Vítr v kapse

Dva lemplové v podání Vaculíka a Sagvana Tofiho ne-dělají v plzeňské Škodovce. Ducha prázdný děj. Jediná zápletka, na kterou jsem byl zvědav jak dopadne (když Tofi balil velmi ostrou a ráznou prodavačku) rovněž vyšuměla. Smutný konec jednoho z hlavních hrdinů doprovázen smutkem toho druhého za dalšího doprovodu velmi veselé písničky. Ach jo. Jediný důvod proč si pustit tento film by mohla být nostalgie, avšak i kvůli ní si raději pustím jiný film 80s... (13.11.2011)

„Přivezli mančestr.“ Vyšli zo školy, majú veľké plány... ale skončili vo fabrike na poobednej. Tvrdia, že dočasne. Ale to tvrdili aj ich otcovia. Oni dvaja budú ale iní. Alebo nebudú? Výborné dialógy a rozkošné vtipy/postavy spôsobili, že som sa uchechtával každých päť minút („Někdy jindy.“ – „Jak jindy, kdy jindy?“ – „No proste jindy no.“). Plus ma zaskočil zvrat ku koncu, ako vystrihnutý zo života. "Jak to děláš s holkama?" - "Normálně, ne?" (30.07.2010)

Ač bych se neodvážil říci, že to je nějaké vrcholné dílo, dávám za 4* hned z několika důvodů. Prvním z nich je samozřejmě trocha té nostalgie. Ještě si tu dobu trochu pamatuju. Jako v jejich dílně to vypadalo u nás na základce, když jsme měli praktické práce - stejné nadšenecké transparenty a plakáty plné entuziasmu, stejnej přístup a i v ty pracovní soboty jsme museli chodit do školy. Dalším důvodem je to, že postupem času se z tohoto filmu stala nechtěná (sebe)parodie - ten časovej odstup udělal svý a já se u toho filmu dost často nasmál. Až mě překvapuje, jak ten film sám o sobě zesměšňuje tu dobu (ač to evidentně nebylo prvotně v plánu, tehda se to bralo normálně a je až neuvěřitelný, že si ta parodičnost a rejpavost prošla) ve které vznikl. Dneska to je mnohem větší komedie než tehdy. Třetím důvodem - je-li vůbec možné srovnávat tehdejší a dnešní filmy o mládeži, než na všechny ty povrchní, vnitřně vyprázdněné (a často sexistické) snowboarďáky, rafťáky, gymply atd., to se radši podívám na tohle. A v neposlední řadě, ač dvojku Vaculík - Tofi nějak zvlášť nemusím, tohle je asi jejich nejlepší film. (17.05.2009)

Průměrně, ale příjemně zpracovaný příběh o přicházející dospělosti a zkouškách, jež s sebou přináší, který z průměru vytahuje Lukáš Vaculík, který byl za mlada prostě nehorázně fešný. Navíc ty jeho krásné oči, ve kterých jakoby se zračilo jakési prázdno, stejně jako hloubka a krása. Nevím, proč mi připomíná Kurta Cobaina. Tím výrazem, očima... Rovněž skvělý soundtrack a zejména píseň "Já chci žít non-stop," která sem perfektně zapadla. Film má dýchající nostalgickou atmosféru časů, kdy se prodávaly sodovky, jezdily trabanty, doba nebyla přetechnizovaná moderními zbytečnostmi, vznikala pořádná hudba a polovina lidí v dopravních prostředcích neměla na uších sluchátka, ani netrávili dobu "nezbytným" lupáním po drahých mobilech. Ale to už bych mohla napsat celou úvahu o kontrastu tehdejší a dnešní společnosti:) "Na světě je krásně." - "Myslíte?" - "Mně se tu líbí, tobě ne?" - "Ne." (22.07.2012)

První film nejlepší české filmové dvojice Tofi-Vaculík je paradoxně ze všech nejhorší přičemž to neznamená že by byl špatnej. Naopak dívat se na to dá krásně, scény kdy se ty dva vopruzujou ve fabrice jsou dost vtipný například když kýblem zlejou Augustu na hajzlíku. Film je jako společnej rozjezd dobrej ale jejich nejlepší filmy měli teprve přijít. (05.10.2014)