Pan Tau

50% — Jako dítě jsem příhody Pana Tau měl rád. Když se pak objevil tento film, již jako čerstvě dospělý jsem jím byl v zásadě zklamán. Dnes, po třiceti letech, na něj koukám zase trochu jinou optikou. Předně mám pocit, jako by se všichni tři zásadní autoři (Hofman, Polák, Šimánek) tímto filmem loučili, a to nejen s postavou, se kterou žili téměř čtvrt století. Ota Hofman zemřel za pár měsíců po dokončení filmu, Otto Šimánek za tři roky (a jeho filmografie za tu dobu obsahuje pouze dva televizní filmy), Jindřich Polák žil sice déle, ale po tomto filmu má na kontě už jenom Kačenku a strašidla. Jedná se tedy nejspíš o jakési bilancování zmíněných pánů, čemuž odpovídá i několik sestřihů z předchozích dílů, zařazených do filmu. Potom ani nepřekvapí, že tento Pan Tau je určen spíše dospělým, než dětem. A že je tak trochu „autobiografický“. Tau tentokrát nepomáhá primárně dětem, ale zestárlému herci, který byl kdysi slavný právě díky ztvárnění jeho postavy v nesčetných filmech a seriálech a který nyní hraje pouze v jakési pofidérní divadelní hře, utápí svou hořkost v alkoholu a je v zásadě nepříjemný na své okolí. Nastaví mu zrcadlo a pomůže mu zmobilizovat všechny jeho vnitřní jak fyzické, tak psychické síly, takže se herec Karásek opět stane tou hvězdou, kterou kdysi byl. Filmový Pan Tau je tedy spíše takovou nahořklou nostalgickou podívanou, definitivní tečkou za tímto fenoménem. Bohužel tím přišel o podstatnou část svého kouzla a hravosti, které se alespoň mně na něm vždy líbily. Tím spíš, že pohádka, kterou filmaři s panem Tau natáčí, vypadá příšerně. Rozumím tvůrcům, že se k tomuto kroku odhodlali, ale tento film bude těžko patřit k mým oblíbeným. (01.09.2020)

Film okolo "natáčení filmu". Díky bohu, že máme toto a ne to co točili ve filmu. To by bylo, abychom měli film s Panem Tau a ufony. Ale právě pro tento absurdní nápad, byť ne na skutečný film musím snížit hodnocení. Každopádně pěkný dovětek za Poplachem v oblacích. Pan Tau, dříve němý kouzelník v tomto filmu mluví, tak jak se to v sérii Poplach v oblacích naučil a přestože mu na konci oné série roztrhali buřinku, našel si cestu, je stále magický, takže jeho sága má celkem slušný konec. (18.06.2012)

Zůstalo to nedoceněno, ale chápu proč a nedivím se tomu. On to totiž není ten klasický Pan Tau. Tedy takhle, pořád to je Pan Tau, ale úplně jinak udělaný. Tahle kultovní postavička mě v dětství sice neminula (filmy jsem snad kdysi kromě tohohle viděl všechny), ale ani jsem si ji úplně nezamiloval. Nicméně nedávno na Pana Taua přišla řeč s pár blízkými, kde jsem se dozvěděl o tomhle filmu a jeho námět mě dost zaujal, takže jsem se rozhodl si ho sehnat. A do jisté míry to má očekávání splnilo. Fakt to není bůhvíjak vtipné, spíš je to místy depka. Pan Tau chlastá, hádá se sousedy, půjčuje si peníze... Vůbec nepůsobí tak kouzelně jako v předchozích filmech a seriálech. Je to kvůli tomu, že sledujeme herce pana Taua, Karáska. který už dost zestárl a svoji roli moc nezvládá. Chtějí s ním natočit film, ale už na to prostě nemá, takže se štáb snaží najít jeho dubla, jakéhosi pana Nováka, který ho začíná nahrazovat všude. I tak jsou Karásek a Novák kupodivu přátelé. Celkově je tenhle film sice takovým "filmem o filmu", ale taky je filmem o stárnutí a překvapivě přijde i s nemalým počtem silných scén. Sice je to celé vedené spíš pozitivně, ale i tak je to poněkud dospělejší, vážnější a kupodivu to funguje celkem dobře, aspoň teda na mě. Navíc je to podle mě důstojné zakončení celé téhle ságy, protože ta pointa, že SPOILER skutečný Pan Tau jde pomoct tomu, který hraje Pana Taua najít v sobě ten pohasínající talent KONEC SPOILERU, se mi líbí hodně. A jen kvůli ní nakonec dám vyšší hodnocení, protože jinak mi to přišlo zbytečně rozvleklé. Ale něco to v sobě má a jak už jsem psal, ta pointa je fajn. Slabé 4* (20.05.2021)

