Divoké včely

Totálně zaopadlá díra ve které ani ty lišky nedávají dobrou noc protože i to by tu bylo až moc civilizované. A v ní úplně obyčejní vidláci jejichž souhrnné iq nedosahuje ani dvouciferné hodnoty a jejich jedinou životní náplní je vychlast všechno v dosahu, drby o ničem a krmení slepic. O ničem jiném film Divoké včely není, žádný příběh, drama nebo aspoň humor, jen nudný život v místech ze kterých každý rozumný člověk zdrhne hned jak může. Svým způsobem je film velmi trefný - jestli jste někdy měli nějaké dobré důvody podobné české vesničky a jejich zaostalé obyvatelstvo nemít rádi, tak vám je všechny velmi bolestivým způsobem připomene. 3/10 (27.08.2008)

Tento film je opatřen krásným moravským nářečím, originálními hláškami, správným "vesanským" prostředím a výbornými hereckými výkony, jak herců zvučných jmen, tak i herců, ne tak známých, zvláště pak správně "oslovsky" působícího a chovajícího se Káji, ač ho poměrně dost osazenstva zde nazývá v jeho roli jako toporným. Také mi neunikl Cyril Drozda, jehož hlas mi byl hned povědomý a ve kterém jsem posléze poznala toho číšníka z Dědictví, kde se nenechal urážet od vesana v podání Bolka Polívky:) Ovšem všechny tyto klady se lehce ztrácejí v promarněném potenciálu filmu. A je to velká škoda. Že...:) (09.10.2008)

ČT2 HD - Mám rád takové ty obyčejné filmy z obyčejného prostředí s obyčejnými lidmi, kde se toho dějově moc neděje. Ale tohle bylo i na mě trochu moc. Děj totiž naprosto o ničem, dialogy povětšinou dost hloupé a nudné a jenom díky posledním zhruba 20-ti minutám dávám dost štědré hodnocení. Sice mám režiséra Slámu ve svých TOP, ale musím uznat, že tento jeho první velký filmový počin se moc nepovedl. Jo a abych nezapomněl...nejlepší postavu ztvárnil Jaroslav Dušek, ten mě jako jediný rozesmál. 59% (12.11.2015)

Vtipný pohled na jednotvárně ubíhající život vesnických lidiček kdesi v Prdelákově, jehož největším kladem je jeho autentičnost, Sláma i díky svým osobním prožitkům věděl co vypráví a na výsledku je to vidět. Herecké výkony jsou zdařilé a i Zdeněk Rauser jako moula Kája díky svému totálně nehereckému projevu působí přirozeně. Jakoby toho moulu ani nehrál, ale byl přímo jím. (Pro zajímavost - na LFŠ na besedě po skončení filmu ze sebe Rauser nebyl schopen vypravit ani jedno slovo a byl úplně rudý ve tváři. Dost toho Káju připomínal i v reálu). Místama je tempo filmu možná trochu rozvleklé, ale celkově jde o příjemné osvěžení české porevoluční filmové tvorby. Jsem zvědavý na další Slámův film.__PS: Bohužel DVD edice je s ořízlým obrazem z originálního 2,35:1 na nějaký hybrid, blížící se 1,85:1. Fuuuuuck....... (01.09.2002)

Film Divoké včely byl zajímavým celovečerním debutem Bohdana Slámy. Své hrdiny nachází uprostřed bezútěšné každodennosti v osamělosti duše a pomalého vystřízlivění ze snů v realitě. Touha a neochota svádí vnitřní boj s většinovým uzavřením k odevzdanosti a poddání se stavu věcí. Co lze filmu vytknout je nesoulad v přirozené plynulosti děje a občasná těžkopádnost ve srozumitelnosti nosných myšlenek. I přes škobrtání je nejvýraznější složkou poetika protikladů a protimluv. V osamocení i nutnosti úniku, kdy každý pohyb smyslnosti dodává smysluplnosti tu nejsilnější zbraň. Titulární hlavní postavou svazující beznaděje obyčejnosti je mladík Kája (sympatický Zdeněk Raušer), nesmělý prosťáček s dobromyslnou duší a těžce splnitelným tajným přáním. Cesta ven znamená vysvobození, ale nemusí představovat štěstí. Hlavní ženskou postavou je mladá Božka (dobrá Tatiana Vilhelmová), bezprostřední ve svém přístupu k životu a nabízeným příležitostem. Jen určité chvíle dokáží probudit a otevřít všechny smysly k hlubšímu prožitku. Výraznější mužskou postavou je Kájův starší bratr Petr (zajímavý Marek Daniel) na bezstarostné cestě odreagování a sladkosti nostalgických vzpomínek nedávné minulosti. Osamělost má mnoho podob. Důležitou postavou je svědomitý Laďa (velmi dobrý Pavel Liška) v bezradnosti neuchopitelnosti jediné zdánlivé jistoty. Osamělost se dostává do pózy a zoufalému upnutí k jediné bezpečně vnímané cesty. Další podobou rozčarovaného mládí v těžkém stavu kocoviny je Jana (velmi zajímavá Vanda Hybnerová), tvrdý obal, nefunkční partnerství a celoživotní závazek lehkomyslnosti mládí. Kde jinde může být silnější potřeba chvilkového úniku? Z dalších rolí: vitální hajný (dobrý Jaroslav Dušek), nespokojený otec bratrů a filozofující listonoš (zajímavý Cyril Drozda), nekompromisně předpojatá babička bratrů (velmi zajímavá Eva Tauchenová), Boženina velkorysá matka s propíranou profesí Lišajová (dobrá Zuzana Kronerová), Janin slabošský přítel Staňa (příjemný Josef Polášek), neposedný Boženin mladší bratr Jeňa (sympatický Jan Brejla), či Petrův svérázný kolega (zajímavý Tomáš Matonoha). Duševní rozpoložení mladého člověka v souvislosti s obyčejnou běžností a po ztrátě všech životních iluzí dostává jasné kontury. Stylizace vyjadřování má nezpochybnitelné poetické nadání. Bohdan Sláma zachytil obraz skutečnosti vcelku věrohodně a nápaditě poodkrývá pohnutky, cesty, důvody. (06.06.2017)