Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sociolog Víťa Jakoubek je tuctový třicátník, otec dvou dětí. O sobotách pomáhá tchánovi na chatě, přes týden obíhá obchody s nákupní taškou a v práci se marně pokouší uplatnit své znalosti. Jeho nezáživný život, plný zmatků a banálních katastrof, se změní, když dostane od ředitele úkol - prozkoumat hodnotový žebříček čerstvých maturantů. Když si ho na gymnáziu spletou s novým studentem a on se marně snaží omyl vysvětlit, rozhodne se přijmout nečekanou roli, aby snáze pronikl k názorům mladých. Do jeho skutečné identity je zasvěcena pouze ředitelka školy, emancipovaná žena, které se očividně líbí. Zatímco Víťovi se začíná v bezstarostném světě maturantů líbit, jeho rodinný život se dostává do stále větších problémů a roztržka s manželkou Janou se stále prohlubuje. Mezi "spolužáky" tráví pořád víc času, jde s nimi na diskotéku, koupí si oblečení pro mladé, pomalu se sbližuje se spolužačkou Evou a poznává, že středoškoláci dospělými opovrhují stejně jako jejich názory a hodnotami. Situace se vyhrotí, když se třídou odjede na chmelovou brigádu a zúčastní se nočního tahu, při němž studenti zdemolují kolotoč. (TV Nova)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (358)

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Šteindler nemohl tušit, že jeho první, několik politicky odvážných motivů obsahující a celkově v tomto ohledu drzý film je jedním z posledních předrevolučních, jakož ani tušit, že se tento film zapíše do dějin českého kina jako ten, v němž se svou poslední a první filmovou rolí setkávají tak značné a tak protilehlé veličiny, jakými jsou někdejší matador a miláček komunistické kinematografie Vala a budoucí miláček samorost Dušek (ten se sice o rok dříve mihl v Pražské pětce, kde měl ale pouhý štěk). Oba jsou zde výborní. Dušek už je ten Dušek, jak ho známe, byť si zatím vystačí s prkennou stylizací, Vala jako by se vysmíval významné části své dosavadní tvorby. Jakkoli Šteindler nemohl tušit, budiž mu připsáno ke cti, že tohoto tehdy již delší dobu v kinofilmech jen zřídka obsazovaného herce vůbec angažoval. (Vala je vlastně v celém filmu téměř jediným široké veřejnosti známějším mužským hercem a vůbec jediným, kterého bylo tehdy možno označit za hereckou hvězdu. Naopak s Duškem se sluší zmínit i Holubovou, ale ta už tehdy měla ve filmech leccos za sebou.) Sám autor hraje hlavní postavu dost neumně, což podle mě filmu neškodí. Spíše mu škodí snaha se každou chvíli a za každou cenu dobrat nějaké pointové hlášky („jsou dány dvě kružnice...“) nebo situace (únik z WC oknem), při čemž na účelové cestě ke kýženému cíli kauzalita momentálního děje a možných motivů jednání často nedává smysl. Což ale na druhou stranu málokterému divákovi vadí. Žel některé ty pointy a hlášky ani za moc nestojí, i když třeba "ja guljaju v parke" je samozřejmě kult. Lajtmotiv celého filmu, nerealisticky jednostranně kritický pohled na mládež, je sdostatek oprávněn nikoli jen nadsázkou, ale především tím, že není pohledem moralisty, nýbrž někoho, kdo se mezi ni vetřel jako špión a v této konfrontaci trpí tím, že jeho vlastní mládí je pryč, že je tudíž již outsideremem, který nemá nárok („vrať se do hrobu!“). No a také tím, že film spíše než s mládeží vede polemiku s oficiálním žargonem a bez kontaktu s realitou tradovanými „stanovisky“ tehdejší garnitury na všech úrovních, včetně masmédií (srov. také Duškovu postavu předsedy SSM). A na druhou stranu s těmi masmédii a s veřejným míněním komunikuje tím, že právě v nadsázce předvádí ty nejtypičtěji propírané hříchy mládeže, jako např. bezohlednost v dopravních prostředcích. Při scénách s davy v ulicích hlavní hrdina dvakrát prochází kolem pankáčů (jeden má na zádech bundy anarchistické Áčko a nápis „problem“) a jednou kolem metalistů, na chodbách obludného paneláku i ve výtahu jsou (nepochybně mladými chuligány vytvořené) nápisy a sprosté obrázky, značka kapely Depeche Mode (tehdy u nás mezi mládeží opravdu kultovní) a také název skupiny Erasure. Velmi hezký je první závěr filmu s manželkou na stromě, jakož i epilog s "dalším, již druhým samostatným výzkumem". Šandíkova kritika je asi na místě, na druhé straně asi i chvála Radka99, ale pochopení věci nalézám jen u Subjektiva, což pro pilné čtenáře mých komentářů už není ničím novým. () (méně) (více)

