Jako letní sníh - Život J. A. Komenského
Like Summer Snow
Režie:
Lubomír HlavsaScénář:
Martin FahrnerKamera:
Pavel KoppHrají:
Alois Švehlík, David Švehlík, Igor Bareš, Vladimír Javorský, Jenovéfa Boková, Marika Šoposká, Kristýna Janáčková, Milena Steinmasslová, Luboš Veselý (více)Obsahy(1)
Dokudrama Jako letní sníh mapuje životní příběh Jana Amose Komenského, který se stal kvůli svým přesvědčením a názorům patrně nejznámějším českým vyhnancem. Většinu života strávil mimo svou vlast, ale přesto svými jedinečnými myšlenkami, které zaznamenal v téměř 200 knihách a spisů, zásadně předběhl svoji dobu a ovlivnil celý svět. Film se natáčel v České republice, ale také v těch místech Evropy, ve kterých jsou nejpatrnější stopy působení Jana Amose, tedy také v Maďarsku, kde se mu podařilo vytvořit životaschopný model výuky pod heslem „škola hrou“. Příběh Komenského rámuje jeho rozhovor s malířem Rembrandtem, který kreslil jeho podobiznu. Na základě jejich rozhovoru se před námi odvíjejí jednotlivé epizody Komenského života. Ukazují, že Komenský byl nejenom nesmírně plodným autorem a skvělým myslitelem, ale také člověkem z masa a kostí, člověka láskyplného, sužovaného osobními tragédiemi i tehdejším překotným vývojem evropské společnosti. Ve ztvárnění hlavní role se vystřídají Alois a David Švehlíkovi. Významnou roli si zahraje také Vladimír Javorský nebo Igor Bareš, který ztvárnil malíře Rembrandta. Literární odkaz Jana Amose Komenského je velmi obsáhlý a různorodý. Psal latinsky i bohatou a působivou češtinou. Tvořil spisy encyklopedické a jeho ideálem byla vševěda, objímající veškeré tehdejší vědění, zanechal však také díla teologická i teosofická, hymnologická i hymnografická či všenápravná (výchovná, ale přesahující rámec didaktiky). Do obecného povědomí se zapsal také jako autor nejslavnějšího česky psaného díla 17. století s názvem "Labyrint světa a ráj srdce". Režie filmu se ujal Lubomír Hlavsa, známý filmem Poslední útěk Jeronýma Pražského, anebo Jan Hus: Cesta bez návratu. Film vznikl v koprodukci České televize a společnosti Vistafilm. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (77)
Na televizní tvorbu velmi zdařilý životopis. Řekl bych až nadstandardní, když vezeme, že zabírá celou šíří Komenského života. K tomu Švehlíkové v hlavní roli, i když Aloisi to sedí líp mi přijde. Jen ten jeho vzhled připomíná mírně ostříhaného Gandalfa. A za mě ještě jedno velké plus, že je tu Pavel Rímský. ()
Druhá historická věc zaštítěná produkcí ČT Brno a opět ne sice dokonalá, ale nemající k dokonalosti daleko. Některá fakta si to trošičku uzpůsobuje, třeba nám tvůrci neřekli, že Mikuláš byl alkoholik a většina jeho proroctví tak bylo spíš opilecké blouznění, ale zase proč ne?, filmu to dodává určitou mysteriozní rovinu. Líbí se mi výprava, ta je na televizní film dokonalá a snímek by vlastně klidně mohl i do kin - kdyby dnes nějaká kina existovala, velmi dobrá je práce se světlem, s tím si tvůrci rovněž vyhráli, a dokonce i s barvou - což odpovídá tomu rámování příběhu do malířské dílny. Poněkud zklamáním jsou někteří pražští herci a dokonce i Brňák Bareš používá ve filmu pražštinu (blbej, místo blbý), to mě mrzelo. Na druhou stranu by mě zajímalo, kdo hrál druhého, mladšího orodovníka v úvodní scéně, z toho by měl mistr Lukavský radost. S postavami si ale šlo vyhrát víc - ono u životopisných věcí často totiž hrozí plakátovost postav, neživotnost, a ani Amos Komenský rozhodně nebyl chodící nádoba, moudrosti, lásky a dobrých skutků. Jinak je ve filmu zajímavá paralela s Komenského pansofií a realitou světa - je to podobné jako Moorova Utopie, prostě lidé nikdy nebudou dokonalí, pořád se budou hádat a rafat a pořád se budou vést války, takže nějaké utopie a pansofie jsou házením hrachu na zeď a perel sviním. Na druhou stranu - pro věřící - může jít o důkaz touhy člověka po dokonalosti, která se na Zemi nenachází, o důkaz, že nás to vede do Božího domu. V tom je pro mne poslední záběr s obrazem Návrat ztraceného syna o to víc symbolický. ()
Perfektní edukativní záležitost vhodná pro širokou veřejnost (pro školáky a studenty vyložená povinnost), forma dialogů, kdy se každý ze zúčastněných ve zkratce představil, vnímám jako sympatický nápad- v duchu školy hrou, výborně obsazeno ( až na Křenkovou, která stále neumí artikulovat, pouze drmolit), nádherné kostýmy, hudba, kamera, režie, velmi pěkné! Důstojné. V podstatě stručné a jasné. Chválím i nápad s Rembrandtem a "jeho" světlo, které film provázelo. Tohle jsme neviděli naposled. Komenský byl pán! ()