Tak jako pan Tau, tak zároveň i představil Otto Šimánek se tímto snímkem loučí s diváky. Výsledkem toho je tento Pan Tau spíše již pro dospělé než pro děti. Sledujeme postupný odchod ze scény hlavního hrdiny, který naoko připomíná život každého končícího herce. Výsledkem je spíše melancholická atmosféra, která se přece ještě houpe na vlnách humoru, jenž pana Taua provázel po dvě desetiletí. Není to už pohádka, nýbrž rodinný tragikomický film, který rozesměje a zároveň deprimuje. Pro dospělého diváka je to ovšem krásný film. Polákova režie je znát a o to ještě více vliv Západního Německa, což bylo právě u Polákových filmů zvykem. K tomu jsou vybrány překrásné lokality: stará Praha, Červená Lhota, to nádherné náměstí v Jižních Čechách a Vysoké Tatry se Štrbským plesem. Poutavý příběh odcházejícího herce je zasazen do natáčení jeho posledního filmu, do postavy, kterou se proslavil. Jeho poslední film je inspirovaný Jamesem Bondem a Lucasovými Hvězdnými válkami, aby obstál proti zahraniční konkurenci, a tak tu už nechybí natáčecí scény s horkovzdušným balónem, hořícím letadlem či létajícím talířem. Loučícímu herci znepříjemní natáčení i dopravní nehoda či závratě spojené se stářím, a tak blíže poznáváme, jak to asi u filmu chodí. [5089. hodnocení, 69. komentář, 59%] (11.12.2020)

Zvyšuju hodnocení na 4 hvězdičky. A má to vlastně jednoduchý důvod. Stárnu. :-D Respektive, čím jsem starší, tím mám tenhle film radši. V mládí jsem čekal pohádkový příběh a dostal vlastně existencionální drama. I trochu metafyzické. Těžko to můžou docenit lidé bez životních zkušeností a obzvlášť bez těch negativních. Střet dvou světů...dvou filosofií, dvou názorových proudů, ale vlastně i střet dvou různých věků. Je možné si zachovat sny, ideály a fantasii mládí i v pokročilém věku? Nebo je nutné přijmout život s jeho zklamáními a nedostatky a zahořknout, stát se ironickým rejpalem, plným sarkasmu a vnitřní zloby? A tato myšlenka je zde nejen obsahem jedné narativní roviny, ale přechází i do natáčeného filmu...můžou zlí mimozemšťani (byť zvárněni Dagmar Patrasovou) zničit to, co z nás dělá lepší lidi? Naše sny, přání a touhy? A je možné znovu tomuto naivnímu optimismu a těmto kouzlům uvěřit, i když náš život byl plný zklamání a nezdaru? Je to film, pro lidi, kteří i přes svůj pesimismus nemůžou přestat věřit, film pro sentimentalisty, a i jim je určen samotný pohádkový závěr filmu. Ve spoustě lidí se dá najít dobro. Člověk jen nesmí přestat nikdy věřit na zázraky. Skutečně se totiž dějí. Kolem nás, každy den. (27.12.2021)