Discopříběh

Ještě před lety bych Discopříběhu nedával moc dobré hodnocení, ale čím jste starší, tak nostalgie působí čím dál víc a i když jí pominu, tak stejně tenhle "muzikál" má něco do sebe. Má dobrý příběh, děj a Davidovy písničky se vám zavrtají hluboko do hlavy. Je to prostě chytlavý a místama vtipné zavzpomínání na dobu minulou. (24.04.2017)

Příšený film bez kterého by bylo na světě líp. Nova si ho oblíbila a pouštího nejmíň 4krát ročně. Ten film už se mi zhnusil z toho, jak ho pořád opakují. Možná to je tím, že muzikály vůbec nemusím a česká scéna je podle mě jedna z nejhorších. A tady ten popík je vážně strašnej. Pár dobrej vtípků za to ta jedna hvězda, ale jinak odpad jak vyšitej. (07.04.2013)

Nechuťárna, která vlastně dnešní generaci (nebo alespoň mně) nic neřekne. Rudolf Hrušínský nejml. pouze otvírá "hubu" do kvákání Michala Davida a tím jeho herecký projev končí. Zápletka je tak děravá, že cedník jí ty díry může jenom závidět. Dojemná scénka, kdy si nechá oholit hlavu, je opravdu k pláči. Něco tak příšerného se totiž jen tak nevidí. (08.09.2008)

Příběh kominického učně Horáčka a jeho dobrotivého otce, který mu jeho průšvihy víceméně toleruje, je velmi zábavný a svůj velký podíl má na tom vynikající režie Jaroslava Soukupa, který formou kvalitního videoklipu dokáže experimentovat a přes ústřední postavu umně glosovat vývoj událostí i celkový děj. Michal David dodal chytlavé songy, Mariana Slováková, po které hlavní hrdina šílí, je fakt kočka, Ladislavu Potměšilovi sedne role jako ulitá a já se vždycky skvěle pobavím. (01.02.2009)

Co odpadové hodnocení, to póza a kecání z hladu. Jako hudební film pro mládež a produkt své doby (nezatížený agitací) to funguje dokonale, má to příběh, srdíčko (dojemná linka syna a otce) i v pohodě message prosící rodiče o pochopení svých dospívajících potomků. Vizuálně to Soukup nakopává, jak to jen jde, Michal David se postaral o nabouchaný soundtrack míchající rychlejší a baladičtější kousky a Hrušínský nejml. typově perfektně sedí a toho jednou suverénního, jindy zranitelného jednoduchého kluka přece jen uhraje, přičemž Potměšil mu výborně sekunduje v roli otce. Celkově je na tom vidět, že se tu Soukup snažil a že uměl, a nedokážu si představit, že by se to dalo natočit nějak výrazně líp. A s odstupem času to získalo přidanou hodnotu coby úsměvné ohlédnutí se za ušmudlanými i křiklavými socíkovskými 80. léty s jejich módou, hudbou a podniky. (21.06.2007)