Režie:
Jan SchmidtScénář:
Milan PavlíkKamera:
Jiří MacákHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří Bartoška, Ludvík Hradilek, Marie Sýkorová, Bohumil Vávra, Vilém Besser, Ivan Luťanský, Bořivoj Navrátil, Václav Hladík, Václav Stýblo, Jan Prokeš (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Osada Havranů je úvodním dílem dobrodružné romantické trilogie o lidech z pravěku, kterou podle děl Eduarda Štorcha natočil režisér Jan Schmidt. Každý z filmů je zcela samostatným a uzavřeným příběhem, i když všechny jsou spojeny některými postavami a samozřejmě také dobou – časem před pěti tisíci let. Příběh Havranpírka (L. Hradílek), mladého hrdiny z doby kamenné, je obestřen tajemstvím – přinesla jej totiž rozvodněná řeka. Z vln ho vylovil mladý lovec Sokol (J. Bartoška) a za svého ho přijala osada Havranů. Osudy chlapce od jeho dětství přes touhu stát se lovcem, přes četná zklamání, která ho mezi dospělými čekají, až k založení nového rodu – to je dějová nit spojující jednotlivé díly. (Česká televize)
(více)Recenze (78)
Eduard Štorch, reformátorský pedagog a amatérský archeolog, je autorem mnoha beletristický knih pro mládež a já je hltal jedním dechem. Jan Schmidt volně zpracoval historický román, který poutavým způsobem popisuje život v Čechách v období doby kamenné. Ano, tak má vypadat popularizace vědních oborů, jejich rozšiřování do podvědomí dětí a mládeže a následné zaujetí pro věc. Adaptace je upravena, obroušena a zjemněna a vzorce chování postav se přibližují modernímu pojetí života. Přesto je výmluvnější a skutečnější, než mnohé realističtější filmy ze stejného, či podobného období. Dramatická linka je nadřazena divokosti a zuřivosti a kultivovaně a názorně zasvěcuje do reálií, tradic a zvyků doby. Lidé byli pevně spjati s přírodou, kterou sice částečně dokázali regulovat, ale přežití záviselo na citlivě harmonickém soužití. Ostrakizovaný jedinec měl malou šanci na zachování vlastního života. Je zdůrazňovaná důležitost celistvosti a spolupráce komunity k obživě a prosperitě. Na způsobech lovení, prvotního zemědělství a směnného obchodu je vybudována první část trilogie. Hlavní postavou příběhu je nalezenec Havranpírko (dobrý Ludvík Hradilek, jako malý Václav Tvaroh) v životní etapě dospívání. Jeho úpěnlivá snaha o plnohodnotné přijetí do společenství je silným hnacím motorem. Začíná život chlemtat v manifestačním dokazování vlastní mužnosti, zodpovědnosti a užitečnosti. Důležitou postavou je zásadový a dobrosrdečný lovec sousedního rodu Sokol (dobrý Jiří Bartoška), Havranpírkův zasvěcovatel do tajemství přírody a života. Hlavní ženskou postavou je dcera náčelníka rodu Havranů Veveřice (velmi zajímavá Marie Sýkorová), atraktivní atribut pro budoucí společenskou prosperitu. Z dalších rolí: obětavý a pragmatický kmenový náčelník Havran (dobrý Bohumil Vávra), statečný, divoký a úskočný havraní lovec Divous (pozoruhodný Vilém Besser), chytrý a připravený kupec Ger (dobrý Bořivoj Navrátil), jeho svědomitý a zakoukaný synek Kam (zajímavý Ivan Luťanský), Havranpírkův pěstoun Kňučák (Václav Stýblo), či trojlístek nebezpečných zlodějů (příjemní Petr Herrmann, Petr Jákl st. a Jaroslav Tomsa). Je to především vzdělávací film a kromě této atraktivní formy zaujme i svým silným příběhem s dramatickou i romantickou linkou. ()
Osobitost tohoto dílu filmové storchovské trilogie spočívá v slovanském postižení rodového mýtu bronzové doby. Omezovat působivost díla jeho dobou nepovažuji za šťastné. Až dodatečně jsem si uvědomil, že jsme v tomto ohledu časově poněkud předběhli Poláky (ZAKLÍNAČ) i určitá díla "fantasy" západního okruhu. Pokud budeme srovnávat uvnitř takto vymezeného žánru (obsahového zaměření), tato trilogie obstojí víc než čestně. A navíc posouvá storchovskou naučně ilustrativní retroscifi směrem ke konci minulého století a naší současnosti. Je jisté, že potenciál těchto dětských filmů, zajímavých i pro dospělé, zjevně není vyčerpán. (nemůže - a nesmí - nás mýlit jeho zdánlivě prvoplánově popisné filmové ztvárnění. Spíše naopak. ()
Jako malý kluk jsem Štorchovy knihy miloval. Dnes už mi sice jen leží v domácí knihovně, ale s „láskou“ na ně vzpomínám – hlavně na čas, který jsem jim věnoval. I proto jsem byl zvědavý, jak si Schmidt poradil s tímto tématem. No nedopadlo to nejhůř, ale přece jenom mé očekávání bylo větší. První díl trpí pomalejším rozjezdem a přestože herci nepodali špatné výkony, nedokázal jsem prostě pořádně procítit vytvořenou atmosféru, tak jako tomu bylo při čtení stránek. Zřejmě jsem měl bujnější fantazii, než režisér. Věřím však, že vzhledem k tehdejším možnostem do toho vložil režisér veškerý svůj um. Bohužel to nestačí na víc jak průměrné ohodnocení. ()
Nedávno jsem měl možnost snímek opět vidět a docela mě překvapilo, jak se mu podařilo zestárnout. Bude to asi i tím, že dnes už mám vyšší požadavky a hysterické přehrávání (se Štorchovou literaturou vůbec nesouvisející) mně spíš otráví. Na Jana Schmidta kardinální pokles, není to přece jen tolik let, co natočil společně s Pavlem Juráčkem kultovní Postavu k podpírání a v Osadě havranů naproti tomu nemá filmařsky co zdělit. Pro zaryté milovníky dané historie lze doporučit, ostatní ať nehází do jednoho pytle s knihou, jenž je podstatně lepší. ()
hodnotim na zaklade vzpominek z detstvi...skoro porad jsem se u toho bal. P.S.: ted po opetovne projekci jsem si vzpomel jeste na jeden mimoradne dulezity aspekt, a to je : Veverice!!! V detstvi mi pripadala "zajimava", protoze jsem jeste neznal slovo "HOT!" nebo "sexy"... :-))) P.P.S.: chvilkama je to jak nejake RPG - aneb "mam sul, pazourky a tkaninu" - "dobre, dame ti kuze, med a parozi" - "beru"... :-) ()
Galerie (5)
Photo © Filmové studio Barrandov / Karel Šebík
Zajímavosti (13)
- V době kamenné u nás nebyl rozšířen jehličnatý les, proto se filmovalo v lese lužním, což znamenalo v létě problémy s komáry. Jiří Bartoška uvedl, že byl přivezen repelent z Rakouska, na který si však komáři zvykli během jedné vteřiny. (Jirka_Šč)
- Vesnice byly stavěny technikou té doby, bez jediného hřebíku. Dekorace se stavěly po konzultacích s odborníky z Národního muzea. (M.B)
- Prvé verzie scenára vznikali v rokoch 1970 až 1972, ale až verzia z roku 1976 bola realizovaná, nakoľko Jan Schmidt oslovil Pavla Juráčka a ponúkol mu 10 000 Kčs, aby sa scenára ujal. (Raccoon.city)
Reklama