They Shoot Horses, Don't They?
Kone sa taktiež strieľajú
Režie:
Sydney PollackKamera:
Philip H. LathropHudba:
Johnny GreenHrají:
Jane Fonda, Michael Sarrazin, Susannah York, Gig Young, Red Buttons, Bonnie Bedelia, Bruce Dern, Felice Orlandi, Art Metrano, Tim Herbert, Ian Abercrombie (více)Obsahy(2)
Tisíc pět set dolarů – to je odměna, již může získat taneční pár, který nejdéle zůstane na tanečním parketu, pořádaném v prostředí velkolepého zábavního pavilónu nedaleko mořské pláže. „Taneční maratón“ je senzací pro diváky, pro zúčastněné na parketu pak příležitostí zadarmo se najíst, s vidinou odměny v případě vítězství navíc. Stačí jen vyplnit přihlášku a podstoupit běžnou lékařskou prohlídku. Není divu, že do soutěže se hlásí i náhodní účastníci. Také ústřední dvojici Glorii a Roberta spojila náhoda tanečního reje. V tragickém příběhu, natočeném podle románu Horace McCoye se nehraje jen o peníze, ale doslova o všechno… Děj slavného filmu, který natočil režisér Sydney Pollack (Tři dny Kondora, Jeremiah Johnson, Vzpomínky na Afriku), se odehrává v roce 1932, v době Velké hospodářské krize. Příběh, stejně jako literární předloha, byl pojat jako hořké podobenství o absurdní existenciální situaci moderního člověka. Film – mimo jiných – získal Oscara (za vedlejší herecký výkon) pro Giga Younga v roli konferenciéra. (Česká televize)
(více)Recenze (198)
(Pozor, může obsahovat SPOILER...) Tento mistrovský kousek Sydneyho Pollacka je metaforickou hříčkou, jež sice historicky sahá k hospodářské krizi v 30. letech, nicméně její podstata je nadčasová; tu a tam totiž někdo z nás zakusí onu bezvýchodnost situace do takové míry, že je ochoten podstoupit lobotomii vlastní hrdosti. Únavný taneční maraton jako metafora zoufalého života? Koně se také střílejí je především existenciální příběh, jenž zobrazuje osud jako ozubené soukolí, které člověka drtí mezi svými evolventami tak nemilosrdně, že občas nemá jinou možnost úniku, než jaký zvolila Gloria Beatty v podání skvělé Jane Fondové. Koně se také střílejí nabízí také fascinující přesah do dnešní doby, kdy lidé z existenciální beznaděje (nebo ještě častěji nudy) vstupují na křehký led pseudoreality šou, v niž se podrobují podobnému martýriu jako účastníci onoho nešťastného maratonu (i když oni si to tak asi nepřipouštějí). V konečném důsledku stejně nikdo z pokušitelů štěstěny nevyhrává a v tom je ten výsměch, který nahání hrůzu... ()
Šílenost, umanutost, taneční soutěž až za hranice snesitelnosti a podstaty bytí, skutečně jedinečný zjev ve filmové tvorbě tehdejších autorů s výraznou Fondovou. ()
"They don't give a damn whether you win... They just want to see a little misery out there so they can feel a little better maybe." ()
Zajímavý, svým způsobem dystopický námět převedl Sydney Pollack s až znepokojivou nezúčastněností. Svět venku v podstatě neexistuje, vše rámuje pouze prostředí nelidské soutěže, které samo ztělesňuje kritizovanou náturu společnosti - unavení lidé plahočící se za stereotypními povinnostmi, trpící hlady v krizí zmítané době a sloužící nabubřelé a senzacechtivé buržoazní elitě. Hůře uchopitelný než většina tehdejších hollywoodských produkcí, směřuje film k jednostranné depresi a neposkytuje žádná vodítka, která by mohla strnulého diváka duševně osvobodit. Škoda jen, že přes všechny filmařské klady tak činí stále až příliš uhlazeně a nepřekvapivě - místy tomu zkrátka schází silnější autorství a citelnější dílčí konflikty, které by svět s vnitřně rozkládanými osobnostmi průběžně lépe vyhrotily. Vyznění je však velmi silné a lví podíl má také Jane Fonda, která už přesvědčivěji možná nikdy nezahrála. Silný film do nepohody. 85% ()
Jedna z prvních reality show... (8/10) ()
