Chobotnice z II. patra

Podle mě neexistuje člověk, který by neznal Chobotničky... nebo snad ano?Pro mě je naprosto nejlepším a nejoblíbenějším dílem právě nevydařená dovolená v Portugalsku. Ropa, zapadlé auto v písku, ten strašně starý karavan - tohle jsou přesně tři věci, které se mi vybaví, když se řeknou Chobotničky. A když se na film/seriál podívám zpětně, uvědomuju si, jak moc je to smutná a depresivní záležitost. Děti jedou na dovolenou s rozhádanými rodiči těsně před rozvodem, najdou nějakou podivnou hmotu, do které se zamilují, což na mě působí tak, jako kdyby nikdy neměly žádné hračky, nebo se nic netušící vykoupou v moři plném ropy, což musel být tedy opravdu zážitek a následně jedou na policii... :/ Jiřina Bohdalová je opravdu schopná svým hlasem přivést k životu i starý škrpál a Oldřich Kaiser spolu s Josefem Bláhou jako španělští policajti byla naprosto dokonalá kombinace, asi první a poslední, každopádně velmi líbivá. Do kníru Pavla Zedníčka jsem zamilovaná už dávno, takže pro mě jako vždy špička, tudíž doporučuju! (27.10.2021)

Patřím mezi generaci dětí, která byla postavičkami z formely odkojena. Chobotnice z II. patra jsou však pouze produktem těžícím z úspěchu předchozí "formelové fantasy série" o Lucii, který byl obsazen toutéž dětskou hvězdou Žanetou Fuchsovou, stojící před úpadkem své zářné kariéry z důvodu tvůrci nežádaného dospívání. Pro jistotu k ní byl přidán filmový mladší bratr Milan Šimáček, aby bylo dosaženo patřičné dětskosti obsazení. Film samotný působí svěžím dojmem, byť trochu postrádá kouzlo Lucie. Vynahrazeno to bylo větší výpravností a tehdy ne tak obvyklými scénami u moře. Dnes na mě Chobotnice působí okoukaným dojmem, ale ve své době cílové dětské publikum výborně bavily, proto jsou čtyři hvězdy zasloužené. Kult "osmdesátkových" dětí. (26.12.2013)

Po letech mě překvapilo, že Chobotnice jsou poměrně depresivní dětský film. Jistě, jsou tady dětsky vděčné scény s roztomilými chobotničkami (podle mě by kultovní Bohdalka dokázala hlasem oživit i děravou botu bezdomovce). Ale film je svědectvím o těžkém údělu dětí, co musí jet na dovolenou s rozhádanými rodiči a pak sledovat pomalu se blížíci rozvod. Pamětníci se pobaví při scénkách, kde žárlivá Veškrnová (výborná, mimochodem) vyhodí Zedníčkovi z auta panenku, který okamžitě brzdí a vrhá se po ní se slovy: "Bylo v ní sto dolarů, pro Krista!" Dnešní generace nepochopí. Za zmínku stojí mikrokosmos sousedských vztahů, kde přijíždějící rodinka musí předstírat, že dovolená byla perfektní, aby se jim drbny neposmívaly - skvělá studie českého společenského úkazu. Takže, když opomeneme chobotnice se super schopnostmi, svědčící o talentu a nezměrné fantazii scénáristy Oty Hoffmana a režiséra Poláka, tohle je vyzrálý dětský film, který neschovává temnotu života dítěte... Jo a sestřih 4 hodin TV seriálu do dvou 3hodinových filmů trochu očesal děj. Škoda, že tady za pade radši nevyšel seriál. (01.07.2008)

V úvodu je třeba zmínit, že je v zajímavostech chyba. Jiřina Jirásková v tomto filmu vůbec nehrála. Prázdniny u dědečka se totiž ve filmu skoro neobjevují. Naopak v seriálu jim je věnována značná část. A právě tato se mi líbila hodně, proto mám raději seriál. I tak je film docela dobrou komedií. Pavel Zedníček a Dagmar Havlová excelují. Josef Bláha a Oldřich Kaiser stráví ve snímku jen chvíli a i oni se svými grimasami zapsali do paměti. Film je založen na podobném základu jako seriál a dvojfilm o Lucii, postrachu ulice, ale přiznávám, že chobotničky jako postavičky jsou mi milejší. Naopak Lucie, postrach ulice je zase lepší komedie. Celkově se ale povedla i hudba, která je nezapomenutelná a k tomuto filmu už patří. (30.12.2020)

Jestli existuje věc, ze které se mi zježí vlasy, naskočí nevzhledné flíčky a ihned skáču po ovladači ať chce jak chce daleko, tak právě už jen úvodní znělka oblud, dobře, Chobotniček je záruka. Opravdu tím musí zacpat vysílací čas zrovna na Vánoce? A hned na několika televizních stanicích? Protože jednou ve filmu to nestačí, musí to být podruhé i v seriálu. Kdyby aspoň vybrali lepší dětské herce. Zelenáááá, modréééééj a ten neskutečně vtíravééééj pražskéééj akcent nemůžu z hlavy dostat ani po třech panácích okeny(ale hlavně že se daboval Trávníček v Popelce). Asi jsem až příliš zaujatá, ale nebylo by těmto filmovým páskám lépe na dně Mariánského příkopu? Aspoň jedny Vánoce bez těchto totalitních potvor, prosím! (27.10.2014)