018)

Námět mi přijde poměrně nosný a některé pasáže jsou relativně zábavně. Místy mi to silně připomínalo staré dobré Hoří má panenko. Bublice by se tomuto filmu chtěly nejspíš dost přiblížit a občas se jim to poměrně dáři. Jenomže nemají tu šťávu, ty skvělé dialogy, ty neherecké výkony a hlavně ten satirický tón. Možná se o něj snaží, ale co naplat. Vždyť je to tady samej soudruh, samý prospěný práce pro obec, samá JZD a tak dále. Papoušek s příchodem 70.let nejspíš trochu zblbnnul. Navíc profesionální herci se mi sem moc nehodili a jejich výkony mě nebavily (och, kde byl pan Šebánek?). Světlou vyjimkou byl Jan Libíček ve své poslední roli ředitele. Ten tady podává jeden ze svých nejcivilnějších výkonů, škoda ho. (15.08.2019)

V Bublicích ať si maj lidi televizí třeba milión, hlavně už proboha nikdy nedávejte Bublice v televizi. Původně jsem si myslel, že hlavním problémem filmu je použití skutečných herců, že třeba s neherci by to dopadlo lépe... Ale pak jsem si vzpomněl na Homolkovy, kde byl civilem kromě dvojčat jen Šebánek, a jak to panečku šlapalo, jak jsme se při tom nasmáli. Takže u Bublic bude problém jednoznačně ve scénáři. Jediné, při čem jsem se kapánek pobavil, byl Novotný zamlada v roli neodolatelného svůdce žen. No koneckonců proč né, že, v nějaké zastrčené vesnici... i to se mohlo stát. A nutno říct, že Haničinci role všelijakých funkcionářů vždycky sedla nádherně, zahrál je naprosto přesvědčivě. Takový ten přitupělý výraz v obličeji, ráznost v řešení problémů, ráznost v gestech, statná, malinko obézní postava... Prostě takový ten pravý muž, o kterém se tvrdí, že má smrdět i na fotce. (10.05.2013)

Satirický potenciál byl umrtven hned v zárodku, neboť film se nezaobírá žádným existujícím problémem – výchozí nápad slouží výhradně ke generování rádoby humorných situací, nikoli ke kritice zarážejících jevů. Obyvatelé smyšlené titulní vísky žijí ve vakuu a jejich jednání nijak nereflektuje vnější svět, dobovou realitu, k níž se (po vzoru Havlova zelináře) křečovitě hlásí jenom dokola omílanými stranickými frázemi. Ono jednání má přitom podobu nekonečného a neplodného schůzování s předem známými výsledky (proti si samozřejmě nikdo hlasovat nedovolí), takže jsou pro oživení alespoň uměle vyvolávány nesmyslné hádky (a právě jejich zjevná umělost mi brání přirovnat film k Hoří má, panenko, jakkoli si Papoušek z Formanova mistrovského díla několik nápadů vypůjčil). U několika konkrétních narážek tak jako tak není patrné, jestli jsou míněny ironicky, nebo vážně, jestli se Papoušek uvědomělosti bublických venkovanů vysmívá, nebo ji vyzdvihuje jako vzorové chování. Následky organizace volného času nejsou nikterak tragické a k posouzení příčetnosti Bublických schází výraznější konfrontace s lidmi, kteří mají míru normalizovanosti jejich vsi posoudit. Pro inspiraci, jak točit komunální satiru s podobným námětem, se tvůrci mohli podívat na Vítáme vás, pane Marshalle od Berlangy, na film, který není ani roztahaný, ani nezacílený ani bezzubý. 45% (03.10.2012)

Trochu satirický pohled na naši tradiční sousedskou vesnici, jakýsi předobraz Troškových komedií Slunce, seno... Ano, takoví jsme byli. Bohudík. Ono být v té době v televizi, to bylo něco, a tak nebylo divu, že se jézeďáci (když už tajemníkovi uteklo prase a předseda měl skřipku) chtěli jaksepařrí vytáhnout. Jenže televizní štáb přijel udělat reportáž nikoliv v létě, ale v zimě. A co točit, když už nefungovali ani hokejisté ani ochotníci... Ne že by to byl film k popukání, ale díky naší výborné herecké generaci se na to koukalo docela pěkně. (02.12.2019)