Kdo by si byl pomyslel, že film odehrávající se téměř celý v jediné budově bude mít tak neuvěřitelně intenzivní dopad. Taneční maraton, ve kterém jde nejen o výhru 1500 dolarů, ale hlavně o život. Bezchybná režie a perfektní herecké výkony zaručují nádherný zážitek. Všechny ty Hříšné tance, Let's Dance, Street Dance a jim podobné kýče se mohou jít zahrabat. ()
Člověka by nenapadlo, co všechno může znamenat pro lidi účast v tanečním maratonu, s přihlédnutím k okolnosti všudypřítomné bídy společnosti. Opravdu trefný pohled na rozklad společnosti v době hospodářské krize. Film nabízí dokonalý přechod od nadějného začátku, plného optimismu a víry v nový zážitek, bohatou výhru a třeba i nového partnerského soužití, k naprosté rezignaci a duševnímu i fyzickému rozkladu lidských bytostí. Cynické chování ředitele soutěže, si v ničem nezadá s otrokářstvím. On je zručným architektem hrůzy. Jeho trefný odhad zvrácených choutek publika jej činí mistrem ve svém oboru. Fascinace publika lidským utrpením odkrývá tu temnou stránku lidské povahy, která je společná starověkým gladiátorským hrám stejně jako moderním drsným reality show. Američani jsou na tohle specialisti. Tohle je silně antikapitalistický film. Vypovídá o tom, že trh sám o sobě vše nevyřeší. (Cena svazu umělců SSSR je pochopitelná.) Děsivé rozuzlení kroužilo v éteru po celou dobu. Když Gloria na konci požádá Roberta o poslední službu a on vyhoví, je to již úplná ztráta všech iluzí a víry v cokoli. Dnešní člověk takovou situaci může jen těžko pochopit. V krizových životních situacích se určité věci posouvají úplně někam jinam. Skvělá Jane Fonda. 84% ()
Od Sydney Pollacka ako režiséra, herca, producenta som už videl všeličo, ale niečo takto pesimistické, depresívne a bezvýchodiskové teda ešte rozhodne nie. Je len veľmi málo filmov, po ktorých by som sa cítil tak neskutočne zle. Toto som veru nečakal, vedel som, že idem do niečoho silného a emotívne vyhraneného, ale že to bude až v takejto miere, to ma veru nenapadlo ani len vo sne. Pollack tu rozoberá nielen témy ako sú túžba po peniazoch, sláve... a to najmä v časoch, keď je peňazí ešte menej ako inokedy (hospodárska kríza), ale aj také témy, ktoré priamo súvisia so životom ako takým, v tomto svete plnom pretvárky, bezcitnosti a bezohľadnosti. Ľudia sú v honbe za bohatstvom a slávou schopní všetkého, v tomto prípade či už ako účastníci tanečného maratónu alebo ako jeho usporiadatelia. Vývoj postáv a zmenu charakterov od nevinných začiatkov až do absolútne šialeného maxima pokrivenosti tu Pollack zvládol majstrovsky a šokujúco presne. A to je dôvod na ešte väčší smútok a depresiu. To všetko tu je zastúpené v doprovode postupne ale neúprosne sa zhusťujúcej atmosféry, ktorá ku koncu už nemilosrdne tlačí na srdce diváka. Aspoň na to moje určite. Posledná veta filmu je zároveň i jeho názov, a ten do celkovej pointy nielenže krásne zapadá, ale svojou jednoduchosťou, no zároveň i priamočiarou nekompromisnosťou s veľkým myšlienkovým presahom, ma v náväznosti na filmový odkaz totálne duševne prevalcoval. Jedno je isté, nad filmom budem ešte veľmi dlho premýšľať. Odporúčam divákom, ktorí vo filme vyhľadávajú predovšetkým duševný pokrm a nevadí im obrovská dávka pesimizmu a depresie. ()
Hodně drsný výlet do lidského nitra, nicméně na takové filmy se zkrátka nezapomíná. Výborné herecké výkony, skvělý scénář, kamera ... ()
Nadčasový snímek, který nikdo dobrovolně nemůže chtít vidět znovu. Tohle je kritika konzumní společnosti, jež nemá obdoby. Fuj, to byl dobrý film. ()
Veskrze pesimistický film, který vznikl jako portrét zoufalé a zubožené společnosti v době velké hospodářské krize, zatímco dnes působí v první řadě jako tvrdá satira na zvrhlé reality shows, jejichž cílem je pro povrchní pobavení diváků udělat ze soutěžících naprosté trosky (duševně i tělesně) a všehoschopné idioty. Konec je možná malinko nucený a účelový, ale i tak výstižně poukazuje na absurdní kontrast mezi nezákonným projevem lidské sounáležitosti a zcela legální soutěží, která je v jádru amorální a nelidská. __ Fun fact: Mladou těhotnou soutěžící hraje budoucí paní McClaneová. :-) 85 % ()
