Vargtimmen
Hour of the Wolf
Hodina vlka
Režie:
Ingmar BergmanScénář:
Ingmar BergmanKamera:
Sven NykvistHudba:
Lars Johan WerleHrají:
Max von Sydow, Liv Ullmann, Gertrud Fridh, Georg Rydeberg, Erland Josephson, Naima Wifstrand, Ulf Johanson, Gudrun Brost, Bertil Anderberg, Ingrid Thulin (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V prvním filmu ostrovní trilogie (Hodina vlků, Hanba, Náruživost), natočené na ostrově Fårö, se střetávají pozitivní a negativní síly, které se složitě přelévají v partnerském vztahu duševně nemocného malíře Johana (Max von Sydow) a jeho těhotné ženy. Zemitá Alma (Liv Ullmannová), prozářená vnitřním jasem a cele oddaná svému muži, bývá označována za jednu z nejkrásnějších ženských figur v Bergmanově filmografii. Její celistvá osobnost, kypící tělesným i duševním zdravím, napájená archetypální silou mateřství, se bytostně brání temnotám manželova vnitřního světa. Cit jí však velí sdílet s ním jeho úzkostné chiméry, a tak se nechá vtáhnout do Johanovy chorobně rozjitřené imaginace. Tam však už ztrácí svou světskou sílu a nedokáže muže uchránit před ničivými běsy. Po jeho zmizení zůstane Alma na ostrově sama, v očekávání dítěte, které se ovšem v Bergmanově filmu už nenarodí. Naděje, naznačovaná na začátku filmu v rozkvetlém stromu, se na jeho konci vytratila: Almu zastihujeme sedící pod holou kostrou stromu. V Bergmanových filmech bývá často mateřství upřeno právě těm hrdinkám, které jsou k němu svou přirozeností nejvíc disponované. A naopak ty, které jsou dětmi obdařené, k nim nenacházejí blízký vztah. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (137)
Na rozdíl od Persony možná až zbytečně nejasná výpověď o jednoznačných motivech, kde Bergman na malém prostoru znovu zuřivě ukájí svou obrazotvornou vášeň. Znepokojující a fantazijní, ale přesto jakýmsi morbidním způsobem pravdivý příběh o duševním trýznění, o milostném soužití milujícího a tápajícího, který by si mělo devět z deseti zasnoubených párů před svatbou povinně pouštět, aby poznaly širší podstatu manželství. A to i přesto, že Hodina vlků je více uměleckou hororovou báchorkou než typickým, čistokrevným Bergmanovým intelektualismem. Tak jako tak, svou formální sílu a poselství si zachovává takřka plnohodnotně... 75% ()
Jeden z Bergmanových vrcholov. Stvárnenie života nie nepodobné atmosférickému šelestu príbehov Howarda Phillipsa Lovecrafta. Skladám poklonu. 100% ()
Temné severské drama plné mystiky a výplodů šílenstvím zkrouceného mozku. O významu mnohých scén a náznaků by zřejmě ani Bergman neuměl přesně říct, proč tam jsou, protože jejich vznik je veden spíše intuicí než racionálním záměrem. Nicméně výsledkem je ponurá depresívní nádhera. ()
Umelecko-surreálne dielo s hypnotizujúcim účinkom. Obyčajne takéto filmy moc nevyhľadávam, prípadne musím mať na ne náladu, ale I. Bergman ma vždy niečím dostane, niečím vlastným a tak výrazným, že celkový dojem razom letí do výšin. V tomto prípade je to neskutočne chladne depresívna atmosféra, z ktorej ma mrazilo ešte aj v kostiach. 75/100 ()
Bolo len otázkou času, kedy ponurý Bergman zavadí o romantizmus (v historickom zmysle slova), surrealizmus a horor. Syntéza týchto troch pojmov totiž dokonale vyhovuje povahe autorovho snaženia - sprostredkovať mučivý účinok iracionálneho fungovania ľudského podvedomia i vedomia. Výsledkom je akási moderná filmová balada, ktorá má dosť blízko k niektorým pasážam zo Selmy Lagerlofovej či Karen Blixenovej. Približne takú atmosféru mohla mať Herzova "Morgiana", ak by bol režisér mohol pracovať slobodne. Nuž a atmosféra "Hodiny vlka" je taká superexplozívna a tak prestúpená "smogom", až má divák