Režie:
Jan SchmidtKamera:
František UldrichHudba:
Ivan HlasHrají:
Lenka Jelínková, Pavel Řezníček, Jaromír Dulava, Jiří Langmajer, Karel Dobrý, Blanka Bohdanová, Jiří Menzel, Zdeněk Dušek, Lenka Termerová, Ota Jirák (více)Obsahy(1)
„Vítr si nechal tichej smích, barevní ptáci ve větvích, co to má společnýho s láskou…“ Kdo by si nevzpomněl na nádherný titulní song – Verunčinu píseň lásky – z kouzelné pohádky Jak si zasloužit princeznu, kterou natočil podle předlohy „Šternberk“ Boženy Němcové režisér J. Schmidt... Teď už si ale pojďme vyprávět o třech synech rybářových, zrozených z obřích vajec. Ten nejmladší, Miroslav (P. Řezníček), má i nejlaskavější a nejsoucitnější srdce. To on si vybere toho nejubožejšího koníčka, on zachrání život sokolu, rybě, a nakonec i samotnému králi (J. Dulava, kterého uvidíme ve filmu v dvojroli také jako černokněžníka). A je to právě Miroslav, kdo má přivést králi ztracenou nevěstu – princeznu Verunku (L. Jelínková). Bude ale potřebovat mnoho sil a hodně lásky, než si své štěstí zaslouží… (Česká televize)
(více)Recenze (142)
Pohádka, kde pan režisér asi nevěděl, jak herce vést. Minimálně během poloviny celé délky filmu vypadají všichni neskutečně prkenně. Myšlenka je klasicky hezká, ale scénář si z ní spíše dělal legraci (evidentně nechtěně). Duo Langmajer-Dobrý trestuhodně nevyužité, chlapci z vajec směšní a hlavně to, co jim a všem hercům nastrkal scénárista do pusy, je zvěrstvo. To by tak nevadilo, kdyby se někdo z dialogů a monologů snažil vytřískat více. Hrůzy typu: 'Já jsem silný a ty jsi chytrý, beru tě s sebou. A co ty? Co jsi ty?' - 'Já jsem Miroslav ( neřekl náhodou Jaroslav??). Já zůstanu.' mohly klidně zůstat nevyřčeny. Naštěstí Ivan Hlas zachraňuje totální propadák dobrou hudbou, na kameru a některé záběry se dá hezky koukat + Jiří Menzel v jediné chtěné komické roli drží tuto pohádku nad pomyslnou propastí. ()
Jsem rád, že je také nějaká princezna Verunka, ale jinak se bohužel jedná o pohádku, která je taková podivná. Je trochu bez nápadu, a i když se to snaží trochu ozvláštnit, nějak se nedostane nic, co byste očekávali. Hlavní krasavec a hrdina není nijak skvělý, na princeznu se příběh moc nesoustředí. Škoda, je docela hezká. Dulava ve dvojroli to nezachrání. Rozpaky, to je to, co ve vás po téhle pohádce zůstane. Některé věci by měl člověk vidět jako dítě, já jsem se bohužel k téhle pohádce nikdy dřív nedostal, aby mě mohla případně ovlivnit. ()
Vylíhnutí tří bratrů, jak se o tom Boženě ani nesnilo, bezvýrazný hrdina, který bez varování střídá jména, princezna s tváří laciné pouťové atrakce, frankofonní Menzel jako nepodařený opakovaný vtip. Než nad vše se lze povznést, vždyť hlavním trumfem této pohádky by měl být nebývale charakterní pan Zlý (zde spíš pan Překážející). Už ta Dulavova dvourolovost je zajímavým tahem. Výsledkem je však pohádka zajímavá jen tím, že se o ní u Dulavů nesmí mluvit. (Upozorňovat na to, že nejzádumčivější pohádka široko daleko nese název evokující nějakou žertovnou story, nemá po dvaceti letech už asi smysl.) ()
Bratři jsou vysoce nesympatičtí, ale na to, že se vylíhli koňovi z obřího vejce, vypadají ještě pěkně. Pohádku mám celkem rád, proto jsem se podivil zdejšímu hodnocení. Možná jsem ovlivněn tím, že jsem dnes viděl několik pohádek mnohem horších. Děj se sice vyvíjí trochu křečovitě, zvraty jsou podivuhodné, ale pěkná písnička na konci kyselejší dojem trochu osladí. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (8)
- Jaromír Dulava si ve filmu zahrál dvojroli. Ztvárnil krále a čaroděje. (Janek2002)
- Tvůrci pohádku natáčeli v nádherných exteriérech v Ploskovicích, u Koněprus, na Křivoklátě a také ve Francii, poblíž kláštera Mont Saint Michel. Dále se filmovalo i u Lysé nad Labem na rybníku Řehačka. (milaneg)
