The Unconquered
Režie:
Jiří Sequens st.Kamera:
Rudolf MiličHudba:
Miloš VacekHrají:
Ladislav Chudík, Gustav Heverle, Jaroslav Mareš, Jiří Sovák, Martin Růžek, František Vnouček, Jaromír Spal, Martin Ťapák, Svatopluk Beneš, Vladimír Krška (více)Obsahy(1)
V době, kdy nacistická vojska se chystají obsadit již okleštěnou československou republiku, se jedna malá vojenská posádka vzepře rozkazu, aby své stanoviště opustila. Nositeli odporu v tomto ideologicky kovaném dílku jsou samozřejmě komunisté. (oficiální text distributora)
Recenze (45)
Je fakt, že potupa, s jakou jsme museli zahodit veškerou přípravu a chuť se bránit proti šmejdu, se neblaze projevila v následujících desetiletích, a ztracená národní identita se jaksi už nenašla nikdy. Následkem a určitým završením bylo české eurohujerství plynule přechácející v eurovazalství, kterému se nikdo už nebrání. To, že si komunisti chtěli z této národní tragédie vydojit body pro sebe, se rozumí samosebou, ti měli žaludek na všechno. ()
Tvorcovia filmu si určili dať hold, obráncom republiky , ktorí sa nevzdali a snažili sa bojovať za republiku. No je veľká škoda, že to prevalcovala propaganda... Ale filmu dávam 65%. ()
Ale jo, pokud přivřete oči nad komunistickou pohádkou, tak jde o film o národní hrdosti kde skupinka hrdinů postaví na odpor okupantům. Ovšem je nutno brát na zřetel, že celý příběh je smyšlený. Je ale pěkné podívat se jaké by to bylo, kdybychom se bránili. ()
Jediná událost podobného ražení v Československu se stala na Moravsko- slezském pomezí ve Frýdku-Místku, kde zřejmě nějakým nedopatřením nedorazil rozkaz, aby se posádka podrobila německé postupující armádě. Při přestřelce mělo dojít i k obětem na německé straně. Tenhle film jsem poprvé viděl v kině víc jak před třiceti se školou jako náctiletý a docela jsem to žral. Velice dobrý zvuk a prakticky dnes už dobový snímek dokázal nabudit atmosféru, na kterou se jen tak nezapomíná. Režisér Sequens tyhle filmy uměl a navíc v době natáčení tohoto filmu bylo teprve 11 let po válce. Je pravda, že v té době do toho zasahovala politika, ale pokud tu odstraníme, jde o povedený film. ()
Jaké by to bylo, kdyby naši vojáci neuposlechli rozkazů a neopustili svá postavení ? Myslím, že polemika by byla na hodně dlouhou dobu ... . ()
“Dějiště našeho příběhu nelze vyznačit na mapě. Bylo všude, kde se odehrávaly slavné činy lidových hrdinů v těžkých dobách nacistické okupace. Všem těmto bojovníkům je připsán náš film…” Tak zní titulek na konci filmu inspirovaném skutečnou události u Czajankových kasáren 14. března 1939. Tato událost nechť zůstane skutečným hrdinským činem v československých dějinách. Děj tohoto snímku probíhá samozřejmě jinak a na svou dobu vzniku se to bohužel nemohlo obejít bez politické agitace. I obrovský příval vlastenectví nejen mezi vojáky, ale i mezi civilisty je moralisticky vzýváno po všech směrech. Asi nejcitovější scéna je promluva smutné babičky k vojákovi, jehož oddíl se stahuje z pohraniční pevnosti. “Proč....?” Snímek se jeví jako velmi dobře natočený. Válečné scény jsou odvedené dobře a dramatičnost zrovna tak. Jen ta romance na začátku se zdá být krapet přepálená. Buď jak buď, film je připomínkou tragické noci československých dějin roku 1939 a to filmovou zábavnou formou. A vůbec není náhodou, že na režijní stoličce seděl Jiří Sequens st. Ten to uměl vždy dobře podat. ()
Několik vojenských jednotek odmítlo kapitulovat před Němci a bránily hrdinsky svá kasárna. Nemělo to cenu, ale oni nepřišli o svoji čest. ()
Překvapilo mě to svou kvalitou a nejlepší část byla podle mě stejně začátek. Herecké obsazení taky paráda :) ()
Československé válečné drama, jenž se zabývá situací v tragickém období českých dějin, zejména v neblaze proslulých dnech 29. září 1938 a 15. března 1939. Snímek se věnuje mobilizovaným vojákům československé armády, je zde dobře zobrazen zmar po nuceném opuštění pohraničních bunkrů a beznaděj po březnové kapitulaci. Režisér si vybral fiktivní skupinu vojáků, kteří i přes neuposlechnutí rozkazu se odváží postavit nájezdu okupantů se zbraní v ruce. Co se týče ideologického zabarvení, domnívám se, že se nejedná o totální propagandu typu Trapl či Steklý, avšak postupné vyzdvihování komunistických hrdinů vůči ostatním bojovníkům mi začalo v průběhu snímku vadit. V hlavní úlohách se představil L. Chudík, jako štábní kapitán Richter, prožívající morální a vojenské dilema, nevěda zda se postavit za rozhodnutí jeho nadřízených a vzdát se fašistům či se připojit ke své jednotce a bojovat o čest. Výraznou postavu si zahrál tradičně uvědomělý komunista G. Heverle, jenž převzal po kapitánu Richterovi velení. Ve vedlejších rolích zaujal S. Beneš, jenž historický a vojenský úpadek státu řešil po svém či agresivní kulometčík J. Sovák. Ve snímku nechyběl ani R. Deyl, hrajícího stíhaného muže s levicovým přesvědčením. Nepřehlédnutelný byl též mladý V. Krška s jeho slováckým nářečím. Druhá polovina snímku, zejména její bojová část měla poměrně dobrou atmosféru a napětí, avšak kvůli častému vyzdvihování komunistické ideologie, dokonce citování K. Gottwalda, musím v celkovém hodnocení o jednu hvězdu ubrat. Nicméně myšlenka vzdát hold bojovníkům při ochraně státních hranic se mi líbila, stejně tak jako filmografické zpracování snímku. ()