Film vyznávající klasickou divadelní jednotu místa, času a děje (s občasným narušováním flashforwardy). Mladí lidé se v touze po slávě a penězích vláčí stovky hodin po parketu a taneční maratón (reality show se vším všudy) je postupně připravuje nejen o zbytky sil Nezapomenutelné: Frenetické scény tzv. derby – ukazující a střihem i kamerou navozující stav totálního vyčerpání; a potom závěrěčná scéna, ve které divák pochopí vše. ()
veľmi silný film; brtuálna alegória, nadčasové podobenstvo; jane fondová - najkrajšia herečka, akú hollywood mal! stojí to okrem výbornej réžie, fenomenálneho nápadu (geniálna predloha) premeneného do podareného scenára na neprekonateľných hereckých výkonoch právom ocenených či nominovaných: scény šialestva, poníženia, zúfalstva, zhnusenia a existenciálnej prázdnoty tu podávajú všetci žúčastnení verne a intenzívne; treba však oceniť aj všetky ďalšie zložky, predovšetkým nesmierne podarené masky a skvostnú kameru; len ten zvuk po technickej stránke akosi "nestíha", hudobná zložka - takmer neustále prítomná počas celého filmu, však mnohé "maskuje" a robí patričnú kulisu; ()
Prekvapivo silný a zároveň drsný a krutý film na Pollackove pomery. V kontextu dnešnej televíznej produkcie sa stáva silno nadčasový, aj keď Pollack s tým možno až tak nerátal. Jeho názov by mohol inšpirovať účastníkov show typu farma. Celovečerný film o ich trampotách by sa potom volal Sliepky a voly sa tiež strieľajú. O výkone Jane Fonda nemá zmysel v žiadnom z jej dávnejších filmov diskutovať. ()
Docela depresivní film. Ze začátku jsem moc nevěděl, co si o tom myslet. Vypadá to dost nevinně. Celý tento taneční maraton se ale s přibývajícími dny a hodinami stává čím dál šílenější a lidé jsou čím dál zoufalejší. Někteří odpadnou, někteří se zblázní. Je to docela drsný pohled na tehdejší dobu plnou velkých společenských rozdílů. "Nejlepší věci se nekupují." ()
Po prečítaní predlohy od Jamesa McCoya som si uvedomil, aké muselo byť ťažké previesť ju do filmovej podoby. Keď som film videl pred viac ako 30 rokmi bol som nadšený. Dnes ho uviedla ČT2 a môžem potvrdiť, že ide o výnimočný film, s výnimočnými hereckými výkonmi a nezabudnuteľnými scénami. Len to moje pôvodné nadšenie sa kdesi vytratilo. ()
Sediet dva mesiace nonstop v hladisku a sledovat tanecny maraton by bola istotne pekelna nuda. A v tom pripade by urcite isla bokom aj skutocnost, ze sa na parkete prehana sarmantna jane fondova. Neviem preco, ale po skonceni filmu mam pocit ako by som tam tie dlhe tyzdne naozaj vysedel. Pollack nenakrutil vyslovene zly film, ale chyba mu viac zivota. Ako plynuli dni a tyzdne zacal som pocitovat stale vacsiu a vacsiu nudu, ktoru nechcelo akosi nic narusit. A v tomto vidim najvacsi deficit. Ale inak peknych 70%. ()
Inu kritika to centra filmu? ()
Klobúk dole pán Pollack ... kam sa hrabe na film literárna predloha. Z toho filmu sa na vás valí len zúfalstvo, bolesť, poníženie, ťažoba a beznádej. Nemám, čo by som vytkla. ()
Kdyby měl někdo dávat dohromady seznam nejdepresivnějších filmů všech dob, Koně se také střílejí musí tak nějak automaticky obhajovat jednu z předních pozic. Jedná se totiž o film, který je fyzicky hodně nepříjemný a po zhlédnutí zanechá hodně depresivní náladu, která jen těžko z člověka zmizí. Zároveň ale platí, že je Koně se také střílejí filmovým mistrovským dílem, který je plný velmi chytrých a bravurně zpracovaných myšlenek a především velmi parádně zvládnuté režii. Režisér Sidney Pollack, který zde adaptoval novelu Horace McCoye se později proslavil také filmy jako Tootsie, Vzpomínky na Afriku, nebo Firma a je dost možné, že kdybyste někomu nezainteresovanému dali tyhle tři filmy vedle sebe a přitom byste se mu nezmínili, že tyhle tři filmy