- V němčině se film jmenuje "Die verschwundene Königstochter", což lze přeložit jako "ztracená princezna". (Janek2002)
Česká pohádka Jak si zasloužit princeznu z roku 1994 se objevila na televizní obrazovce, zrovna když jsem na chalupě odpočíval po obědě a jelikož se mi fakt nechtělo přepnout na jiný program, nechal jsem ji běžet. Doufal jsem, že mne pohádka natočená podle knihy Boženy Němcové něčím zaujme, což se stalo tak nějak napůl. Vše začalo hostinou na hradě, kterou pořádal král (Oldřich Vlach) jako oslavu nadcházející svatby své dcery Verunky (Lenka Jelínková) s mladým králem (Jaromír Dulava). V tom se v sále objevil čaroděj (opět Jaromír Dulava), který ji chtěl pojmout také za ženu a když pochopitelně se svou žádostí neuspěl, unesl ji. Zůstal po ní je zlatý střevíček. Vzápětí jsme se přenesli na břeh řeky, kde rybář (Zdeněk Dušek) zachránil ze sítě orla, který mu pak splnil přání. Tím bylo mít syna, neboť se svou manželkou (Lenka Termerová) neměli děti. Kouzelný dravec přání splnil, když po řece připlavaly tři vejce, z nichž se brzy vylíhly tři bratři - Nejchytřejší (Jiří Langmajer), Nejsilnější (Karel Dobrý) a Miroslav (Pavel Řezníček). Prvním dvěma se moc pracovat nechtělo, pouze Miroslav chtěl u rodičů zůstat, nicméně netrvalo dlouho a všichni opustili domov. Cestou zachránili z propasti mladého krále a Miroslav navíc ještě pomohl rybě a sokolovi, což se mu později hodilo. Vděčný král mladíky totiž pozval na zámek, kde je ustanovil prvními dvořany, přičemž Miroslav se stal tím nejhlavnějším, což se jeho bratrům nelíbilo a osnovali plán, jak se ho zbavit. Když mladý král projevil lítost nad marným hledáním Verunky, nabídl se naivní Miroslav, že ji najde. Bratři doufali, že se mu to nepodaří, ale mýlili se. Miroslav totiž splnil úkoly čaroděje i s pomocí ryby a sokola a ten mu Verunku vydal. Jenže láska je mocná čarodějka a Verunka se do svého zachránce zamilovala, což po návratu na zámek oznámili králi. Ten četně uznal svou porážku, ne tak ale bratři a zámecká chůva (Blanka Bohdanová), která namíchala pro krále nápoj lásky. Z poháru se měla napít Verunka, aby na Miroslava zapomněla a zamilovala se do krále. Mezitím bratři shodili Miroslava do strže a ten v ní zemřel. Když se Verunce podařilo milovaného najít, byl už mrtvý a tak poprosila čaroděje, aby ho oživil, za což mu slíbila návrat k němu a lásku. Čaroděj tak učinil, neboť uvěřil v sílu lásky, ale Verunku si sebou nevzal. Mladí lidé se vydali na zámek, kde se zatím král omylem napil z poháru a usnul před obrazem dvorního malíře (Jiří Menzel). Po cestě na zámek mladý pár přepadli zlotřilí bratři, které za trest kouzelný orel proměnil v sochy a tak se mohl Miroslav s Verunkou vrátit na šlechtické sídlo. Poté se král probudil a záhadně zmoudřel, jelikož pochopil, že se choval sobecky. K mému překvapení se najednou mladý pár objevil u rybářské chaloupky a byl konec. Nepochopil jsem, proč spolu neodjeli vše dořešit na zámek mladého krále, nebo na ten Verunčin. Ve filmu režiséra Jana Schmidta bylo však více nelogických věcí a nejvíce mi vadilo, že mi připomínal obyčejné televizní pohádkové inscenace. Potěšily mne alespoň záběry z volné přírody a zámku (Ploskovice), ale ani tak tvůrci nevyužili všech možností, jež námět nabízel. Do své dvojrole Jaromíra Dulavy jako čaroděje a mladého krále se podle mého názoru tento herec vůbec nehodil, navíc jsem nikdy neměl rád Pavla Řezníčka, takže ani kladná role Miroslava nepomohla v lepším hodnocení, které jsem pohádce udělil. Suma sumárum, film Jak si zasloužit princeznu ode mne získal dvě zasloužené hvězdičky **. () (méně) (více)