Haunted Summer
Režie:
Ivan PasserScénář:
Lewis John CarlinoKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Christopher YoungHrají:
Philip Anglim, Alice Krige, Eric Stoltz, Alex Winter, Laura Dern, Peter Berling, Terry RichardsObsahy(1)
Dva slavní básníci a noc plná démonů... V létě roku 1816 se u Ženevského jezera sešli básník Percy Shelley (Eric Stoltz) se svojí milenkou Mary Godwinovou (Alice Krigeová) a její nevlastní sestrou Claire Clairmontovou (Laura Dernová) a lord Byron (Philip Anglim) se svým společníkem a osobním lékařem Johnem Polidorim (Alex Winter). Společný čas v Byronově pronajaté vile trávili filozofickými debatami, rozjímáním o umění, sexem a drogami, jimiž je ochotně zásoboval Polidori. Pod vlivem oněch letních událostí začala Mary (která se za Shelleyho později provdala) psát svého slavného Frankensteina, Polidori vytvořil klasickou hororovou povídku Upír a lord Byron napsal báseň Mont Blanc (jehož silueta se za hezkého počasí odrážela ve vodách jezera)... Ivan Passer, který po srpnové okupaci Československa emigroval do Spojených států, se sice uplatnil v Hollywoodu (jeho nejlepším americkým dílem zůstává drama vietnamského veterána Cutterova cesta – 1981), ale nikdy nedosáhl vrcholného úspěchu jako např. Miloš Forman. V roce 1988 zfilmoval román Anne Edwardsové Strašidelné léto (1972), popisující výše zmíněné události. Na rozdíl od předchozího filmu Gothic (1986) britského režiséra Kena Russella, vyprávěného s typickým Russellovým zaujetím pro hororové fantazie a vizuální úlety, zvolil Passer realističtější a také serióznější přístup pro zobrazení trýzněných myslí obou romantických básníků a jejich přátel. Místy až snovou atmosféru podtrhuje působivá fotografie známého kameramana Giuseppeho Rotunna (natáčelo se u italského Lago di Como) a uměřené výkony hlavních představitelů. Kromě zmíněných dvou filmů popisuje toto setkání u Ženevského jezera rovněž španělský snímek Veslovat po větru (1987, Remando al viento) s poněkud překvapivě obsazeným Hughem Grantem jako lordem Byronem. (Česká televize)
(více)Recenze (18)
Veľmi dobrá dráma zobrazujúca osobnosti veľkých romantických básnikov Georga Gordona Byrona, Percy Bysshe Shelleyho a ich vzťahov s ženami. Sex, drogy a démoni v období romantizmu. Zmes hedonizmu, lásky, nenávisti, strachu a zvedavosti, ktoré sprevádzajú postavy filmu, vytvárajú napätú bizarnú atmosféru, vďaka ktorej vznikol žáner hororu. Produkcia je kvalitná a herecké výkony veľmi dobré. 75% ()
::::::::::::::::::::::::: Skvělý námět, ale bužel chabé zpracování. Z filmu se dalo vytěžit monohem, mnohem, mnohem více. Upřít filmu atmosféru ale nemohu, ta byla vynikající, mnohdy i strašidelná. 2,5*. ::::::::::::::::::::::::::::::: ()
Strašidelné léto prozrazuje, proč se Ivan Passer narozdíl od svého souputníka z české nové vlny Miloše Formana nedokázal náležitě prosadit v zámoří. Forman by uměl do životopisného motivu vnést podstatně větší atmosféru a jiskření. Film o největších společenských bouřlivácích oné éry by měl provokovat a pobuřovat, místo toho bohužel nudí. Je to utahané, zahlcené v dialozích, bez nápadů, a tak jediným plusem pro mě byla přítomnost mladičké Laury Dern. Philip Anglim mě v roli lorda Byrona o svých hereckých kvalitách nepřesvědčil. Celkový dojem: 40 %. ()
Bohémové minulých staletí dnes jen v básních.. Čekal jsem více pane Passere. ()
Obsahově velmi zajímavé, natočené bohužel tak, že by to uspalo i slona. ()
Z pohledu hororového fanouška je to promarněná šance. U Ženevského jezera se v létě 1816 odehrálo setkání, ze kterého vzešla první moderní upírská povídka (a zrovna filmový John Polidori nevypadá, že by byl takového literárního výkonu schopen) a román o uměle stvořené bytosti (i když do něj tehdy ještě ne manžel Shelley autorce dost kecal a donutil ji text rozšířit, pročež se v současnosti moc nečte). V Passerově podání je to jen vztahová čtyřka pod vlivem opiátů. Oproti Russellovu Gothicu je to jen komorní setkání pro pět herců, které dlouho v paměti nevydrží. ()
ČESKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČT 1 = 1.5.2009 (30.4.2009) ()
