Salvador

Hned na začátku své filmové kariéry nám Oliver Stone ukázal, jak je těžký život novinářův, když nemá v kapse ani dolar, když mu italská manželka vybílila dům a nenechala ani večeři v troubě a když jediné co mu zbylo je tlustý, věčně opilý kamarád. V takové situaci nezbývá nic jiného než vzít fotoaparát, kamaráda a hromadu alkoholu a vydat se opalovačku někam, kde zrovna probíhá válečný konflikt a sem tam něco vyfotit. Hned ve svém prvním filmu se Stone ukazuje jako veliký kritik americké politiky a nebojí se zdvihnout varovný prst směrem k Bílému domu. Škoda jen, že si ukousl až příliš veliké sousto a snaží se nabídnout jak politické machinace, tak lidské utrpení a zároveň silné emoce hlavních hrdinů a film tak ztrácí tah. První polovina snímku má silnější účinky než prášky na spaní a opravdu něco se začne dít až v té druhé. Za pochvalu stojí samotný závěr, Richardsonova kamera a když vezmu v potaz rozpočet, tak musím pochválit i výpravu. (07.10.2007)

V tomhle byl O. Stone vždy nejlepší a nedostižný. Zachycení lidské zrůdnosti a sobeckosti, která nezná hranic. Jeden všeříkající (film.) obrázek vydá za tuny popsaných papírů či hodiny plamenných proslovů. Stone citově nevydírá, on pouze SYROVĚ (pomocí všudypřítomné kamery, resp. zde si pomáhá objektivem válečného fotografa, do kterého navíc otiskl hodně ze své osoby, neboť je veřejným tajemstvím, že Stone je levičák (viz např. zdejší vyobrazení republikánů jako opálených blonďáků, nezašpinivších si ruce, s napasovaným tričkem a svetrem uvázaným kolem krku), ale o tom to v prvé řadě není, neboť jak říká ve filmu samotný Boyle: „neplést si komouše s levicově orientovaným člověkem“) POPISUJE skutečné události z roku 1980 v maličké středoamerické zemičce jménem El Salvador, zmítající se uprostřed občanské války a kdy postupně válečný novinář (fotograf) R. Boyle zjišťuje „okřídlené, ale pravdivé“, že je jedno, který diktátor (systém) je právě u moci, postupně (s časem) se to (za tichého přihlížení OSN, pokud z toho nekoukají petrodolary) vrací do starých (popř. ještě horších) zajetých kolejí a doplácí na to vždy v prvé řadě obyčejní lidé, nemající jiného východiska než zůstat a snažit se „v tom“ (pře)žít. Salvador, to je lehce pozapomenutelný, neprávem opomíjený, nadčasový, (proti)válečný snímek, navíc odkrývající (resp. nakouknuvší) pod pokličku netradičního zaměstnání (poslaní?) jménem válečný fotoreportér. („Jde o to, zachytit vznešenost lidského utrpení, moment (příčinu) smrti“). Podobné typy snímků: Hotel Rwanda, Shake hands with the devil Zajímavý (výstižný) komentář (pro mě): uživ Gilmour93 p.s. dovolte mi zakončit komentář pozn. z malinko jiného ranku. (slečny prominou?) Úvodní rozhovor (v autě) mezi J. Belushim a J. Woodsem na téma ŽENY mě upřímně pobavil. Byť já osobně nezatracuju ani ty se sluchátky v uších a potící se na běžeckých pásech, pokud tedy splňují „druhou podmnínku“ :-) (27.11.2011)

Hodný kus filmu sledujeme ako Richarda dostávajú zo sračiek, potom on niekoho vyťahuje zo sračiek, medzi tým pije, fetuje, užíva si so ženami, kričí a nič poriadne nerobí. Na pozadí tohto NIČ môžeme sledovať občiansku vojnu, ktorá hádam len na pár okamžikov, vo filme ani nemá hlavné slovo. Veľké sklamanie. Jediné čo ma bavilo bol výkon Jamesa Woodsa. Malarkey to v komentári vystihol úplne presne. (09.07.2016)

Silné drama, bohužel opomíjené, které si zaslouží stát v řadě spolu se slavnějšími Četou, Hotelem Rwandou nebo Městem bohů. Výtečně zrežírované, výtečně napsaný scénář s perfektně zahranými dialogy. Chvílemi člověka napadá, že příběh pojatý jako opak dobrých grotesek točených jako: "smích přes slzy" - zde jako: "slzy přes smích". Když si uvědomím, že je filmu přes dvacet let, musím mu dát 100%. (05.09.2009)

Už úvodní titulky Salvadoru dávají tušit, že Oliver Stone je ve formě a diváky čeká nevšední zážitek, který se před našimi zraky skutečně odehraje. Dvouhodinová, autentická výpověď režiséra-provokatéra, který rád škádlí americké publikum, má neskutečnou sílu a je jen a pouze pro otrlé povahy. Na snímku bych kromě výborné režie a kamery vyzdvihl také padnoucí hudbu, která naplno povolí své otěže pří závěrečných titulcích a završí emocionální prožitek. Herci? Kapitola sama pro sebe. Jedinečný výkon fotografa Jamese Woodse je samozřejmostí, ale zde předvádí něco, co je až za samou hranicí dokonalého herectví. Musíte vidět. V dalších úlohách korpulentní sympaťák Belushi, charakter Savage či Elpidia Carrillo (Predátor). Vynikající film, drsný zážitek. (04.07.2014)