Česy by se měli naučit dělat historická dramata... Toto bylo i přes ně tak dlouhou stopáš dlouhé, ale tím nudným způsobem... Film který se odehrává za 30ti leté války a popisuje životní osudy jednoho z největších Čechů kazí nudný story telling a místy opravdu špatné herecké výkony. Přestože obsahově film není špatný, většinou populaci nemá šanci zaujmout. 40% ()
Beriem, ze cesky film je plus samo o sebe a preto aj ta 1*. Ale takto ucelovo zhovadit dejiny je predsa len jemne iritujuce. Posolstvo spracovania je natolko klise, ze sa clovek nestaci cudovat, ze takato blbeckovska uroven ludom nijako nevadi; keby ovsem film ukazal pravdivy zivot dakeho svatca katolickej cirkvi z tej doby, tak by tu vsade stalo ze 'to aka agitka'. Jak za bolsevika sa ludom vtlkaju obrazy typu "katolicky mnich plny nenavisti pali ucebnice", alebo "chudak reformovany brat sa snazi spasit svet a zla katolicka cirkev mu v tom brani" a podobne nezmysly. Prave katolicka cirkev sa od nepamati starala o zachovanie zivota chudaka, sirenie literatury a vyuku najbiednejsich, ved je toho vsade milion historickych faktov, dokumentov, knih, zivotopisov svatych atd. - no ale to nie je tak popularne vsakano. Postkomunisticka skola, ako su zli prave katolici, sa nadalej velice dobre predava. Povinna demagogia o boji katolickej cirkvi a Kopernika je tu dotiahnuta do dokonalosti - len je kuriozne tvrdenie o neucenosti katolickej cirkvi, ked prave vedci ako sam Kopernik, boli katolicki ucenci a knazi - a ze v radoch kolegov sa nasli satanasi, ktori im priali smrt, to nema nic spolocne s cirkvou, ale s pokazenostou ludskou. Nech sa paci, precitat si o "reformatoroch" ci skor deformatoroch, co chceli "menit svet" a preco Hitler staval prave na proti-ludskych tezach Martina Lutera. Dokola poukazovat na fakt, ze aj v cirkvi su satani, co ucenie o laske k Bohu a cloveku otocia na vrazdenie, je ako ucit autoskolu pobytom na pitevni, kde lezia mrtvoly autonehod. Ale jedno sa autorom filmu predsa len podarilo, aj ked neumyselne: v snahe poukazat na obrovskeho ducha JAKeho, vykreslili jeho "Bohom inspirovanu snahu globalne vylepsit svet"; kazdy co len trocha zorientovany veriaci krestan pozna tuto demagogiu, ked clovek vykrvaca snahou po Bohu globalne korigovat svet: svet sa totiz meni od seba sameho a sirenim lasky a pokoja vo svojom bezprostrednom okoli, a nie vydavanim knih, podla ktorych sa nasledne bude riadit svet. Taku knihu totiz uz napisal sam Boh a ludia ju veselo ignoruju, cize jednoduchou uvahou mozno dospiet k poznaniu, ze len hodne pomyleny a pysny clovek moze chciet vytvorit dielo este dokonalejsie nez Biblia, podla ktoreho ludia budu dokonale zit. Dalsi fakt, ktory autori zrejme nechceli takto vykreslit je, ze pan JAKy priviedol do hrobu dve manzelky, kedze ich tahal ako spinave pradlo po Europe a komplet ignoroval nielen ich manzelske ale i celkom zakladne ludske potreby, ako jedlo, zdravie ci zazemie a bezpecie. Zamerany sam na svoju pomyselnu dokonalost poznania na plnej ciare zlyhal ako manzel aj ako otec. Tie "suprove myslienky" zaznievajuce ustami JAKeho, su komplet vykopirovane z beznych kazni beznych katolickych kazatelov, staci si pustit napr. prednasky Vojtecha Kodeta alebo Mariana Kuffu a clovek nemusi pocuvat ten reformatorsky patos. Za mna 1*, kedze je to cesky film a nerad davam "odpad" na domacu tvorbu. Film nepriniesol nic nove, len vykreslil JAKeho ako obet katolickej cirkvi, na pozadi polovnickej latiny o Habsburgoch. () (méně) (více)
Galerie (29)
Zajímavosti (3)
- Historicky není prokázáno, že by se Rembrandt s Komenským setkal nebo ho portrétoval. Obraz, který je vidět ve filmu opravdu namaloval Rembrandt a jmenuje se „Portrét starého muže“ nebo „Portrét rabína“. Podle znalců byl namalován v roce 1664 nebo 1665 a z největší pravděpodobností opravdu znázorňuje Komenského. (xisp)
- Natáčení probíhalo na hradě Sovinec a Buchlov. Větrný mlýn se nachází v Rymicích. (SONY_)
- Asi nejznámější portrét Komenského namaloval v roce 1641 Rembrandtův žák Jürgen Ovens. Tento portrét je vystaven v muzeu J. A. Komenského v Naardenu. (xisp)
Reklama