Režie:
Milan ŠteindlerScénář:
Halina PawlowskáKamera:
Jiří Krejčík ml.Hudba:
Petr UlrychHrají:
Ivana Chýlková, Franciszek Pieczka, Alena Vránová, Barbora Hrzánová, Dagmar Edwards, Tereza Brodská, Tomáš Hanák, Miroslav Etzler, Szidi Tobias (více)Obsahy(1)
Úspěšná a divácky oblíbená hořkosladká komedie o životě, v níž hlavní roli hraje láska, odvaha, smích i smrt. Film vznikl podle scénáře Haliny Pawlowské, která tu čerpala inspiraci ze svého vlastního rodinného zázemí. Autorka v něm s humorem a ironií sobě vlastní, ale i s pochopením a soucitem vzpomíná na svého otce a další svérázné a zemité příbuzné, pocházející ze Zakarpatské Ukrajiny, na své mládí a s ním spojené nešťastné lásky a ztracené iluze. Vše na příběhu Olgy, jejích přátel, rodiny a vrstevníků, odehrávajícím se v průběhu dvaceti let, které prožívalo Československo po ruské okupaci. Peripetie hrdinů jsou nahlíženy s ironií a humorným nadhledem. Střídají se zde bouřlivé komediální situace se slzami. Hrdinové této komedie však už ví, že nepodlehnout, nevzdávat se, mít rád a nezapomenout se smát je platné a dobré… (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (204)
Výborná čierna komédia á la Emir Kusturica, plná farbistých podobenstiev o tragikomike života v časoch socializmu, dievčenskej puberty i dospelosti a to všetko v uletenej rodine so svojským oteckom na čele a zástupom ukrajinských príbuzných v závese. Milan Šteindler ma skvelou réžiou veľmi prekvapil, väčšine hercov vzdávam hold za výborné výkony, ale Franciszek Pieczka je jednoducho fantastický a Halina Pawlowská tomu dala úlohou umrnčanej Vasiliny korunu. ()
Průměrný film, který zobrazuje životní osudy Haliny Pawlowské a její rozvětvenou rodinu. Sama Halina Pawlowská si ve filmu také zahrála a napsala i scénář, který ještě Milan Šteindler rozvinul. Ve filmu exceluje Franciszko Pieczka jako ortodoxní otec a malé role si střihli také např. Petr Čepek, Karel Heřmánek, Tereza Brodská či Barbora Hrzánová. ()
Tradiční "vtipný" výprodej života bulvární celebrity a mizerné scénáristky, která si tímto postavila "pomník". To kdyby každý dostal peníze, kameru a hrstku herců, tak by většina filmů vypadala takhle. Tragika není české kotlině vlastní a tak se většinou díváme na svůj život shovívavě s nadhledem - falešná česká laskavost. Hlavně když nás výborně vyživuje bulvár. Proč zrovna český divák musí být zásobován intimními podrobnostmi z rodinného života Haliny? Co je na tom tak extra? ()
Nejspíš to jediné, co se Milanu Šteindlerovi povedlo natočit. Dobře napsané, se skvělým Pieczkem, Hrzánovou, Vránovou a samozřejmě Chýlkovou, s velice dobrým scénářem. Vadilo mi ale, že to celé vypadá, jako by se to odehrávalo někdy v osmdesátých letech a výprava i kostýmy to jen potvrzují. A třicetiletá Ivana Chýlková na začátku hrající čtrnáctiletou...to se úplně nepovedlo. ()
Pri tomto filme je zrejmé, že sa jedná o adaptáciu knihy. Film sa venuje určitým časovým obdobiam viac, ako tým menej významným, skáče sa vpred o niekoľko rokov a nové postavy stále a stále pribúdajú. Problém je v tom, že hlavná postava nič špeciálne nerieši, nič, čo by z nej robilo výnimočnú filmovú postavu, zaujímavejšiu, ako hociktorý priemerný človek. Šteindler zrejme výborne vystihol atmosféru knihy a mentalitu ukrajinských prisťahovalcov, zároveň sa nebráni komponovaniu výpravnejších scén kvôli pár okamžikom filmu, čo je v českej kinematografii 90tych rokov skoro až rarita. Ráno je taký milý český pokus o napodobenie Kusturicovho štýlu a minimálne po výtvatrnej stránke je to pokus vydarený. ()
Galerie (6)
Zajímavosti (15)
- Závěr filmu, kdy se auto vznese nad horským údolím, je odkazem na film Thelma a Louise (1991), kde je podobná scéna. (sator)
- V roce 1996 vyšla stejnojmenná kniha Haliny Pawlowské. (sator)
- Když policisté pod falešnou záminkou zadrží cestovní pas Olgy (Ivana Chýlková), ztropí Hakunděk (Franciszek Pieczka) scénu, že bez něj se už Olga nedostane na Západ. S cestovními doklady to bylo ale složitější, existovaly tři typy: pas do socialistických zemí, pas do socialistických zemí a Jugoslávie, a pas do kapitalistických (západních) zemí. Na pas nebyl nárok, člověk si mohl požádat, ale běžné bylo jeho zamítnutí, a to přesto, že ČSSR signovala Helsinskou deklaraci, která obsahovala právo občana svobodně cestovat. Další krok k cestě na Západ byla žádost o povolení výjezdu, nutné často bylo pozvání někoho z valutové ciziny, žádost schvaloval zaměstnavatel, případně škola, dále domovní důvěrník. Dalším krokem byla žádost u banky o přidělení kapitalistických deviz. Tato žádost byla často zamítnuta. (sator)
Reklama