Brutální Nikita

Ačkoliv tento snímek evidentně zestárnul, tak je příjemnou a zábavnou podívanou i dnes. Na nový začátek není nikdy pozdě. Proměna Nikity z rozcuchané, neupravné a hloupé holky v elegantní a okouzlující ženu, která to se zbraní umí, je velmi zdařilá. Nemohu porovnávat s remaky, jelikož jsem je neviděl, ale troufám si tvrdit, že u nich platí pravidlo: 5x louhovanej čaj není ten původní čaj. (10.09.2010)

Jeden z nejlepších filmů tohoto typu. Luc Besson je prostě fakt hustej režisér to je bez debat. Nejvíc mě bavily Nikitiny mise, jejich různorodost to bylo fakt dobře vymyšlený. No a samozřejmě se dočkáme pár záběrů, kterýma se úspěšně podařilo zbořit pár klišé. No a kdo jednou viděl Jeana Rena v tomhle filmu, už na něj nikdy nezapomene. Jeho postava čističe je naprosto geniální, megacool profesionální killer kterej oddělá každýho vždy a všude a když utíká z místa činu tak projede zdí. Ostatní herecké výkony jsou také výborné, Anne Parillaud přeměnu svojí postavy zvládla fakt dobře a Tchéky Karyo tu měl dost divnou roli (ztvárnil jí dobře ale byl divnej) , ale Jean Reno prostě válí. (11.12.2005)

Neuplně klasická gangsterka, kde spíš než o přestřelky jde o charakter a psychologii. Jde ale o to, že i přestřelky jsou tam dost stylový, soundtrack těžce originální, Anne Pauriallud ze začátku trošku moc kvičí, ale ke konci už je to hrdinka jak má bejt. Například když oddělává Stayerem svůj cíl z okna hotelu, kde je se svym frajerem na romantický dovolený, respekt. Romantická linka mi tam sedla parádně, jelikož mi přišla důležitá právě pro formovaní jejího charakteru. Navíc je tam Viktor Čistič ... (01.12.2013)

Bessonova klasika. Byl jsem na tom jako smrad v 90./91. v kině, ale pamatoval jsem si jen tu zákládní premisu. A teď byl mile překvapený, že to není tak akční, jak bych čekal. Což je ale fajn, o to je to působivější. Anne Parillaud hodně zvláštní výkon. Jean Reno a jeho Viktor je prostě klasik. Jeden z mála filmů, kde mi Tchéky Karyo neleze na nervy. (07.11.2020)

Velké zklamání. Brutalita, kterou si přivlastnil český překlad francouzské Nikity, působí, jak bych to řekl, poněkud podivně. Nikita se potácí mezi bezmeznou naivitou a rolí drsné nájemné vražedkyně, přitom miluje svého snoubence a se slzou v oku ale s chladnou hlavou a pevným prstem na spoušti vraždí vytyčené cíle. Plus s trochou francouzského nebarokního manýrismu. Zní to opravdu zajímavě. Ale výsledek mě moc nevzal. Prostě nevím, kde je chyba. Asi u mě. [LFŠ 2009] (03.08.2009)