Hlavní (jedinou?) předností tohoto ponudnělého snímku jsou tři zajímaví kluci, kterým to velice slušelo: 36letý Philip Anglim (lord Byron), 23letý Alex Winter (Byronův společník a lékař John Polidori) a 27letý Eric Stolz (básník Shelley). . . . . . . ()
----- "Z té obludy čišela touha a smutek - a já jsem věděl, že jsem to já." ----- Něco málo o volnosti bez zábran - a taky o podlosti bez výčitek ... o bezbřehém egoismu a absolutním sobectví - a taky o otevřeném srdci ... a snad i opatrném přátelství - ale to jen tak na okraj, aby se neřeklo ... v příběhu, který se inspiroval realitou. ()
„Musím vás varovat. Budu o vás usilovat všemi zbraněmi, které mám k dispozici.” - „Lásku získáte jen láskou, ne zbraněmi. Není to bitva.” - „Proč se jí tak usilovně vzpíráte?” - „Jí ne. Vám.” +++ „Je-li všechno klam a mam, je přeludem i zánik sám.” +++ Námět vycházející ze skutečného setkání u Ženevského jezera má dozajista velký potenciál, přičemž četné dialogy obsahují nejednu hlubokomyslnou myšlenku. Nebýt ovšem toho poněkud rozpačitého a nezáživného zpracování, mohlo jít o výrazně lepší film. (60%) ()
Mal som väčšie očakávania ako sledovať partičku zabávajúcich sa mladých intelektuálov, ktorí aj s použitím drog zabíjali nudu na víkendovej "chate". Hoc v historickom háve, hoc so skutočnými historickými postavami, prevláda prevažne nuda. Očakával som, že aspoň časť filmu bude venovaná vzniku románovej vedecko-fantasticko-hororovej klasike - Frankensteinovho monštra a tiež vzniku Polidoriho poviedky Upír - nestalo sa. Okrem spomenutia, že Mary Shelleyová nemá múzu na písanie, sa viac nič v tomto smere neudeje. Niekoľko intelektuálnych teórií či občasný nádych atmosféry neboli celkom zlé, zbytok je však nezáživný a aj spracovanie pripomína skôr televíziu. ()
Mírný podprůměr. Za 2,5*. ()
Vše dovoleno. Pod vlivem. Pro vaše temno. Ten mračný zrak. Ta hříšná arogance. Drákulovský mrav i elegance. Intimní bohémové. Erósové bez bázně. Básníci černé tuše. Odpoutaní, rozpoutali p(r)ožitek. Ve světle lože. Ve vlnách. Laškovný řád ducha imaginace, orosený šer(m)em slov. ()
Spíš slabé než průměrné. ()
Nádherná, magická atmosféra už od úvodních titulků. Nádherná kamera a prostředí, skvělé obsazení, nádherná hudba, úžasný námět (navíc skutečná historická událost), a ačkoliv po režijní stránce mi Strašidelné léto nepřišlo kdovíjak invenční, bavilo mě to od první do poslední minuty, což jsem nečekal. Tenhle film rozhodně není pro každého, ale když se divákovi trefí do noty, ten bude odměněn překvapivě silným zážitkem, který sice stačí vidět jenom jednou, ale ten zážitek, který film zanechá, bude natolik intenzivní, že to stačí. A vidět ho jen jednou stačí taky proto, že dějově to opravdu není až tak zajímavé. 75%. ()
Light zhýralost a neřest obalená tunou nudy, řečmi a pokusem vytvořit danou atmosféru pro daný nápad....(pro lepší orientaci doporučuji před možným sledováním nastudovat na co se bude koukat...popřípadě v průběhu mírně zrychlit na přehrávači, film dostane lepší spád:) ()
Poctivě natočený příběh z epizodního setkání dvou bohémských literátů i s jejich ženskými protějšky. Film plyne vcelku poklidně, zlatá mládež své doby si užívá plnými hrstmi svých společenských privilegií a materiálního dostatku, obklopená sloužícími a krásným prostředím, nudu si zpestřuje vznešeným mudrováním, flirtováním a opiovými hrátkami. Z těch se pak rodí halucinogenní situace, které i do filmu přinášejí občas závany napětí a vzruchu. Vysoká literatura se tenkrát zřejmě rodila z dobrého vzdělání, velkého talentu, dostatku volného času bez jakýchkoli povinností, z touhy po dobrodružství a vnitřní rozpolcenosti. V době akčních thrillerů může leckomu tento snímek připadat až nudný, ale je podle mne odrazem romantického ducha tehdejší doby a jiného plynutí času, který ještě nebyl splašený jako dnes. Do příslušné atmosféry je třeba zlehka vplout, naladit se do ní, a pak i tempo filmu je příjemné tak akorát. Škrtnul bych snad jen to Byronovo patetické zvolání na konci filmu za odjíždějícím kočárem s přáteli, to už Passer nezapřel svůj přerod v Američana. ()
Opět jsme u toho jak špatné dětství formuje člověka. Málo lásky,nebo skoro žádná udělá s citlivým a postiženým člověkem k tomu nevídané věci. Ještě , že se potřeboval vypsat a zanechal nám tak literární skvosty. ()