pocit, že potrebuje plynovú masku (alebo kyslíkový prístroj). Tragika labilného hrdinu sa premieta do panoptika morbídnych démonických postáv, ktorých znepokojivosť je až fyzicky cítená. Hrdina podlieha a stáva sa jedným z nich, zdarne sekundujúc romerovským mŕtvym hrdinom z toho istého roku. Nie je dôležité vidieť a vedieť všetko, náznak je vzrušujúcejší než explicitnosť - z bábkového divadla uvidí divák len úvodné zlovestné gesto, zvyšok predstavenia sa odohráva v tvárach hercov. Tak nejak som si vždy predstavoval dokonalý film. Mystérium, vízia, kontemplácia. ()
Jednoduše___Bergman si podobný styl vyprávění ve své době již mohl dovolit. Jeho zhmotnění imaginární reality je hodno jen podobně zkušených tvůrců. Složitě___Umělec. Necítí se tak, ale v hloubi duše mu dělá velmi dobře, když si to o něm lidé šeptají. Jeho forma umění ho ovšem ničí. Postavy v jeho obrazech ožívají, aby mu připomněly, proč vlastně vznikly. Nechtěný pohled na vlastní nejtemnější potřeby musí dovést k šílenství každého. Umělcova žena___Promlouvá s divákem. Postupně usychající krása je nakonec plně pohlcena černou hodinou. Vzdoruje všemožnými způsoby, ale vlků je hodně. Zahlcují ji slovy, ve kterých není nic, jen prázdnota. Alma bojuje o znovunaplnění smyslu svého života. Dítě___Bergmanův nevyřčený happy end, i když použít tento výraz je v tomto případě skoro až nevhodné, ale jelikož mne režisér i v tomto filmu místy upřímně rozesmál, tak neodolám. Osobně bych to za horor nepovažoval, v žádném případě jsem se nechtěl "bát". Namísto strachu divák dostane notnou dávku těžkého psychologického dramatu, který je podpořený vynikajícím psychedelickým hudebním doprovodem v nejvypjatějších scénách. ()
Skoro všetky Bergmanove filmy som videl približne v rovnakom období, a toto je film, z ktorého si pamätám najmenej. Zrejme je to neuchopitelnosťou deja, a ide skôr o film, ktorý si tvorca natočil viac pre seba ako pre diváka. Ale mám chuť si ho ešte niekedy pozrieť. Hodnotenie je veľmi relatívne. Videl som znova a musím zopakovať, že tento film je sebestredným umením. Nie je to ale vôbec kritika, iba fakt a upozornenie pre divákov, túžiacich po silných emóciách a katarzii, Vargtimmen je úplne iný typ umenia. ()
Viacerým Bergmanovým filmom nerozumiem. Religiozita, fóbie a démoni, ktorých do nich vnáša, to všetko je mi cudzie. Ale kamera ma v tomto filme zaujala. Takže, Ingmar, od mňa to je dnes iba za tri. ()
Má hodina a půl s vlkem na kole byla kapku snesitelnější než tahle Bergmanova. Na vcítění se do tohoto díla jsem zřejmě příliš hormonálně stabilní. Obligátní dvě nepochopené. ()
Naprosto přesný Marigoldův komentář výborně vystihuje i mé pocity z tohoto filmu. Dodám jen pár drobností: 1.V interpretační rovině je snad snímek do jisté míry i vyjádřením Bergmanova postoje ke vztahu umělce a konzumentů jeho díla (potažmo kritiků). 2. "Hodina vlků" je celkově podívaná pro silné nervy, na mne osobně však opravdu hrůzně zapůsobila zejména scéna z mořského útesu, kdy kombinace nervy drásající hudby a chlapce zlověstně stojícího za Johannovými zády navozuje atmosféru ďábelského zla a dává tušit, že se zde schyluje k tragédii. Následný výbuch násilí pak už paradoxně působí mnohem méně skličujícím dojmem. 3. Těžko říci nakolik to byl tvůrčí záměr, ale přestože je ve filmu umělec několikrát zachycen při práci a jeho díla jsou častokrát komentována, ukazována jsou však postavám výhradně mimo obraz a filmový divák z nich neuvidí ani čárku. ()
Bergman se vším co k němu patří. Horor jsem zde opravdu nenašel. ()