Němci počkali, až Češi vybudují kvalitní pohraniční opevnění. Německé firmy jistě dostali pěkné zakázky. Češi se na válku vysloveně těší. Obsazování pevností probíhá s nadšením a radostí, vtípek střídá vtípek. Záhy po mobilizaci je vydán rozkaz, že Češi na útočící armádu střílet nesmí. Pak přijde ještě rozumnější rozkaz, že se Češi mají rovnou pakovat bez boje. Někteří vojáci zuří, že z války prozatím sešlo. Následně se ale již nikdo ničemu nediví a už se mašíruje zpátky. Kurandová by tolik chtěla válku, takže to vojáci od ní pěkně schytají. Komedie pokračuje, když štábní kapitán zoufá, že nemá rozkazy. Štábní vojáci v roli ožralů. Štábní podporučík Beneš – notorický alkoholik. Komunisté v rolích nejskvělejších hrdinů. Humoreska se dál rozvíjí, když se velení celé divize ujme desátník. Na posádkovém velitelství vzorná spolupráce českých a německých vojáků, jen jeden naiva si tam divadelně strhne frčky. Efektní vložky: 1. Mareš popadne do ruky těžký kulomet a jako Rambo to začne prát do postupujícího nepřítele (již je jasné, odkud to amíci ukradli). 2. český kamikadze Heverle. ()
Slabý válečný film s mizerným komparsem (vždy vidíte maximálně 6 německých vojáků postupujících vpřed na české bunkry) Odporná propaganda, kde normálně uvažující postavy jsou zobrazeny jako zbabělci a zrádci. + Navíc fakt že se v první polovině filmu nic neděje a v druhé divák sleduje mizerně natočenou bitku, si myslím že 2* jsou tak akorát. Plně souhlasím s komentářem od uživatele farmnf ()
*1/2. ()
První půlhodinka je spíše rozjezdová, ale poté snímek nabere pořádné grády. Téma let 1938 a 1939 je samozřejmě silné a režisér Sequens si s ním poradil velmi dobře. Je až neuvěřitelné, že pouhé tři roky předtím natočil slabý "Olověný chléb". ()
Vynikající film o tom, kterak se pár obyčejných vojáků vzepře ostudným rozkazům a rozhodnou se bránit svoji vlast, byť zbytečně! Když tuhle republiku zradili angličtí lordi a francouzští žabožrouti, prezident Beneš utekl jako zbabělec, byly to jediní Komunisté, kde se ještě chtěli bránit. To není ideologie, pouhé konstatování!!! Dneska by se nic takového nestalo. Chrání nás přece NATO, E.U. a hlavně ospalý Knížepán. Uvědomte si konečně, že kdyby se historie opakovala, tak nás tito "ochránci" hodí stejně tak přes palubu, jako tenkrát!!!! Konečně alespoň trochu sympatická role Vladimíra Kršky. Z jeho ožraly v Sanitce mi bylo skutečně špatně!!! ()
Velmi dobře natočeno. Má to i dost silných scén. Ano, spousta patosu, spousta přehrávání, ale tak by to mělo u těchto "vlasteneckých" filmů být. Jaksi to k nim patří. ***A PŮL ()
Martin Růžek v 50. letech hrál ve filmech ty nejlepší protispolečenské živly, a v tomhle filmu to není jinak. Také jeho zásluhou vypadají některé snímky lépe, než by si zasloužili. Herectví hodné Mistra. V rámci žánru za 3. ()
kvůli prvorepublikovým uniformám a zbraním... ()
Vzhledem k době vzniku, tedy roku 1956, kdy již mohla vznikat díla neideologická či dokonce společensky kritická, je zde té ideologie odporně mnoho. Navíc se jedná o trestuhodné přepisování dějin. Na české straně tehdy kupodivu žádné ztráty na životech nebyly (zatímco na německé ano). Obránci se samozřejmě nakonec vzdali. Další zajímavostí je, že to Němci zjevně vzali jako legitimní obranu a nemstili si. Dokonce vojáky ani nevzali do zajetí a propustili je. Kapitán Karel Pavlík, skutečný velitel obrany Czajankových kasáren v Místku, se během okupace zapojil do odboje. Nakonec byl dopaden Gestapem, mučen a popraven 26. ledna 1943. ()
A Beneš sedí ve smokingu někde v Londýně a popíjí whisky s kockou. Gottwald obrací jeden stakan za druhým někde v Moskvě. To jsou naši hrdinové. A vojáci? Taktika žádná. Neprůstřelný mává bílým hadrem a šéf místo aby střílel, tak umírá. A pak mu postaví pomní - hrdinovi. Nositeli odporu v tomto ideologicky kovaném dílku jsou samozřejmě komunisté - že jsem si žádnýho nevšiml ()
Velice dobře udělaný válečný film, a když si člověk odmyslí to rudé zabarvení, tak na svoji dobu to nemělo chybu. Opravdu - pokud by se vystřihlo, nebo předabovalo pár scén, jednalo by se o krásný obrázek prvo a druho republikové armády, která se chtěla bránit. ()