rakovnik 

všechny recenze uživatele

Milan Šteindler se svým filmem ještě na poslední chvíli okopává kotníky již téměř uhynulého režimu způsobem, který se mi líbí. Spousta hlášek, komických situací a přitroublý pohled starého mladíka Víti, kterému se vymkne jeho sociologický výzkum z rukou. Krásný je konec, kdy si jeho nová dočasná láska přeje vše, co on už vybudoval a proti čemu se mladí vzpírají :-) ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Příjemný snímek. Milan Šteindler v roli muže, který se z počátku nedobrovolně snaží zapadnout mezi mladší generaci a pak neví, kde je hranice mezi jeho prací a osobním životem, který se mu málem nenávratně rozpadne. Šteindler téměř bezchybný moula-nula, dále Jaroslav Dušek v další roli soudruha a bezchybná Halina Pawlowská se svým "co je?!". Hudba byla taky dobrá, ale mouchy tu nějaké byly, takže 4*. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Výtečná komedie osobitého herce a režiséra sahá k ojedinělému tématu - k sociologickému průzkumu, který slouží jako průnik generací - k té rozzívaně mladé i k té zrezivěle zralé. Splývání třicátníka se sotva nominálně ukončenou nezletilostí je stejně úžasné jako třeskutá vlídnost mládí stříbrného větru (větrů?) vůči mládí první životní zkušenosti. Vědcova pošetilost a naivita totiž jinou charakteristiku nezasluhuje. Poetika SKLEPA tu nesporně dosahuje svého vrcholu v žánru hraného filmu (tím dalším je stejně osobitý dokumentární seriál ŠUMNÁ MĚSTA s výtečným dalším sklepovcem Davidem Vávrou). Náznaky toho, že SKLEP dozrává a emancipuje se postupně z laskavého a vlídného spřízněného protektorátu Věry Chytilové bohužel nepřekonaly právě tuto vstupní úroveň naděje a očekávání. Způsob, jakým je zachyceno vědecké prostředí pozdní normalizace, je exaktně přesný. Pozornost zaslouží i vícevrstevná kompozice (gradující pokusy o manuální oslovení zadní části těla Haliny Pawlowské či strhující Duškovo blábolení, které vyvrcholí triviálním otěhotněním Blanarovičové). Ale i tak do mozaiky dnes už vlastně také historické sebereflexe pozdní normalizace přibyl další, nikoliv necenný příspěvek. Určitě k radosti českého - sotva jiného než českého - diváka. ()

jahol 

všechny recenze uživatele

Vyšlo teď na levným DVD a má dobré hodnocení na csfd = řekl jsem si, že chci vidět. No... prý je to nejlepší film Milana Šteindlera... prý je to příjemně "sklepácký" Šteindler... prý je to... Ani náhodou! Jde o průměrný film, ve kterým toho zbylo z typické socialistické komedie překvapivě hrozně moc (a že jsem těch socialistických komedií viděl!), s geniálním Sklepem má strašně málo společnýho a celou dobu jsem si říkal "Dělá si ten Šteindler ze mne prču na druhou? Nebo je to opravdu takhle slabý?". Pravdou je, že film pár silných okamžiků má, ale to mezi je, nezlobte se, balast a zmar (herecký výkon mladinké Šteindlerovy "lásky"), a tak ty okamžíčky spíš vypadají, jako ukradený z filmů jiných, lepších (výstupy Jaroslava Duška). Nakonec asi převáží úcta k mistrovi, kterého jinak obdivuji a ty 3/5 filmu dám, ale dlouhou dobu jsem uvažoval o výrazně horším hodnocení. Jenže pravda je, že jednu velmi silnou dějovou linii ten film má - porady týmu sociologů, které geniálně ukazují, za co taky byli a jsou lidé placeni.... ()

Galerie (10)

Zajímavosti (41)

  • Režisér Šteindler čekal, že bude muset bojovat proti zásahům cenzorů do snímku, ale překvapivě se tak nestalo, za to, jak řekl, patří dík i statečné dramaturgii filmu. (sator)
  • Otázka z ruštiny u maturity: „Što vy dělájeťe v svabodnoje vremja?“ znamená: „Co děláte ve volném čase? Málková (Klára Pollertová) odpovídá větou: „Ja guljaju v parke,“ tedy: „Procházím se v parku.“ (sator)
  • V čase 01:27:00 Jakoubek (Milan Šteindler) sleduje v televizi pořad Federální kriminální ústředna pátrá, radí, informuje. (sator)

Reklama

Reklama