Tento počin spoľahlivo vydesí kohokoľvek,kto si myslí,že sa mu to stať nemôže,ja som si to myslel a dopadol som extrémne depresívne ešte z depresívnejšieho počasia,ktoré ma sprevádzalo počas pozerania nepríjemného snímku,ktorý sa dostane hlboko pod kožu,ešte stále mám divný pocit. Ingmar je divný filmár,ktorého nenavštevujem často,lebo jeho filmografia býva náročná pre diváka,ktorý si myslí,že si oddýchne pri bergmanovkách,ja sa nebránim zvláštnym filmovým dielam,tento,čo som od neho videl, je doteraz tým práve najdivnejším v dobrom slova zmysle s hercami,kde mi z Maxa behal mráz po chrbte,alebo z totálne divnej spoločnosti,kde s potenciálnou manželkou chodili na návštevy... A čo by bol Bergman bez jeho dvornej herečky Liv Ullman,ktorá má z neho depky,t.j aj z Maxa aj z Ingmara. Dokonalý film,čo sa týka kamery,hercov,réžie,ale prazvláštny tým ako sa bude vyvíjať tento story. ()
Ingmar Bergman trpěl podle všeho depresemi celý svůj dospělý život. Nicméně v době natáčení Hodiny vlků bych typoval, že u něj úzkosti a temné nálady musely dosáhnout vrcholu. Protože podobně deprimující horor jsem snad ještě neviděl. Je jako strašlivý výkřik uprostřed noci plné hrůz, který nikdo nikdy neuslyší... ()
Bergman je maestro budovania atmosféry a majster estetického cítenia, na absolútneho génia Svena Nykvista píšem ódy v každom komentári, ale čo mám robiť keď ten chlap je "kameramanský Boh"!?! Hodina Vlkov je vizuálno- filozoficko- alegoricko- metaforicko- mrazivý silný zážitok. Berganove filmové rozjazdy sú síce dlhšie a možno menej záživné, ale druhá polovica je tak fenomenálna a "doritinakopávajúca" že plný počet je namieste! ()
Hodina vlka je najdémonickejší zo všetkých troch filmoch, doslova rozpitváva psychiku postáv. ()
Tak tento Bergman, to bol čistý Lynch! No možno nie tak nezrozumiteľný, ale jednoducho haluze. Pre niekoho dobrá referencia, pre niekoho zlá. Mňa to nepotešilo. Ale tá Liv Ullmann (držiteľka môjho titulu najhoršia profilvá fotka na čsfd) hrala geniálne. ()
Kam až nás může dohnat naše minulost a naše hříchy. Pak ani nevinná a Bohem požehnaná žena nemá šanci. I když - kdo ví? Syrově natočené drama, kde nevíme, co jsou, a co nejsou představy, a kde postupně odkrýváme temnou minulost slavného malíře, který se od ní snaží utéct a který vlastně žádá o odpuštění - stejně jako kdysi, když byl dítě. A co když ti démoni ovlivní ženu, co když ovlivní dítě? Vynikající scény ostrova, surrealistické zámku, 216 let stará babča, a přitom v podstatě minimalistické podání. Jen - i když je potřeba vnímat všechny řečené náznaky a motivy - v určité chvíli jsou přece jen karty dostatečně odkryty, takže se na rozuzlení už jen zbytečně a pozvolna čeká. ()
For ME 83% ()
Díla Ingmara Bergmana jsou podobně jako ty od Davida Lynche naprosto úchvatné svým zpracováním, ponurou atmosférou která zcela zruinuje vaše psychické rozpoložení a jen málo kdo je zcela pochopí. Přesně takto tomu je i u tohoto surrealistické filmu nabitého expresionismem a jistou podobností se dá zařadit i ke gotickému hororu. Zhruba takhle nějak shrnul distributor charakteristiku tohoto snímku a já s ním více méně souhlasím. Přestože nemám moc rád hraní s cizími slovy, jejichž význam mnohým moc neřekne musím uznat, že tentokrát to vystihli docela přesně. Protože tohle byla vážně jízda, kterou jsem si užil od začátku až dokonce, ale nemůžu říct, že jsem jí zcela pochopil. ()
Již Johan s Almou vzájemně sdíleli a nikdo je nezval piráty!!! Já k tomu v podstatě němám co dodat. Hodnocení v tomto případě hovoří za vše. Výborná záležitost, která mě svou jemnou psychotičností doslova pohltila. Skvělé vykreslení postav. Liv Ullmannová je zářným příkladem toho, že skvělá herečka vůbec nemusí být hezká. Přesto je zajímavá. Prostě skvělý kousek. ()