Režie:
Vladimír SlavínskýKamera:
Josef StřechaHudba:
Miloš SmatekHrají:
Jaroslav Marvan, Meda Valentová, Soňa Červená, Dagmar Frýbortová, Jaroslav Mareš, Eman Fiala, František Hanus, Ota Motyčka, Alena Kreuzmannová (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Majitel starožitnictví Bořivoj Kohout, v podání Jaroslava Marvana, vládne své ženě, dvěma dcerám a synovi přísnou rukou. Je to v jádru hodný člověk, avšak přehlíží přání a touhy ostatních. Nevidí, že dcera Zdena si našla ženicha, že druhá dcera Helena se zamilovala a že vášní syna Jaroslava je plavání. Zdenčin vyvolený, inženýr Bečvář, se pokusí pana Kohouta v jeho výchovných metodách nalomit, a tak se mu vetře do přízně pod záminkou, že o něm chce napsat knihu. Skutečnou změnu však přinese Bořivojův bratr-dvojče Jaroslav, který je lesníkem a za kterého se Bořivoj v nouzi musí vydávat… Snímek Vladimíra Slavínského, natočený v roce 1947, vznikl podle divadelní hry Poslední muž od F. X. Svobody. Je vlastně také remakem staršího filmu Poslední muž, který v roce 1934 natočil Martin Frič s Hugo Haasem v titulní roli. (Česká televize)
(více)Recenze (147)
Velmi příjemná a svěží komedie o napravení muže, hlavy rodiny. Diktátora a despoty, který řídí osudy všech ostatních členů rodiny, nádherný herecký koncert, který je vhodně doplňován těmi ostatními. Starožitník Bořívoj Kohout (skvělý Jaroslav Marvan) je energický muž, který nesnese odporu, vládne pevnou rukou a jakési rodinné štěstí je mu nade vše. Až když je mu nastaveno zrcadlo jeho vlastního chování a předtím ještě jeho společenský pád s krátkým pobytem v psychiatrické léčebně, dochází k úlevné a dlouho očekávané, a tím i nečekané změně. Další nešťastní členové rodiny: velmi trpělivá manželka (Meda Valentová), Helena (Soňa Červená), dlouhodobě tající svoji známost, tajný plavec Jaroslav (Jaroslav Mareš), a Zdeňka (Dagmar Frýbortová), jejíž milý ing. Bečvář (František Hanus) vtipně, úskočně a pohotově vyléčí nenapravitelného hrubiána a divocha. Z dalších rolí: ošetřovatel v léčebně (Otto Motyčka), šijící simulant (Erik Zámiš), a starožitníkův zaměstnanec Antonín (Eman Fiala). Zábavná, svěží, zurčící a stále vtipná komedie s vynikajícím Jaroslavem Marvanem v krásné dvojroli. ()
Vzhledem k tomu, že jsem četla Tři muže na toulkách (Jerome Klapka Jerome, 1900), mnohé ze scén mě nepřekvapily. Například vynikající věšení obrazu, jako bych si znovu pročítala stránky týkající se strýčka Podgera. Proto jsem se nesmála tolik, jak jsem očekávala a vlastně jsem se docela nudila a musím, byť nerada, hodnotit průměrně. PS: Původní divadelní hra F.X.Svobody Poslední muž vnikla 1919. Nevím, nakolik se scény filmu a původní hry překrývají, ale jsou-li autentické, nemohl se Svoboda inspirovat oblíbenou četbou? :) ()
Opravdu nádhera, velmi vtipná a lehce dojemná, s excelentním Marvanem. V dětství pro nás s bráchou název filmu reprezentoval pouzel Cooperův příběh o indiánech, takže jsme se jednou odpoledne těšili na jeho filmovou verzi, a byli tehdy nesmírně zklamáni. Jedna z úvodních ukázek otcovy "krutovlády", scéna věšení obrazu, mi ale v paměti od té doby zůstala. ()
Napoleon, diktátor, tyran alias Bořivoj Kohout alias poslední mohykán alias Jaroslav Marvan, který je při věšení obrazu schopen zaměstnat celou rodinu a způsobit jim lehká zranění. Všechny postaví do latě a nesnese jakýkoli odpor. Bojí se ho nejen děti, ale i jeho vlastní žena: „Všechny nás pobije!“ Najde se někdo, kdo tohoto despotu napraví? Ale ano, najde. Vždyť je to komedie. A skvělá. A Jaroslav Marvan je prostě borec (a dokonce se nebojí ani lvů). ()
Keby Slavínsky dal svojmu filmu priliehavejší názov - Tatínek, mal by mladý Svěrák o pár desiatok rokov neskôr problém. Poslední mohykán je prvorepublikovejší, ako prvá republika. Ku cti mu neslúži, že som ho už videl a názov mi nič nehovoril. Ale už prvé zábery po úvodných titulkoch ma zorientovali. Marvan si film prisvojil a vytvoril nereálnu, ale dobre zapamätateľnú postavu. ()
Galerie (14)
Zajímavosti (4)
- Divadelní hru F. X. Svobody pod názvem "Poslední muž" zfilmoval Hugo Haas již v roce 1934 jako snímek Poslední muž (1934). Pan Svoboda si prý vždy přál, aby hlavní figuru ztvárnil právě pan Jaroslav Marvan. (Terva)
- Keď sa v psychiatrickej liečebni rozpráva pán Kohout (Jaroslav Marvan) so svojím bratom, hraným tým istým hercom, môžeme v záberoch, v ktorých sa pozeráme jednému z bratov do tváre a druhého vidíme odzadu, postrehnúť, že herec braný zozadu nie je Marvan. (ČSFD)
- Natáčeno v Praze na Malé straně, Karlově mostě a Maltézském náměstí (dům Bořivoje Kohouta). Plavecký závod, v němž dominuje herec Jaroslav Mareš (Jaroslav), byl natočen v plaveckém bazénu pod Barrandovskými terasami. (M.B)
Reklama