dělal ten samý režisér tak by si toho pravděpodobně nevšimli a to samé platí kdybyste vedle těchto tří filmů měli dát i právě Koně se také střílejí. Ano, Sydney Pollack neměl kdovíjaký výrazný trademarovský režijní styl, vzhledem k tomu, že je ale původem herec si vždycky dával práci především s hereckými výkony a i proto jsou jeho filmy plné zapamatovatelných a parádních hereckých výkonů, což platí i u Koně se také střílejí. Zároveň ale nutno dodat, že Pollack si jako režisér uměl vždy skvěle pohlídat i vizuál a hlavně se uměl postarat o naprosto bravurní atmosféru, která je u Koně se také střílejí velmi klíčová. Dá se lehce mávnout nad tímto filmem rukou s tím, že tak trochu zestárl, dost možná je ale díky možnosti najít podobenství v současných reality show aktuálnější než kdy dřív. Zasazením do 30. let 20. století jsme tak víceméně svědky toho jak lidé také mohli trávit čas před stvořením televizoru. Už z těchto momentů jde snadno získat několik depresivních myšlenek, jelikož jde o velmi nechutnou představu toho co se skutečně mohlo za dob Velké hospodářské krize dít. Chudí a nemajetní lidé byli ochotní pro lákavou finanční odměnu vytrpět hodně, celý průběh maratonu ale postupně graduje v čím dál tím více nepříjemnou záležitost kdy se atmosféra a napětí velmi bravurně buduje. Především se i zde ukážou jisté formy úplatkářství a podvodů a veškeré chování všech hrdinů působí věrohodně. Koně se také střílejí se nezapíšou do dějin díky sympatickým hrdinům, hrdinové ale nutně nemusí být sympatičtí, protože ve finále stačí jenom jedno- když postavám rozumíme. A to u tohoto filmu není vůbec žádný problém. Tenhle film stojí a padá na bravurních hereckých výkonech, především na naprosto parádním hereckém výkonu Jane Fondové, která se po Barbarelle vydala vstříc vážnějším rolím a tuto její kariérní éru odstartovali právě Koně se také střílejí. Fonda zde veškeré emocionální vyhrocení a naprosto jasně viditelnou fyzickou/psychickou únavu předvádí famózně a právem si ve své kariéře došla pro první (a ne zdaleka poslední) oscarovou nominaci. Stejně jako Fonda se (též neproměněné) oscarové nominace dočkala Susannah York, která je od první scény zcela jasný opak postavy Fondové a i díky tomu dostává šanci vyniknout. Pro proměněného Oscara si za tento film naopak došel Gig Young, jehož Rocky Gravo je těžce popsatelná postava, přesto se ale Youngovo podání ať v rozjuchané či klidnější poloze musí velmi ocenit. A protagonista Michael Sarrazin je sice v okruhu těžké konkurence, i on je ale ve své roli velmi dobrý. Jen nemá zas tak zajímavou roli jako již zmíněné trio herců. Kouzlo tohoto filmu tkví ale především v jeho bravurně budovaném tempu. Pokud před zhlédnutím filmu čtete nějaké ty seznamy nejdepresivnějších filmů a po pár minutách se divíte kde ta slíbená sláva vlastně je.... tak to chce jenom pár dalších minut počkat a ta deprese se pomalu začne vybarvovat. A pak víc a víc a víc až to dojde k naprosto tragickému silnému finále, která je tečkou za skvělými myšlenkami, kterých je tento film plný. Film se zde dotkne několik silných témat a finále je poté jen tečkou za skutečně depresivním zážitkem, který je ale zároveň audiovizuálně dokonalý. Sydney Pollack zvládl natočit naprosto bravurní mrazivé momenty a třeba celá sekvence s během je skutečně napínavá a pocitově drásavá. Zároveň název filmu ve finále dává smysl a podtrhuje celou sílu. Toto je ten film, který do sebe v samotném závěru dohromady skvěle zapadne a tvoří skutečně jeden z psychicky nejtěžších ale zároveň filmařsky nejsilnějších diváckých zážitků všech dob. Za mně jasný vrchol Pollackovy tvorby, který je skutečně dost možná více aktuální než by se mohlo zdát a především jde o opravdu vizuálně perfektní ale zároveň krutý a nepříjemný filmový zážitek, který v divákovi rozhodně zanechá nějakou stopu..... () (méně) (více)