Reklama

Reklama

Blaník

(divadelní záznam)
Česko, 1997, 95 min (Alternativní 85 min)

Obsahy(1)

Příčinu silné obliby blanické pověsti v Čechách vidí Cimrman hlavně v zeměpisné poloze naší vlasti. Shodně s Palackým byl si vědom toho, že " jsme tu v Evropě jako zrnko mezi dvěma mlýnskými kameny. Ze západu na nás naléhá imperialismus germánský a z východu nás drtí rozpínavost kolosu velkoruského. Není divu, že takto tísněný malý národ hledá sobě ochrany nadpřirozené, a i zázračné, neboť jedině zázrakem lze tu přežít." (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (199)

Ivoshek 

všechny recenze uživatele

Hodně věcí odpovídá začátku devadesátých let a náhle možnosti od plic se vyjádřit k zakázaným tématům socialismu. Bohužel tyhle věci dost zestárly. Naopak fóry s jezinkami, souboj na meče a spousta dalšího funguje pořád stejně dobře. V porovnání třeba se Severním pólem je to slabší, ale pořád jsou to Cimrmani. ()

P. J. D. 

všechny recenze uživatele

Kdo by neznal Divadlo Járy Cimrmana, skoro jako kdyby neznal u nás divadlo žádné. Tohle už stará česká klasika, kterou musí mít snad každý rád. Tvůrci Svěrák a Smoljak si tu střílí prakticky ze všeho inteligentním způsobem a vtáhnou tak diváka do děje dříve, než by stačil mrknout. Ač se jednotlivé díly liší kvalitou, vždycky je dobrá podívaná, co stojí za to. ()

Reklama

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Zábavné dílo z dílny velilána Járy Cimrmana. Seminář představuje Cimrmana v oblasti historie. Jeho nesouhlasem se špatně zvolenými historickými daty, či jeho vědeckými úvahami o defenestracích. A nemůže chybět ani ukázka z jeho historického díla Blaník, původně určené pro loutková divadla. Takže tu máme i ukázku loutkařství s názvem Nevěřící Vlasák. Samotná hra nám pak dává najevo, že sice v Blaníků jsou ukryti spící rytíři, kteří jsou schopni vyrazit na pomoc českému národu, ale vyrazí jen tehdy,kdy bude národu nejhůře. takže vždy může být hůře. Hra nám zábavně ukazuje nespokojeného Veverku z Bitýšky (dobrý Ladislav Smoljak), který je se svým lipanským husitským jezdectvem vždy připraven vyrazit na pomoc, ale nikdy mu není dopřáno sluchu. A i když svévolně opustí horu, neslavně se vrací zpět. Smil Flek z Nohavic (dobrý Jan Kašpar) je poťochle ironický zapisovatel. Politická mrtvola Hynek z Michle (dobrý Jaroslav Weigel) je přednostou a přímým podřízeným svatého Václava, rozhodně se neukvapuje a nevyjíždí jen tak. Dále je tu učitel Josef Bohuslav Chvojka (Pavel Vondruška), který náhodou se dostává do jeskyně a marně přemlouvá rytíře k výjezdu v bouřlivém roce 1848. Dále vyzvědač Šlupka (Genadij Rumlena), který přináší novinky z venčí a Jeskyňka (Robert Bárta), která v hoře uspokujeje mužský chtíč. A tak národe, nespoléhej se na mýtus, ale jen sám na sebe! Bohužel. Inscenace je z roku 1997. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

- Měli Pražané zbraně? - Ne. Jenom mávátka. Hra stárnoucí mnohem rychleji než ostatní, když do ní při její rekonstrukci těsně po Listopadu prosáklo množství sice dobrých, leč dalším generacím už nesrozumitelných vtípků. Na druhé straně ty české kryptodějiny, ochranný mýtus a svatováclavské rozkazy padající vždy, když jde pan přednosta kotrolovat stráže... JSOU TAM A ČEKAJÍ! Na semináři mě zaujal především referát doc. Weigla o defenestraci. ()

campix 

všechny recenze uživatele

Divadlo Járy Cimrmana opět nezklamalo a Blaník je tak další z her, na které se určitě vyplatí zajít, jelikož skýtá nepřeberné množství tentokrát historických vtípků. Seminář je opět výborný, loutkové intermezzo taktéž, jen ta závěrečná hra lehce pokulhává za těmi nejlepšími. Stále se však jedná o to nejlepší, co u nás komediálně kdy vznikalo. ()

Galerie (6)

Zajímavosti (8)

  • Při obsazovaní hry se zapomnělo na Jana Hrabětu. Nakonec byl obsazen jako 3. alternant do role rytíře Hynka z Michle. (mnaucz)
  • Na počátku 90. let krátce hrával postavu Smila i Andrej Krob, který dříve ze souboru kvůli svému kádrovému profilu odešel. V roce 1993 však zase divadlo z časových důvodu opustil. (mnaucz)
  • Původní seminář vypadal jinak jak tvrdí Zdeněk Svěrák: „Blaník jsme napsali před revolucí, seminář až po. V semináři jsme měli některé věci, které bychom tam dříve nedali; třeba o perestrojce v Sovětském svazu nebo o totalitě. Na zkoušku se přišel podívat Andrej Krob a povídá: ,Kluci, tohle vám nesluší.‘ Vycítil, že to nepotřebujeme. A tak jsme to vyndali.“ (mnaucz)

Reklama

Reklama