Láska z pasáže

To boli časy, keď Ondrej Vetchý ešte stál na opačnej strane zákona a vykrádal byty. Aj dnes ma pobaví pohľad do malého pražského socialistického podsvetia. K tomu patrí aj hudba Michala Davida a nevedno prečo hraje v každom bare Žbirka po anglicky. Lukáš Vaculík hraje klasiku svojej mladosti, ktorá mi privodí trochu nostalgie. Dodnes si spomínam na vážne mravoučné zakončenie filmu, ktoré ma vtedy vyviedlo z miery, a aj dnes mi to nebolo jedno. –––– Mé motto je Všechno mít. Všechno mít perfektní. (17.04.2017)

Překvapivě dobrý film Jaroslava Soukupa, který se z počátku pouštěl do vážných témat a šlo mu to. Sonda do socialistického života, (podpultového) obchodu a především do pražského podsvětí, ovládaného zloději, šmelináři, veksláky a podvodníky. Partičky mladých povalečů, žijících na úkor druhých, štosy zelených stokorun, prázdné ulice, prázdné výkladní skříně, šedivé domy, šediví lidé (až na tu černošku). A mezi nimi příběh jednoho marného lidského života. Z dnešního pohledu trochu chybí propracovanější motivy hlavních "hrdinů", ale v době, kdy film vznikl, všichni velmi dobře věděli, jaká je realita. Lukáš Vaculík je ve své roli mnohem přesvědčivější, než Vašut či Vetchý. Miloš Vávra promine, ale v tomto filmu je opravdu nechutný (tím pochvalně myslím, že role "hajzla" mu dobře sedne). (11.02.2012)

"Bony, chceš bony?" Jo vlastně, to jsme trochu vedle, i-když zas tak vedle ne... Srovnání těchto filmů je dle mě adekvátní. "Podsvětí" osmdesátek hraje hlavní roli v obou filmech, kdy v onom druhém je podle mého vykresleno mnohem lépe. Tady je to ve výsledku opravdu pak spíš o té lásce, a o jednom nepovedeném myči oken. A Míša David není Frankie... (20.07.2021)

Opět zcela perfektní. Vaculík bez Tofiho sice působí trochu osamoceně, ale vedle sebe má zdatné protihráče jako je mladý Vašut s Vetchým nebo Miloš Vávra. Příběh je opět dobře chytlavý se songy, které film trochu zbytečně oslabovaly tím způsobem, že Davidova muzika je hravá a film tak nechtěl vyznít, ale Zabitej čas je skladbou, která z Davidova repertoáru poněkud vybočuje svoji dravostí. Tragický závěr s další baladou od Davida však nemá chybu. (27.02.2011)

Už jsem tady myslím někam psal, že osmdesátá léta byla v české kultuře spíše krokem zpátky (kdo nevěří, ať si pustí Dalibora Jandu nebo od Olympicu desku Kanagom). Láska z pasáže je jedním z mnoha nablblých filmů téhle doby. Najdete v něm třeba Vaculíka s celkem solidním harlekýnem na hlavě, Vašuta jako vůdce gangu bytařů a spoustu dalších drobností, které dokážou člověka tak nějak retro-pobavit. Hvězdičky dávám jednak kvůli těmhle nechtěným vtípkům (souhlas s dobytkem - roli skořápkáře věřím Jandákovi o dost víc než roli ministra kultury), jednak ze solidarity s hlavním hrodinou, protože já taky jeden čas myl okna a výlohy. Na závěr ilustračně přidávám text ústřední písně filmu z dílny mistrů sraček Michala Davida a Františka Janečka. 1. Už je tu zas zabitej čas, táhnem s ním pasáží, príma kámoš, nedomlouvá, nenadává, dobře je člověku, volnost, mámo, s ním je mi hej, je zabitej, co pořád proti nám máš. 2. To slyším zas, zabitej čas, prosím tě nech mě bejt, znám tvou péči, jakej pak strach, na díze jsem s kámošem zabitým svůj žal léčím, co na něm mám, copak jsem sám, co pořád proti nám má. (11.05.2008)